Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.
„Letos jsme ocenili jednu z nejodvážnějších a nejdůležitějších právních expertek naší doby,“ řekl předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes, podle něhož stála Pillayová několik desetiletí v popředí snahy o vytváření mezinárodního právního řádu.
Výbor zdůraznil, že mezinárodní právo získává na významu v době, kdy svět zažívá dlouho nevídané množství válečných konfliktů a geopolitickou nestabilitu.
Pillayová později varovala, že sílící politické útoky na mezinárodní právo hrozí návratem světa do systému, v němž „o tom, čí utrpení je důležité, rozhoduje spíše moc než právo“. Zisk ceny jen posílil její přesvědčení, že je nutné společně hájit právní stát, nezávislé soudy a mezinárodní právní řád založený na zásadách, uvedla v německém Norimberku poté, co se dozvěděla, že cenu získala.
„Tento negativní vývoj je obzvláště patrný na útocích namířených proti Mezinárodnímu trestnímu soudu,“ řekla podle agentury AFP a připomněla, že americký prezident Donald Trump minulý měsíc označil tuto instituci za zlou, přičemž vyzval členské státy, aby z ní vystoupily.
Důraz na ochranu slabých
Jihoafričanka indického tamilského původu byla obhájkyní Nelsona Mandely a dalších politiků bojujících proti apartheidu a stala se první nebělošskou soudkyní Vrchního soudu Jihoafrické republiky.
Afrikanistka Linda Piknerová upozornila, že Pillayová sama vyrostla v apartheidu v neprivilegované komunitě. „Už to, že získala vzdělání na vysoké škole, byl obrovský úspěch. To, že se celý život věnovala problematice lidských práv a práv menšin, bylo přirozené, protože to bylo něco, co měla doslova na očích,“ uvedla.
Později se absolventka Harvardovy univerzity Pillayová začala věnovat mezinárodnímu právu a stala se členkou řady mezinárodních orgánů, kde se zasazovala například o trestání válečných zločinů, lidská práva či zákaz trestu smrti. „V historických mezinárodních soudních případech ukázala, že zákonná opatření mohou pomoci předcházet válkám a násilným činům,“ prohlásil Frydnes.
Pillayová v letech 2008 až 2014 působila jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva. Působila také jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu a předsedkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
V současné době je ad hoc soudkyní Mezinárodního soudního dvora v případu Gambie vs. Myanmar. Jde o případ, v němž jsou myanmarské úřady obviněny z genocidy. Kromě toho je předsedkyní Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupované palestinské území a prezidentkou Mezinárodní komise proti trestu smrti v Madridu.
Otázka genocidy v Gaze
Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území vedená Pillayovou loni dospěla k závěru, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu ve snaze zničit Palestince a že premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k tomu podněcovali.
„(Pillayová) tvrdí, že obě strany páchaly válečné zločiny, a byla kritizována za to, že je apriori protiizraelská. Vzhledem k tomu, co se aktuálně děje na mezinárodní scéně vzhledem k Izraeli a že jsou aktuálně velmi zhoršené vztahy JAR–Izrael, tak její ocenění má jistý politický podtext,“ míní Piknarová.
V roce 2010, kdy byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva, Pillayová kritizovala situaci Romů v Česku a na Slovensku, kde podle ní čelili zhoršující se diskriminaci. „Oddanost Navi Pillayové spravedlnosti a lidské důstojnosti je zdrojem naděje a inspirace pro všechny, kteří se snaží docílit mírovější podoby světa,“ řekl předseda Nobelova výboru.
Podle redaktora ČT Davida Miřejovského se ocenění Pillayové příliš neočekávalo, i když její jméno je pojmem. „V posledních dnech často padalo jméno papeže Lva XIV. Často jsem narazil také na jméno Mykoly Kuleby, což je ukrajinský aktivista, který se snaží dostat zpátky z Ruska na Ukrajinu odvlečené děti. Zmiňovány byly rovněž organizace Save the Children nebo organizace, které pomáhají obětem ve válkou zmítaném Súdánu,“ uvedl Miřejovský.
„Společné vítězství pro lidská práva“
Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka je rozhodnutí Nobelova výboru „společným vítězstvím pro lidská práva, ale také pro úsilí o spravedlnost a vyvození odpovědnosti ve světě“. Pillayová byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva v letech 2008 až 2014.
„Dnešní cena je poctou všem, kdo pracují na prosazování a obraně mezinárodního práva, právního státu a lidských práv a kdo usilují o zajištění míru, spravedlnosti a lidské důstojnosti,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres na síti X .
Podle šéfa informačního centra OSN v Praze Michala Broži Nobelův výbor vyslal volbou Pillayové vzkaz, že mezinárodní právo je nezbytné pro mezinárodní mír a bezpečnost a jeho univerzální normy jsou tím, co drží lidstvo pohromadě.
