Voliči

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.

Po dvou letech Nizozemci ve středu zamíří k volbám. Průzkumy opět vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse, který předčasné hlasování vyvolal. Středové strany ale spolupráci s ním odmítají. Druhá může skončit koalice socialistů a zelených nebo křesťanští demokraté.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Ve sněmovních volbách letos podle ministerstva zahraničí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, sdělil v pondělí po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.

Kvůli výsledkům voleb v Libereckém kraji zvažuje ODS ústavní stížnost, kraj kvůli přepočtu ztratil čtvrtinu mandátů v Poslanecké sněmovně. Kraj od jeho vzniku zastupovalo vždy osm poslanců, teď jich ale získal jen šest. Dopad nové úpravy je pro voliče v Libereckém kraji diskriminační, uvedl politik Petr Beitl (ODS), který zřejmě právě kvůli přepočtu přišel v letošních volbách o sněmovní mandát.

Ve 14:00 se zavřely volební místnosti a volby do Poslanecké sněmovny skončily. Výsledky by mohly být známy do sobotního večera.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

V pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025 budou moci lidé volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Obsazovat se bude dvě stě křesel dolní komory českého parlamentu. Letos budou navíc moci poprvé hlasovat Češi dlouhodobě žijící v zahraničí korespondenční cestou. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Do začátku sněmovních voleb zbývá patnáct dní, z tiskárny odjely poslední volební lístky. Úřady začaly také doručovat první voličské průkazy pro ty, kteří chtějí hlasovat mimo své trvalé bydliště. O průkaz je možné osobně požádat až do 1. října. Volební lístky přicházejí lidem poštou, k dispozici budou i v místě hlasování.

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24 206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovali na ministerstvu zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Číslo se podle resortu ještě bude měnit, protože úřady stále vyhodnocují žádosti, které přišly o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Konečná lhůta pro zápis uplynula v neděli v šestnáct hodin.

Texaský Senát definitivně schválil překreslení volebních obvodů, jež posiluje postavení republikánů. Novela volební mapy nyní míří k podpisu ke guvernérovi státu Gregu Abbottovi. Podle agentury AP nová mapa vytváří pět nových obvodů, které by měly nahrávat republikánským kandidátům, což straně může pomoci udržet těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů po volbách v roce 2026. Demokraté oznámili, že zákon napadnou u soudu.

Demokratické straně v USA po prohraných prezidentských volbách chybí lídr, který by ji sjednotil. Její progresivní voliči požadují posun doleva, ale podle oslovených analytiků by taková změna mohla odradit umírněný elektorát v klíčových státech. Už tak mají demokraté v otázkách řešení inflace nebo migrace nižší podporu veřejnosti než republikáni, zjistil nedávný průzkum serveru The Wall Street Journal (WSJ).

Čechům žijícím v zahraničí se letos vůbec poprvé otevírá možnost volit korespondenčně. Poštou by podle odhadů mohly odvolit desítky tisíc lidí. Ti už kvůli volbám do Poslanecké sněmovny nebudou muset cestovat na zastupitelský úřad, což pro část z nich znamenalo mnohahodinové přesouvání. Požádat o zapsání na seznam voličů je třeba do 24. srpna 2025. Co vše je potřeba splnit pro odvolení poštou? Web ČT24 přináší potřebné informace k využití nové formy hlasování.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům po celém světě, aby se nevyjadřovali ke spravedlnosti nebo integritě voleb pořádaných cizími státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministrův interní pokyn, který viděla. Jde o významný odklon od tradičního přístupu Washingtonu prosazovat svobodné a spravedlivé volby v zahraničí, dodala.

„U rozhodování, koho bude člověk volit, jsou klíčové vize politika a základní kroky, jak tuto vizi plánuje naplnit. Jinak není věrohodná,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Dalšími aspekty, které dlouhodobě formují volbu, jsou podle něj ekonomika, debaty či politická aktivita. Soudí, že „voliči jsou chytřejší, než si o nich politici myslí“, je ale překvapivé, kolik je nerozhodnutých.

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.

Tisíce českých občanů se již zapsaly na zvláštní seznam voličů, aby mohly v letošních volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat ze zahraničí. Poprvé budou moci lidé volit, aniž by museli osobně cestovat na ambasády v jednotlivých zemích. Na zvláštní seznam voličů je třeba se zapsat nejpozději do 24. srpna. Nejvíce lidí bude hlasovat korespondenčně z Bruselu a Londýna. Jejich hlasy budou započítávány ve čtyřech krajích, které byly určeny losem.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.