Voliči

Voliči v americkém státě Virginie v úterý schválili překreslení volebních obvodů pro Kongres, které vypracovali demokraté a kvůli kterému by republikáni podle odhadů amerických médií mohli v listopadových volbách do Sněmovny reprezentantů ztratit čtyři křesla. Podle agentury Reuters by to znamenalo další ránu pro jejich již tak mizivé šance na udržení jejich těsné většiny v komoře, kde republikáni mají 218 křesel a demokraté 213. Čtyři křesla jsou neobsazená.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyhlásil na 4. července referendum o zrušení takzvané doživotní renty například pro současného premiéra Roberta Fica (Smer) a také o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Naopak odmítl nechat rozhodovat o předčasných parlamentních volbách.

Bulharská policie za posledních 24 hodin zabavila dalších zhruba 295 tisíc eur (asi sedm milionů korun), které podle ní byly určeny na úplatky pro voliče před nedělními parlamentními volbami. Informovala o tom agentura EFE. Podle bulharské tiskové agentury BTA policie také kvůli uplácení voličů zatkla čtyři lidi. Ze zveřejněných informací není jasné, který voličský tábor měly peníze posílit.

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho si v pondělních doplňovacích volbách zajistila parlamentní většinu, kterou dosud neměla. V noci na úterý o tom informovala agentura AP. Ta poznamenala, že liberálové nyní budou moci schvalovat zákony bez podpory opozičních stran.

Podle březnového volebního modelu roku 2026 by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO. Od voleb se přízeň voličů výrazněji nezměnila. Další subjekty následují s velkým odstupem. Na druhém místě je hnutí STAN, následuje ODS, poté Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány, aby během voleb převzali kontrolu nad hlasovacími postupy v USA. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by to podle něj měla jeho strana udělat, píší média. Výroky šéf Bílého domu pronesl v rozhovoru s bývalým náměstkem ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Danem Bonginem, který se nedávno vrátil ke kariéře podcastera.

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.

Americký prezident Donald Trump v kampani sliboval, že postaví Spojené státy „na první místo“. Vidina toho, že prezident se bude věnovat domácímu dění, rezonovala mezi jeho stoupenci. Čelní představitelé hnutí MAGA po operaci ve Venezuele, odstranění autoritáře Nicoláse Madura a slovech o americkém „řízení“ latinskoamerické země otočili. Útok odsoudili především ti, kteří se s Trumpem už dříve dostali do otevřeného sporu. Průzkumy naznačují, že voliči z tvrdého jádra jsou skeptičtější.

Desetitisíce lidí v sobotu demonstrovaly v Budapešti kvůli případu bití, ponižování a zneužívání ve státním výchovném zařízení pro mladistvé. Před několika lety takové jednání zachytila videa, která se teď dostala na veřejnost. Demonstranti procházeli ulicemi maďarské metropole s transparenty apelujícími na ochranu dětí. Někteří nesli plyšové hračky na znamení solidarity s oběťmi. Opozice, která protest svolala, případ považuje za systémové selhání.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.

Po dvou letech Nizozemci ve středu zamíří k volbám. Průzkumy opět vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse, který předčasné hlasování vyvolal. Středové strany ale spolupráci s ním odmítají. Druhá může skončit koalice socialistů a zelených nebo křesťanští demokraté.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Ve sněmovních volbách letos podle ministerstva zahraničí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, sdělil v pondělí po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.

Kvůli výsledkům voleb v Libereckém kraji zvažuje ODS ústavní stížnost, kraj kvůli přepočtu ztratil čtvrtinu mandátů v Poslanecké sněmovně. Kraj od jeho vzniku zastupovalo vždy osm poslanců, teď jich ale získal jen šest. Dopad nové úpravy je pro voliče v Libereckém kraji diskriminační, uvedl politik Petr Beitl (ODS), který zřejmě právě kvůli přepočtu přišel v letošních volbách o sněmovní mandát.

Ve 14:00 se zavřely volební místnosti a volby do Poslanecké sněmovny skončily. Výsledky by mohly být známy do sobotního večera.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

V pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025 budou moci lidé volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Obsazovat se bude dvě stě křesel dolní komory českého parlamentu. Letos budou navíc moci poprvé hlasovat Češi dlouhodobě žijící v zahraničí korespondenční cestou. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Do začátku sněmovních voleb zbývá patnáct dní, z tiskárny odjely poslední volební lístky. Úřady začaly také doručovat první voličské průkazy pro ty, kteří chtějí hlasovat mimo své trvalé bydliště. O průkaz je možné osobně požádat až do 1. října. Volební lístky přicházejí lidem poštou, k dispozici budou i v místě hlasování.