Rovněž předsedkyně ICC Tomoko Akaneová řekla, že ocenění bývalé soudkyně ICC Pillayové má „zvláštní význam“ vzhledem k současným útokům na mezinárodní právo.
Udělení Nobelovy ceny za mír jihoafrické právničce ocenil také jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Podle něj jde o „hlubokou poctu odvaze, integritě a celoživotnímu úsilí o spravedlnost“, které Pillayová prokázala.
„Jen málokdo zasvětil svůj život spravedlnosti, míru a lidské důstojnosti tak jako ona. Od násilí éry apartheidu v Jihoafrické republice až po hrůzy rwandské genocidy čelila některým z nejtemnějších kapitol lidských dějin,“ napsala von der Leyenová na síti X.
„Dívala se brutalitě nespravedlnosti přímo do očí a nikdy neuhnula pohledem. Je zastánkyní pronásledovaných, zranitelných, těch, kdo nemají hlas, i těch, kdo stojí na okraji společnosti. Prosazuje vládu práva proti právu silnějšího. Ve světě, který spravedlnost potřebuje více než kdy dříve, jsou její odvaha a morální čistota vzácným kompasem,“ dodala šéfka unijní exekutivy.
„Goebbels tleská z pekla,“ zní z Izraele
Ocenění právničky naopak kritizoval Jeruzalém. Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že tento krok legitimizuje nenávist vůči Izraeli, informovala agentura AFP.
„Nyní, když Nobelův výbor ocenil největší lež 21. století, Joseph Goebbels jistě tleská z pekla,“ napsalo izraelské ministerstvo na sociální síti X. Jeruzalém závěry komise OSN již dříve kategoricky odmítl a označil je za zkreslené a nepravdivé. Komise přitom není orgánem, který by vyjadřoval stanoviska celé OSN.
Podle českého ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) lze ocenění soudkyně vnímat jako silné politické gesto. Volbu považuje za značně rozporuplnou, Pillayová se podle něj celý život pohybuje ve vysokém světě institucí, nikoli reálně v terénu.
„Osobně si vážím toho, že jsem kráčel v jejích stopách, i když jsem se soudcem rwandského tribunálu i Mezinárodního trestního soudu stal vždy pár let poté, co už zde přestala působit. Setkal jsem se s ní ale několikrát na mezinárodních fórech, měla obrovské charizma a požívala velký respekt,“ uvedl místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr.
Pillayová byla všestranně uznávána nejen pro svou právní erudici, ale také pro svou statečnost, když otevřeně hlásala své názory ve všech zastávaných funkcích a nenechala se nikdy zastavit tlaky, které na ni nebo instituce, v nichž působila, vyvíjeli politici, doplnil.
Zájem médií a veřejnosti o ocenění letos zvýšil americký prezident Trump, který se vyjádřil, že by si cenu zasloužil on sám. Loni výbor Trumpa rozlítil, když upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou, která později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala.
Nobelův výbor nicméně v této souvislosti zdůraznil, že „cena samotná – čest a uznání – zůstává neoddělitelně spjata s osobou nebo organizací, kterou označil za laureáta“. Podle výboru byla Machadová oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
„Zastavil jsem zničení světa,“ tvrdí Trump
Letos Trump podle expertů šanci neměl kvůli válce, kterou od konce února vedou Spojené státy a Izrael proti Íránu. Šéf Bílého domu to ale viděl jinak. „Zastavil jsem možná úplné zničení světa, protože Írán nikdy nebude mít jaderné zbraně, a to je pozitivní věc,“ prohlásil a vyjmenoval i další důvody, proč si podle něj prestižní cenu zaslouží.
Nobelova cena míru je udělována osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. „Spíš by se dalo říci, že kdo se příliš o cenu hlásí, ten spíše své šance na její získání snižuje,“ poznamenal k Trumpovu úsilí Miřejovský.
Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem. Letos výbor zaregistroval celkem 287 kandidátů, z nichž 208 byli jednotlivci a 79 organizace.
Sporní laureáti
S udělením ocenění se pojí i kontroverze. V roce 1994 po ocenění předsedy Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata na protest odstoupila třetina členů výboru. Své odpůrce měl v roce 1973 také americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger za diplomatické jednání ve válce ve Vietnamu. Nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 Aun Schan Su Ťij zase čelila kritice za to, že nepodnikla kroky proti genocidě muslimské menšiny Rohingů.
Nobelovský týden zahájilo v pondělí předání ceny za fyziologii a lékařství, následovaly fyzika, chemie a literatura. Příští pondělí sérii uzavře cena za ekonomii.
