Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.
Novinář Ondřej Soukup, který se v Hospodářských novinách věnuje Rusku, k výsledkům v Událostech, komentářích před jedenáctou večer poznamenal: „Už v březnu letošního roku unikly zprávy, že Kreml v zásadě dal pokyn gubernátorům, že volební účast má být 65 procent a 70 až 75 procent má hlasovat pro. Kupodivu zatím ta čísla naprosto odpovídají.“
Dodal, že se projevil silný administrativní nátlak. Někteří státní zaměstnanci si stěžovali, že je vedení nutilo, aby se registrovali pro internetové hlasování. To potvrzuje i materiál opozičního listu Novaja Gazeta.
Podle organizace OVD-Info, která sleduje osudy vězňů považovaných za politické, nutili vězeňští dozorci v Simferopolu hlasovat krymské Tatary obviněné z islamistického terorismu.
Bez kampaně
Organizace Golos například natočila manžele na okrsku 1086, kteří přišli hlasovat a zjistili, že muž už podle údajů komise v tomto okrsku hlasoval, stejně jako jejich dcera, která přitom žije v jiné části Ruska. Muži nabídli jiný seznam voličů, že se může podepsat tam. Předseda komise Sergej Tarbin to označil za chybu.
Web Otkrytye media přináší svědectví člena volební komise z předměstí Moskvy, kterého neznámí muži násilím posadili do auta a odvezli pryč. Vzali mu prý také telefon. Nemohl se tak účastnit voleb.
Mnohé pozorovatele také udivuje, že volební komise zveřejňují výsledky před koncem hlasování. Předsedkyně ústřední komise Ella Pamfilovová to podle webu Meduza komentovala slovy: „Život se rozhodl po svém.“ Kritici také poukazují na to, že před hlasováním se nekonala žádná kampaň pro ani proti a o tématu se nediskutovalo v televizi.
Opoziční platforma nazvaná NE prováděla u volebních místností vlastní průzkum. V Moskvě oslovila 7635 lidí, odpovědělo jí 5154. Pro z nich hlasovalo 44,91 procenta. V Petrohradě odpovědělo 2731 voličů, z nichž pro hlasovalo 36,69 procenta.
Polský zpravodaj TVP v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów v pořadu 90' připomněl tradici volebních podvodů v zemi: „Pozorujeme volby a hlasování v Rusku už několik let a vidíme, že se vždy opakují stejná schémata. Někteří lidé jsou třeba dováženi ve skupinách do volebních místností – senioři, zaměstnanci státní samosprávy, vojáci. Spousta lidí, a to se teď také objevovalo, přijde do volební místnosti a tam se dozví, že jejich protokol už někdo podepsal a odevzdal. Pak se ukazuje, že někteří byli schopni volit i dvakrát. To není nic nového.“
Také novinářka Deníku N Petra Procházková specializující se dlouhodobě na Rusko považuje výsledky za velmi málo věrohodné. „Vůbec neexistuje žádná kontrola toho, jak lidé hlasují, kolikrát hlasují, hlasování se konalo v garážích, na dětských hřištích. Mnohé urny nebyly zapečetěné. Někteří lidé mohli hlasovat jak elektronicky, tak osobně. Není to jeden zdroj, který nám o pochybnostech dává znát. Zdrojů je z mnoha částí Ruska velmi mnoho,“ řekla v 90'.
Změny
Úprav v ústavě je celkem 206. Nejobjemnější balík se týká přesunutí některých pravomocí mezi institucemi. Posiluje především parlament, který získá podíl na tvorbě vlády. Nové pravomoci získávají i představitelé regionů. Naopak oslabují soudy, prezident ve spolupráci se senátory totiž bude nově moci za určitých podmínek odvolat členy ústavního a nejvyššího soudu.
Další změny zakazují vysokým představitelům výkonné, zákonodárné i soudní moci mít cizí občanství nebo povolení k pobytu. Znemožňují také jejich vlastnictví účtů v zahraničí. Nově ústava také zmiňuje Boha, ochranu dějin nebo zakotvuje manželství jako svazek muže a ženy.
Změny jsou podle Procházkové významné, například pro sexuální menšiny, ale nejen pro ně. „Jsou tam i změny, které se dotknou svobodné diskuse třeba o historických událostech. Diskutovat o tom, jak si vedla Rudá armáda v době druhé světové války, je de facto zakázáno. Je to regrese k režimu, který bude mít oporu v autokratičtější ústavě.“
Nejpřetřásanější změna ústavy přináší „vynulování“ počtu funkčních období hlavy státu s momentem svého přijetí. To umožní Putinovi kandidovat dvakrát znovu. Právnička Jelena Lukjanovová z Vysoké školy ekonomie to komentovala: „Prezident se rozhodl měnit ústavu, ve které je napsáno, že se má měnit prezident.“
Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře nová ústava potvrdí a zformalizuje to, co je dávno známo, a totiž že Rusko je „suverénní demokracie, která má se skutečnou demokracií velmi málo společného“. Podle něj se znovuobnoví carské Rusko a Putin bude moci vládnout tak dlouho, jak bude chtít. Že by nebyl znovu zvolen, si podle něj nikdo nedovede představit.
Změny ústavy byly přijaty parlamentem a regionálními představiteli a schváleny ústavním soudem jako jeden balík. To odporuje ustanovení dosavadní ústavy, že ji lze měnit buď přijetím nové, nebo každé úpravy zvlášť. Podle mnoha odborníků je tak celý proces protiprávní.
