Voliči

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který výrazně pozmění organizaci federálních voleb. Dokument zveřejněný na webu Bílého domu mimo jiné požaduje úřední doklad o občanství pro registraci voličů či hrozí právními kroky proti státům USA, které do sčítání zahrnou i hlasy dodané po volebním dni. Agentura AP očekává, že nařízení soudně napadnou mnohé organizace hájící stávající podobu volebních práv.

Hlavním tématem podzimních sněmovních voleb bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezpečnost. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naopak doufá, že jím budou konkrétní otázky domácí politiky. Vláda podle něj vytváří umělá témata. Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix jsou témata bezpečnosti a ekonomiky úzce propojena. Oba politici v pořadu Devadesátka ČT24 reagovali také na slova premiéra pro deník Financial Times, kde uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Vondráček to označil za „sprostou kampaň“, zatímco Decroix premiéra podpořila s tím, že pouze pojmenoval věci správným jménem.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

Ve čtrnáct hodin se uzavřely volební místnosti v jedenácti městských částech Brna, které spadají do volebního obvodu číslo 60, kde se konaly doplňovací volby do senátu. Lidé vybírali nástupce zesnulého Romana Krause (ODS), který náhle zemřel loni 30. října. Přišlo asi 21 procent voličů. Voliči mohli poprvé využít elektronické občanské průkazy. Český statistický úřad zveřejní výsledky na webu volby.cz odpoledne.

„Myslím si, že je potřeba, aby pirátská strana dostala nový drive. Je to něco, co jsme ve vládě pozbyli, a je to něco, co od nás mladí očekávají,“ řekl v pořadu Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Podle něj by měl být celostátním lídrem strany do voleb do Poslanecké sněmovny někdo z jejího širšího vedení. Kromě budoucnosti Pirátů hovořil také o současném postavení strany v dolní komoře nebo o prioritách pro zbytek aktuálního volebního období.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Začal poslední týden prezidentské kampaně. Zatímco Petr Pavel kvůli viróze svůj oficiální pondělní program zrušil, Andrej Babiš (ANO) zamířil do Brna. Druhé kolo prezidentských voleb se koná 27. a 28. ledna.

Volbami v Moldavě na Teplicku se bude znovu zabývat ústecký krajský soud. Na základě jeho rozhodnutí se opakovalo na začátku ledna hlasování v krušnohorské obci, kde starostka nechala vyškrtnout voliče ze seznamu. Předseda volební komise to ale při zářijových volbách nerespektoval. Před dvěma týdny vyškrtnutí voliči už vhodit lístek do urny nemohli, své rozhořčení neskrývali. Lídryně SPD Iveta Boudišová podala nyní návrh na neplatnost voleb a neplatnost hlasování.

Účast v prvním kole prezidentských voleb překvapila. K urnám přišlo více než 68 procent voličů. S velkou přesností se tak naplnila predikce některých agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění. Jak ale účast promlouvá do voleb? A co říká srovnání s prezidentskými volbami v roce 2018?

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš by nyní v prvním kole prezidentské volby dostal podle volebního modelu agentury Ipsos 28,6 procenta hlasů. V těsném závěsu za ním by byl někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel s 27,8 procenta. Naopak podle agentury Median by první kolo vyhrál Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Podle obou průzkumů by pak třetí místo zaujala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která by podle agentury Ipsos získala 24,6 procenta hlasů a podle agentury Median 21 procent hlasů.

Na českých zastupitelských úřadech v zahraničí se do seznamu voličů pro lednové prezidentské volby zapsalo 14 370 Čechů. Informovalo o tom na webu ministerstvo zahraničí. Další lidé v zahraničí mohou přijít volit s voličským průkazem, podle úřadu jich budou řádově tisíce.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová oznámila, že se zvažuje poskytnutí policejní ochrany poslancům při pravidelném setkávání s voliči. Krok souvisí s páteční vraždou konzervativního poslance Davida Amesse, ke které došlo právě během setkání s voliči ve městě Leigh-on-Sea. Z vraždy poslance je podezřelý 25letý Brit somálského původu Ali Harbi Ali. Zatčen byl krátce po činu na základě zákona o terorismu.

Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.

Nejsilnější skupinou voličů, které spojují společné zájmy, jsou v současnosti senioři. Už v minulých volbách před čtyřmi lety tvořili třetinu všech hlasujících. Nejen proto, že jich je čím dál víc, ale i proto, že chodí volit. Je v tom paradox, protože určují, v jakém světě budou žít mladší lidé, kteří naopak k volbám chodí méně. O nejvlivnější voličské skupině v Česku natáčeli pro Reportéry ČT Silvie Kleková a Michael Fiala.

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.