Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Členové letos vybírali laureáta z 287 kandidátů.
„Letos jsme ocenili jednu z nejodvážnějších a nejdůležitějších právních expertek naší doby,“ řekl předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes, podle něhož stála Pillayová několik desetiletí v popředí snahy o vytváření mezinárodního právního řádu.
Výbor zdůraznil, že mezinárodní právo získává na významu v době, kdy svět zažívá dlouho nevídané množství válečných konfliktů a geopolitickou nestabilitu.
Důraz na ochranu slabých
Jihoafričanka indického tamilského původu byla obhájkyní Nelsona Mandely a dalších politiků bojujících proti apartheidu a stala se první nebělošskou soudkyní Vrchního soudu Jihoafrické republiky. Později se absolventka Harvardovy univerzity začala věnovat mezinárodnímu právu a stala se členkou řady mezinárodních orgánů, kde se zasazovala například o trestání válečných zločinů, lidská práva či zákaz trestu smrti.
Pillayová v letech 2008 až 2014 působila jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva. Působila také jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu a předsedkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. V současné době je ad hoc soudkyní Mezinárodního soudního dvora v případu Gambie vs. Myanmar. Kromě toho je předsedkyní Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupované palestinské území a prezidentkou Mezinárodní komise proti trestu smrti v Madridu.
Podle redaktora ČT Davida Miřejovského se ocenění Pillayové příliš neočekávalo, i když její jméno je pojmem. „V posledních dnech často padalo jméno papeže Lva XIV. Často jsem narazil také na jméno Mykoly Kuleby, což je ukrajinský aktivista, který se snaží dostat zpátky z Ruska na Ukrajinu odvlečené děti. Zmiňovány byly rovněž organizace Save the Children nebo organizace, které pomáhají obětem ve válkou zmítaném Súdánu,“ uvedl Miřejovský.
Zájem médií a veřejnosti o ocenění letos zvýšil americký prezident Donald Trump, který se vyjádřil, že by si cenu zasloužil on sám. Loni výbor Trumpa rozlítil, když upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou, která později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala.
Nobelův výbor nicméně v této souvislosti zdůraznil, že „cena samotná – čest a uznání – zůstává neoddělitelně spjata s osobou nebo organizací, kterou označil za laureáta“. Podle výboru byla Machadová oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
„Zastavil jsem zničení světa,“ tvrdí Trump
Letos Trump podle expertů šanci neměl kvůli válce, kterou od konce února vedou Spojené státy a Izrael proti Íránu. Šéf Bílého domu to ale viděl jinak. „Zastavil jsem možná úplné zničení světa, protože Írán nikdy nebude mít jaderné zbraně, a to je pozitivní věc,“ prohlásil a vyjmenoval i další důvody, proč si podle něj prestižní cenu zaslouží.
Nobelova cena míru je udělována osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. „Spíš by se dalo říci, že kdo se příliš o cenu hlásí, ten spíše své šance na její získání snižuje,“ poznamenal k Trumpovu úsilí Miřejovský.
Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem. Letos výbor zaregistroval celkem 287 kandidátů, z nichž 208 byli jednotlivci a 79 organizace.
Sporní laureáti
S udělením ocenění se pojí i kontroverze. V roce 1994 po ocenění předsedy Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata na protest odstoupila třetina členů výboru. Své odpůrce měl v roce 1973 také americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger za diplomatické jednání ve válce ve Vietnamu. Nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 Aun Schan Su Ťij zase čelila kritice za to, že nepodnikla kroky proti genocidě muslimské menšiny Rohingů.
Nobelovský týden zahájilo v pondělí předání ceny za fyziologii a lékařství, následovaly fyzika, chemie a literatura. Příští pondělí sérii uzavře cena za ekonomii.
