Speciální očkování proti omikronu asi nemá smysl, naznačuje studie na primátech

Vědci zveřejnili první výsledky účinnosti vakcíny vytvořené speciálně proti koronavirové variantě omikron. Nová studie provedená na primátech naznačuje, že vylepšení očkovací látky zvlášť cílené na omikron nemusí mít ve skutečnosti velký smysl.

Práce vědců z amerického Výzkumného centra vakcín Národního institutu pro alergie a infekční nemoci ukazuje, že zvířata, která dostala obyčejnou posilující dávku, měla velmi podobnou úroveň ochrany proti onemocnění jako ta, která dostala novou vakcínu cílenou proti omikronu. Studie pracovala s vakcínou společnosti Moderna.

Rozbor krve zvířat ukázal, že mnoho měřitelných imunitních reakcí, například zvýšení hladiny neutralizačních protilátek, se prakticky nelišilo, ať už jim byla podaná obyčejná nebo vylepšená třetí dávka. „Proto posilovací dávka proti omikronu nemusí poskytovat větší ochranu než normální booster od Moderny,“ uvedli autoři výzkumu, který vyšel zatím bez recenzního řízení.

Hlavní autor Robert Seder uvedl, že tyto výsledky jsou podobné výsledkům studie, kterou jeho skupina provedla vloni, když porovnávala posilovací dávku proti variantě beta s normální vakcínou. I v tomto případě údaje získané na primátech naznačovaly, že posilovací vakcína s původní vakcínou je stejně účinná jako posilovací vakcína založená na variantě beta, které se tehdy říkalo jihoafrická.

„Tyto údaje by naznačovaly, že hned první očkování vytvořilo B-buňky, které po vybuzení posilující dávkou o půl roku později vytvářejí zkříženou imunitu na omikron, betu nebo deltu,“ řekl Seder, vedoucí sekce buněčné imunity ve Výzkumném centru pro vakcíny.

Opice víc neprozradí

Seder uvedl, že bude třeba provést studie na lidech, aby se zjistilo, zda se výsledky potvrdí. Data nasbíraná na primátek jsou dost jednoznačná a obyčejně bývají i dost spolehlivá, přesto je raději doplní analýzami na lidech. Podle něj se ale zatím zdá, že není zapotřebí vakcínu vylepšovat. „Nevím, jaký je pohled výrobců vakcín, ale myslím, že tyto údaje jsou poměrně jasné,“ dodal.

V e-mailu pro lékařský web STAT společnost Moderna napsala: „Domníváme se, že ochrana proti variantám, které vzbuzují obavy, bude důležitá, zejména s výhledem na podzim 2022. Budeme i nadále sledovat vědecké poznatky a epidemiologii SARS-CoV-2 potenciálních nových variant vyvolávajících obavy. Jsme odhodláni udržet si náskok před vývojem viru.“

Generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel v lednu oznámil, že plánuje vyvinout očkování „tři v jednom“, které by bylo zaměřeno na covid-19, chřipku a respirační syncytiální virus neboli RSV, který způsobuje onemocnění podobné nachlazení u mnoha dospělých, ale který může být nebezpečný u dětí a starších dospělých.

Co říkají vědci

Podle virologa Johna Moora z Cornell Medical College v New Yorku je tato studie v kombinaci s dřívějšími dost silným důkazem, že vakícna vytváří zkříženou imunutu proti všem doposud známým variantám covidu. „Přechod na posilovací dávku speciálně proti omikronu může být zbytečný.“ Vědec očekává, že studie na lidech, které provádějí společnosti Pfizer a Moderna, ukáží velmi podobné výsledky.

S těmito závěry souhlasí i specialistka na koronaviry Angela Rasmussenová ze Saskatchewanské univerzity – jen by zatím pro spolehlivou odpověď počkala na studie na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 15 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 16 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 18 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 18 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 20 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 21 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 22 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.