Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
Do světových moří se za rok 2025 uložilo 23 zettajoulů tepla, což je zatím největší množství, jaké klimatologové zaznamenali. Odpovídá to energii, kterou by uvolnilo přibližně 12 jaderných bomb svržených na Hirošimu každou sekundu po dobu jednoho roku. Podle nové zprávy organizace Mercator Ocean International zveřejněné evropskou agenturou Copernicus to má měřitelné důsledky – je to nejen oteplování vody, ale také zvyšování hladiny moří a méně vhodné podmínky pro život.
Všechny tyto dopady jsou kvantifikovatelné. Hladina moří stoupá od roku 1999 přibližně o 3,8 milimetru za rok, od roku 2012 dokonce o 4,2 milimetru ročně. A průměrná kyselost světových oceánů se za poslední čtyři desítky let zvýšila o 17 procent. Současné organismy ani lidská civilizace nejsou na rychlost takových změn adaptované, takže jim to může přinést celou řadu problémů.
Slaný nárazník
Oceány jsou velmi důležité v tom, že fungují jako jakýsi nárazník, který pohlcuje největší náraz klimatické změny. Většina oxidu uhličitého, který se uvolnil ze spalování fosilních paliv a dalších lidských aktivit, se totiž uložila právě do oceánů – a stejně tak tyto vody pohltily až 90 procent přebytečného tepla, které způsobily skleníkové plyny od začátku průmyslové revoluce.
Dopady se projevují po celé planetě. Protože je tento výzkum evropský, věnuje se hlavně právě tomuto kontinentu. Autoři popsali, že dochází ke zřetelné zrychlení vzestupu hladiny moře, hlavně v západní části Středozemního moře, ve východní části docházelo k nerovnoměrnému nárůstu. Podle zprávy se celé Středozemní moře oteplilo o 0,32 stupňů Celsia za poslední desetiletí, což vedlo k nárůstu mořských vln veder.
I globální důsledky jsou ale značné. Zpráva popisuje, jak rozsáhlé změny působí na mořský život: mezi lednem 2023 a zářím 2025 bylo 84 procent světových korálových útesů vystaveno tepelnému stresu, který vedl k jejich bělení.
- Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.
Během posledních třiceti let došlo v téměř pěti procentech oceánu k trvalé změně růstových vzorců fytoplanktonu, což jsou ty drobné, téměř neviditelné organismy, které ale tvoří základ potravní pyramidy a současně pohlcují uhlík, jímž se živí. V Antarktidě došlo v roce 2022 během období s rekordně nízkým množstvím mořského ledu u čtyř kolonií tučňáků císařských k úplnému selhání rozmnožování.
Ángel Borja, mořský ekolog z baskického výzkumného ústavu AZTI, který se na zprávě nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že tyto dopady jsou patrné už několik let a budou v dalších letech ještě zesilovat.
„Zdá se ale, že jde o problém, který má společnost tendenci bagatelizovat. Například je tu kombinace problémů stoupající hladiny moře a extrémních jevů, které způsobují erozi pobřeží Středozemního moře – a přesto někteří lidé trvají na tom, že budou znovu stavět na místech, která nepochybně zmizí.“
