V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
Vládnoucí Jednotné Rusko má po sečtení více než 95 procent hlasů dosahovat podle tamní komise 57,97 procenta hlasů. Strana získá zřejmě 355 poslaneckých mandátů z celkových 450, oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Agentura AFP píše, že jde o dosavadní rekord této strany, která politický život v Rusku ovládá více než dvacet let.
Druhá podle uváděných předběžných výsledků skončila Komunistická strana Ruska s asi 13,8 procenta hlasů, třetí nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska s necelými devíti procenty hlasů a na čtvrtém místě je středopravá strana Noví lidé se skoro osmi procenty. Otázky panovaly ohledně strany Spravedlivé Rusko, která se pohybuje těsně u hranice pěti procent potřebných pro vstup do Dumy v poměrném systému. Odpoledne mu výsledky přisuzovaly 5,13 procenta hlasů. Konečné výsledky hlasování budou známy 25. září, prohlásila šéfka volební komise.
Předběžné údaje podle ruské státní agentury RIA Novosti naznačují, že Komunistická strana Ruska obsadí 40 postů, Liberálnědemokratická strana 25 míst, strana Noví lidé 20 křesel, strana Spravedlivé Rusko čtyři posty a nacionalistické uskupení Vlast jedno místo.
Jednotné Rusko si tak zachová ústavní většinu, která mu umožňuje schvalovat zákony a iniciovat změny ústavy bez podpory ostatních stran, napsala agentura Reuters. Volby se odehrály prakticky bez reálné opozice vůči politice Putina. Zbylé strany, které budou mít zástupce v dolní komoře parlamentu, jsou ve svých postojích loajální Kremlu.
Třídenní „volby“ do Státní dumy a také do regionálních úřadů skončily v neděli v osm hodin večer středoevropského letního času. „Volby“ v Rusku nejsou považovány za férové ani demokratické.
Státní duma má 450 poslanců. „Volby“ do ní jsou smíšené – polovina mandátů je rozdělena podle stranických kandidátních listin a poměrného systému, druhá půlka poslaneckých míst je obsazena většinovou „volbou“ v jednomandátových okruzích.
Potíže kolem hlasování
Volby provázely zprávy o porušování pravidel, včetně otevírání zapečetěných volebních uren, nezabezpečování dveří volebních místností přes noc a odmítání vydat papírové volební lístky. Moskva na volby nepozvala pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a ruská diplomacie organizaci kvůli kritice Moskvy obvinila z používání „dvojího metru“. Šéf parlamentního shromáždění OBSE Pere Joan Pons nepozvání pozorovatelů označil za porušení ruských závazků vyplývajících ze členství v organizaci.
Protiválečná opoziční strana Jabloko, které úřady účast ve volbách zakázaly, i další skupiny během voleb podle dřívějších informací agentury DPA hlásily případy porušení volebních pravidel.
Někteří voliči serveru Meduza během neděle řekli, že volební místnosti v Moskvě přestaly vydávat papírové hlasovací lístky kvůli výpadkům v elektronickém systému evidence voličů. Členové volebních komisí vyzývali Rusy, aby místo toho hlasovali on-line, což ale mnozí odmítli, píše web. Nejmenovaný pozorovatel podle něj řekl portálu Sotavision, že problémy se vyskytly po celé metropoli. Panuje přesvědčení, že pro úřady je snazší kontrolovat výsledky distančního elektronického hlasování než papírové lístky, podotkl web Meduza.
Místopředseda moskevské volební komise Dmitrij Reut řekl v neděli odpoledne podle RIA Novosti, že moskevský systém pro distanční hlasování a elektronický seznam voličů čelí rozsáhlým hackerským útokům. V jiné zprávě ale agentura citovala jeho prohlášení, že vše spojené s „volbami“ v Moskvě funguje normálně a jsou k dispozici všechny způsoby hlasování.
