Za současnou vlnu covidu v Jižní Africe mohou dvě nové subvarianty omikronu

Za pátou vlnou koronavirových nákaz v Jihoafrické republice stojí dvě nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5, jejichž nebezpečnost je třeba teprve určit. Stojí to v prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Jihoafričtí vědci, kteří identifikovali omikron koncem loňského roku, nyní určili jeho další dvě subvarianty BA.4 a BA.5 jako příčinu nárůstu případů v JAR,“ konstatoval na tiskové konferenci šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Je příliš brzy na to, abychom věděli, zda tyto nové subvarianty mohou způsobit závažnější formy onemocnění než ostatní subvarianty omikronu. První údaje však naznačují, že vakcína nadále poskytuje dobrou ochranu proti těžkému průběhu covidu-19 a snižuje riziko úmrtí,“ doplnil.

Jihoafrická republika, jejíž populace čítá více než 59 milionů obyvatel, je oficiálně nejvíce koronavirem zasaženou zemí na africkém kontinentu. JAR od začátku pandemie zaznamenala více než 3,8 milionu případů infekce a přes sto tisíc s ní spojených úmrtí.

Jihoafričtí činitelé na konci dubna varovali, že země vstoupila do páté vlny dříve, než se očekávalo. Dokončené očkování proti covidu-19 má v JAR méně než 45 procent obyvatel. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa nicméně na začátku dubna zrušil pandemická omezení.

„Nejlepším způsobem ochrany obyvatelstva zůstává očkování a osvědčená sociální i zdravotnická opatření,“ zdůraznil Tedros.

WHO zaznamenala od začátku pandemie více než 6,2 milionu úmrtí na celém světě. Podle odborníků bude ale skutečný počet lidí, kteří zemřeli na covid-19, zřejmě vyšší. „Celosvětově počet případů a úmrtí v souvislosti s covidem-19 nadále klesá, přičemž týdenní počet hlášených úmrtí je nejnižší od března 2020,“ uvedl šéf WHO. 

Z regionálního hlediska však WHO zaznamenala nárůst případů na africkém a americkém kontinentu, který je způsoben právě podkmeny omikronu.

Co víme o nových variantách

Jihoafrický epidemiolog Tulio de Oliveira už v polovině dubna upozornil, že obě nově objevené subvarianty obsahují mutaci L452R, jež je spojená s odolností proti některým druhům protilátek. Novější studie potvrzují, že oba tyto kmeny umí částečně obcházet imunitu po prodělání omikronu, respektive je možné i to, že omikron obecně vyvolává špatnou imunitní paměť.

Práce, která na to upozornila, doposud neprošla recenzním řízením, ale její výsledky se shodují s předpoklady, které epidemiologové uváděli už před měsícem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 6 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 8 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 11 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...