Cyril Ramaphosa

Americký prezident Donald Trump oznámil, že zakazuje Jihoafrické republice, aby se příští rok zúčastnila summitu zemí G20 ve floridském Miami. Chce také zastavit veškeré platby a podporu pro zemi – a to kvůli tomu, jak dle Trumpa zacházela s americkým zástupcem při ukončení letošního summitu G20 v Johannesburgu. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa vyjádřil lítost nad Trumpovými výroky.

Jihoafrická republika odmítá podle mluvčí Bílého domu usnadnit bezproblémové předání předsednictví skupiny G20 Spojeným státům. V sobotu to podle agentury Reuters uvedla mluvčí Anna Kellyová poté, co lídři velkých světových ekonomik na summitu v Johannesburgu bez účasti USA přijali deklaraci, která zdůrazňuje závažnost klimatických změn.

Deklarace ze summitu lídrů skupiny G20 v Johannesburgu zdůrazňuje závažnost klimatických změn, uvedla agentura Reuters. Text prohlášení jednomyslně přijali všichni přítomní členové skupiny, cituje agentura AP Vincenta Magwenyu, mluvčího jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v pátek uvedl, že jeho země začala vyšetřovat původ letadla, které za neobvyklých okolností ve čtvrtek ráno přistálo v Johannesburgu se 153 Palestinci na palubě. Úřady pustily cestující z letadla až po dvanácti hodinách. Vysvětlily to tím, že žádný z pasažérů neměl v pasu potvrzení, které by za normálních okolností vydaly izraelské úřady lidem opouštějícím Pásmo Gazy. Cestující rovněž neměli zajištěné ubytování v zemi ani zpáteční letenky, informovala v pátek agentura AFP.

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.

Prezident USA Donald Trump v Bílém domě ve středu přivítal prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosu v době, kdy se mezi státy stupňuje napětí. Napjaté bylo i setkání, při němž Trump lživě obviňoval Jihoafričany z genocidy bělochů. Nechal promítat video s kříži, o nichž tvrdil, že označují hroby zavražděných bílých farmářů, ve skutečnosti však hroby neoznačovaly.

Americký prezident Donald Trump označil rozsáhlé škrty provedené svou vládou v americké Agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID) za devastující a řekl, že chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy. Trump to podle agentury Reuters prohlásil na středeční schůzce s prezidentem Jihoafrické republiky Cyrilem Ramaphosou v Bílém domě.

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

Prezident USA Donald Trump podepsal začátkem února exekutivní příkaz, který zmrazil pomoc Jihoafrické republice (JAR) kvůli zákonu o vyvlastnění, který v lednu podepsal tamní prezident Cyril Ramaphosa. Jedno z ustanovení umožňuje k zabavení pozemků přistoupit bez kompenzací. Bílý dům následně nabídl možnost přesídlit do USA lidem afrikánského původu a bělošským farmářům. Ti vlastní v JAR většinu zemědělské půdy, i když v tamní společnosti tvoří menšinu. Vlády, které v Pretorii nastoupily od pádu apartheidu, se opakovaně snažily o přerozdělení pozemků, cíle ale dosud nedosáhly.

Americký prezident Donald Trump obvinil vládu Jihoafrické republiky z porušování lidských práv bílých farmářů. Důvodem je zákon o pozemkové reformě, který jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa podepsal před dvěma týdny a který umožňuje konfiskaci půdy, ve vzácných případech bez náhrady. Podle Pretorie zákon řeší nerovnost, která v zemi přetrvává i třicet let po pádu apartheidu.

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.

Cyril Ramaphosa byl v pátek zvolen prezidentem Jihoafrické republiky na druhé funkční období. Při hlasování v Národním shromáždění získal většinu. Zvolení předcházela dohoda Ramaphosova Afrického národního kongresu (ANC) s největším rivalem Demokratickou aliancí (DA) a dvěma dalšími stranami na vládě národní jednoty.

Africký národní kongres (ANC) ve středečních volbách v Jihoafrické republice po třech desetiletích u moci přišel o parlamentní většinu, oznámila v neděli volební komise. Generální sekretář ANC Fikile Mbalula oznámil, že strana bude jednat se všemi, aby zajistila Jihoafrické republice stabilní koalici. Africký národní kongres získal v parlamentu 159 ze 400 křesel, informovala BBC.

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

Delegace sedmi afrických zemí se snaží zprostředkovat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. V pátek se jejich zástupci setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v sobotu mluvili v Petrohradě s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Řekli mu, že Ruskem vyvolaná agrese tvrdě dopadá na řadu zemí světa a představili svůj desetibodový mírový plán. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že Moskva základní postoje sdílí, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně uvedl, že plán by bylo složité realizovat. Putin ale prý o iniciativu projevil zájem.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Jihoafrická republika (JAR) čelila podezření, že dodala zbraně Rusku a porušila svůj neutrální postoj k válce. S obviněním přišly Spojené státy. Ministerstvo zahraničí JAR to v pátek popřelo a uvedlo také, že se americký velvyslanec v Jihoafrické republice za obvinění omluvil.

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.

Za pátou vlnou koronavirových nákaz v Jihoafrické republice stojí dvě nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5, jejichž nebezpečnost je třeba teprve určit. Stojí to v prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Po záplavách v Jihoafrické republice způsobených silným deštěm už zemřelo nejméně 395 lidí. Čtvrteční informace hovořily o 341 obětech. Nejhůře zasažena je provincie KwaZulu-Natal s metropolí Durban na východním pobřeží JAR. Ministerstvo financí v pátek uvolnilo nouzové finanční prostředky na pomoc desítkám tisíc lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, informovala agentura Reuters.