„Bylo zaznamenáno více než tisíc vln DDoS útoků na zapojenou infrastrukturu Ruské federace, která je využívána v rámci volebního procesu,“ tvrdí šéfka ruské volební komise Pamfilovová. Útoky podle ní byly vedeny především ze zahraničí. „Přicházejí z Británie, Ukrajiny, Brazílie, Indonésie, a dokonce i z Indie,“ uvedla činitelka podle RIA Novosti. Dále prohlásila, že „volby“ v Rusku pokračují klidně a důstojně. „I nás udivuje, jak klidně a důstojně probíhají, navzdory všem hysterickým pokusům našich odpůrců,“ prohlásila.
Šlo o první hlasování od plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Ta od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, řekl v neděli starosta metropole Sergej Sobjanin. Podle britské BBC se jedná o největší ohlášený ukrajinský útok na metropoli.
Rusko hlasování pořádalo i na okupovaných územích na Ukrajině. Kyjev to odsoudil jako nelegální a vyzval zahraniční vlády, aby výsledky neuznaly, napsala agentura AP. Mluvčí Evropské komise Christian Wigand označil hlasování v okupovaných regionech za další porušení mezinárodního práva a řekl, že Evropská unie výsledky z těchto regionů neuzná. Ukrajinský portál NV napsal, že v okupovaných regionech byli obyvatelé vystaveni přímému i nepřímému nátlaku, aby se hlasování zúčastnili.
Rusové hlasovali i v Česku
Rusové žijící v Česku v neděli hlasovali na ruském velvyslanectví v Praze 6. Několik desítek jich dorazilo před budovu již v ranních hodinách, dopoledne pak chodili lidé volit jednotlivě či ve skupinkách. Fronta čítající zhruba třicet až čtyřicet čekajících se před ambasádou utvořila v poledne, po nějakou dobu pak zůstala stejně dlouhá. Po uzavření volebních místností ruská státní agentura TASS napsala, že v Praze odevzdalo hlasy přibližně tisíc voličů.
„Vše proběhlo hladce a bez jakýchkoliv incidentů,“ řekl TASS zástupce okrskové volební komise Bogdan Vasilivickij. V Česku mohli Rusové chodit hlasovat pouze v neděli.
V poledne přišel na ambasádu odevzdat hlas také Dmitrij, rodák z Voroněže, který žije v Praze od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. „Podporuji myšlenku, že Rusové, kteří chtějí demokracii anebo alespoň nastartování nějakých demokratických změn, přišli volit ve 12:00 hodin,“ řekl. K tomu vyzvali opoziční politici, kteří žijí v emigraci.
Dmitrij uvedl, že nakonec dal svůj hlas Komunistické straně Ruské federace. Nebyla to ale jeho první volba. „Vlastně nesouhlasím s jejich programem, nejsem komunista, ale v současné chvíli je to jediná strana, která vystupuje opozičně k vládě a má šanci uspět,“ míní. Protiválečné opoziční straně Jabloko byla účast ve „volbách“ znemožněna.
Dmitrij se ve 13:00 hodin zúčastnil také krátké demonstrace naproti velvyslanectví. Uspořádali ji Rusové, kteří chtějí ukázat, že ne všichni souhlasí se současnou ruskou vládní politikou. Pořadatelé umístili naproti ambasádě banner s ruským nápisem „Volby skončí, válka ne“. Na setkání byla vidět i ukrajinská vlajka.
Mimo ruská území se hlasovalo jen ve federálním volebním obvodu, v Česku tak Rusové hlasovali pro kandidátní listiny politických stran, nikoli pro kandidáty v jednomandátových obvodech. Rusko v srpnu požádalo Česko o zajištění bezpečnostních opatření v okolí ruského velvyslanectví během voleb.
V neděli na voliče před budovou dohlíželo zhruba patnáct policistů včetně příslušníků antikonfliktního týmu. Voliči také z bezpečnostních důvodů nesměli vnášet osobní věci do hlasovací místnosti, mohli je uložit do skříněk před vchodem do budovy.
