Voliči

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.

Výsledek hnutí STAN je absolutně nad očekávání, řekl jeho předseda Vít Rakušan k výsledku letošních senátních voleb. Zisk deseti mandátů považuje za jednoznačné vítězství. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka je volební zisk jasným důkazem, že je poptávka po politice Starostů. Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech senátní volby vyhráli. Zvoleno bylo deset z jejich čtrnácti kandidátů, z toho dva už v prvním kole. Obhajovali jedenáct mandátů.

Se 14. hodinou se v Česku uzavřely volební místnosti, lidé vybírali nové senátory. Volilo se ve zbývajících 22 volebních obvodech, v každém z nich vždy ze dvou finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno už před týdnem v prvním kole, znovu už proto nehlasovali voliči na Strakonicku, Děčínsku, Rychnovsku, Trutnovsku a Vyškovsku. S výsledky, které se očekávají do několika hodin, bude dokončena letošní obměna třetiny horní komory parlamentu.

Ženy získaly v letošních komunálních volbách historicky nejvíc mandátů. V celém Česku obsadily 30,2 procenta zastupitelských křesel, což je o 1,2 procentního bodu víc než před čtyřmi lety. Někde sestavily dokonce čistě ženské kandidátky. Přesto některé obce zůstávají zcela bez zastupitelek. Podle odborníků ženám vstup do politiky komplikuje mimo jiné náročné slaďování rodinného, pracovního a politického života. Důvodů jejich nižšího zastoupení je ale víc.

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.

Volební komise sečetly všechny hlasy v komunálních volbách. První výsledky byly zveřejněny v sobotu před půl třetí odpoledne z Miskovic na Kutnohorsku. Zhruba o hodinu později začaly přicházet i první výsledky z krajských měst. Nejdéle se čekalo na výsledky obecních voleb z jednoho okrsku v Praze 5, statistici je převzali kolem nedělních 07:00.

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo 25. října, do kterého po nedělním hlasování postoupil pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle agentur to uvedl brazilský volební úřad. Podle konečných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů a Lula 45,16 procenta.

V Brazílii v neděli proběhlo první kolo volby prezidenta, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. Šanci na vítězství mezi více než desítkou kandidátů mají současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a jeho ideologický protějšek, pravicový senátor Flávio Bolsonaro. K volbám mohlo jít na 160 milionů voličů. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů a o hlavě státu se rozhodne až ve druhém kole 25. října.

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.

Nebývalá vlna překreslování map pro volby do americké Sněmovny reprezentantů změnila volební obvod pro přibližně desetinu Američanů. Skladbu obvodů přitom zásadně proměnila, vyplývá z nové studie nestranické neziskové organizace Protect Democracy se sídlem ve Washingtonu. Ta uvádí, že 34,8 milionu Američanů nyní žije v jiném volebním obvodu v porovnání s volebním cyklem v roce 2024. Přibližně pětina Američanů pak bydlí v obvodu, kde je oproti předchozímu volebnímu cyklu více než čtvrtina voličů nováčky.

Více než polovina Plzeňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení. Pro více než dvě pětiny obyvatel představují významný problém také kriminalita, drogy a hazard a automobilová doprava. Nejvyšší volební potenciál má podle průzkumu agentury Kantar před komunálními volbami, které se uskuteční 9. a 10. října, hnutí ANO, následované Starosty a nezávislými a ODS. Bezpečnosti a tématům, která trápí obyvatele čtvrtého největší tuzemského města, se bude v úterý od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

První kolo voleb do třetiny Senátu se uskuteční 9. a 10. října, případné druhé kolo bude následovat o týden později. Voliči, kteří nemohou hlasovat ve volební místnosti ve svém okrsku, mají i tentokrát možnost požádat o voličský průkaz. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny nebo Evropského parlamentu ale s průkazem nelze volit kdekoliv v Česku. Držitelé průkazu mohou svůj hlas odevzdat jen v místnostech ve volebním obvodu, kde mají nahlášený trvalý pobyt. Pro volby do zastupitelstev obcí se průkaz nevydává.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se obrátila na Nejvyšší soud Spojených států, aby jí umožnil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování před listopadovými volbami do Kongresu. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters. Trump podepsal nařízení, které pravidla ve 23 amerických státech a Washingtonu zpřísňuje, federální soud ale uplatňování dekretu zablokoval.

Podle amerického ministra vnitřní bezpečnosti Markwaynea Mullina identifikoval jím vedený resort 250 tisíc lidí, kteří nejsou americkými občany, a jsou přesto registrovaní k volbám ve státech Kalifornie, Pensylvánie, New Jersey a Nevada. Ministr pro to nepředložil žádné důkazy, podotkla agentura Reuters. Toto tvrzení přichází poté, co prezident Donald Trump bez poskytnutí důkazů zpochybňoval volební systém ve Spojených státech, a to jen několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu, připomínají média.

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.

Hnutí ANO má podle květnového volebního modelu agentury Kantar CZ nadále výrazný náskok před zbytkem stran. Oproti dubnu ale opět jeho podpora lehce oslabila. O druhé místo se dělí ODS a hnutí STAN, následují Piráti, SPD a Motoristé, kteří se dlouhodobě pohybují na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Referendum bude možné vyhlásit na základě petice 300 tisíc lidí nebo návrhu parlamentu. Aby bylo závazné, pro vítěznou odpověď bude muset hlasovat alespoň 35 procent oprávněných voličů, tedy zhruba 2,89 milionu lidí. Rozhodnutí bude pro politiky závazné pět let. V návrhu ústavního zákona o celostátním referendu to navrhuje vláda. Materiál poslala do připomínkového řízení.

Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvádí agentura Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si udrželo hnutí STAN. Motoristé se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu těmto politikům od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měli nárok, pokud by působili jen v jednom zastupitelstvu. Návrh podala skupina 22 senátorů.

Vrcholný politik se může k rozhodnutí soudů vyjadřovat jako běžný občan, uvedla v Interview ČT24 předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy). Reagovala tak na výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), který označil pondělní rozsudek nad svou někdejší poradkyní a europoslankyní Janou Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo za „individuální selhání justice“. Vesecká zároveň přiznala, že mezi lidmi, kteří se zúčastnili úterního pochodu na podporu České televize a Českého rozhlasu, mohli být i voliči Motoristů. Strana totiž změnu financování veřejnoprávních médií ve volebním programu neměla a k návrhu přistoupila pouze na základě koaliční dohody, dodala. Moderátorem pořadu byl Jiří Václavek.

Voliči v americkém státě Virginie v úterý schválili překreslení volebních obvodů pro Kongres, které vypracovali demokraté a kvůli kterému by republikáni podle odhadů amerických médií mohli v listopadových volbách do Sněmovny reprezentantů ztratit čtyři křesla. Podle agentury Reuters by to znamenalo další ránu pro jejich již tak mizivé šance na udržení jejich těsné většiny v komoře, kde republikáni mají 218 křesel a demokraté 213. Čtyři křesla jsou neobsazená.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyhlásil na 4. července referendum o zrušení takzvané doživotní renty například pro současného premiéra Roberta Fica (Smer) a také o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Naopak odmítl nechat rozhodovat o předčasných parlamentních volbách.