Voliči

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Začal poslední týden prezidentské kampaně. Zatímco Petr Pavel kvůli viróze svůj oficiální pondělní program zrušil, Andrej Babiš (ANO) zamířil do Brna. Druhé kolo prezidentských voleb se koná 27. a 28. ledna.

Volbami v Moldavě na Teplicku se bude znovu zabývat ústecký krajský soud. Na základě jeho rozhodnutí se opakovalo na začátku ledna hlasování v krušnohorské obci, kde starostka nechala vyškrtnout voliče ze seznamu. Předseda volební komise to ale při zářijových volbách nerespektoval. Před dvěma týdny vyškrtnutí voliči už vhodit lístek do urny nemohli, své rozhořčení neskrývali. Lídryně SPD Iveta Boudišová podala nyní návrh na neplatnost voleb a neplatnost hlasování.

Účast v prvním kole prezidentských voleb překvapila. K urnám přišlo více než 68 procent voličů. S velkou přesností se tak naplnila predikce některých agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění. Jak ale účast promlouvá do voleb? A co říká srovnání s prezidentskými volbami v roce 2018?

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš by nyní v prvním kole prezidentské volby dostal podle volebního modelu agentury Ipsos 28,6 procenta hlasů. V těsném závěsu za ním by byl někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel s 27,8 procenta. Naopak podle agentury Median by první kolo vyhrál Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Podle obou průzkumů by pak třetí místo zaujala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která by podle agentury Ipsos získala 24,6 procenta hlasů a podle agentury Median 21 procent hlasů.

Na českých zastupitelských úřadech v zahraničí se do seznamu voličů pro lednové prezidentské volby zapsalo 14 370 Čechů. Informovalo o tom na webu ministerstvo zahraničí. Další lidé v zahraničí mohou přijít volit s voličským průkazem, podle úřadu jich budou řádově tisíce.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová oznámila, že se zvažuje poskytnutí policejní ochrany poslancům při pravidelném setkávání s voliči. Krok souvisí s páteční vraždou konzervativního poslance Davida Amesse, ke které došlo právě během setkání s voliči ve městě Leigh-on-Sea. Z vraždy poslance je podezřelý 25letý Brit somálského původu Ali Harbi Ali. Zatčen byl krátce po činu na základě zákona o terorismu.

Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.

Nejsilnější skupinou voličů, které spojují společné zájmy, jsou v současnosti senioři. Už v minulých volbách před čtyřmi lety tvořili třetinu všech hlasujících. Nejen proto, že jich je čím dál víc, ale i proto, že chodí volit. Je v tom paradox, protože určují, v jakém světě budou žít mladší lidé, kteří naopak k volbám chodí méně. O nejvlivnější voličské skupině v Česku natáčeli pro Reportéry ČT Silvie Kleková a Michael Fiala.

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.