Speciální očkování proti omikronu asi nemá smysl, naznačuje studie na primátech

Vědci zveřejnili první výsledky účinnosti vakcíny vytvořené speciálně proti koronavirové variantě omikron. Nová studie provedená na primátech naznačuje, že vylepšení očkovací látky zvlášť cílené na omikron nemusí mít ve skutečnosti velký smysl.

Práce vědců z amerického Výzkumného centra vakcín Národního institutu pro alergie a infekční nemoci ukazuje, že zvířata, která dostala obyčejnou posilující dávku, měla velmi podobnou úroveň ochrany proti onemocnění jako ta, která dostala novou vakcínu cílenou proti omikronu. Studie pracovala s vakcínou společnosti Moderna.

Rozbor krve zvířat ukázal, že mnoho měřitelných imunitních reakcí, například zvýšení hladiny neutralizačních protilátek, se prakticky nelišilo, ať už jim byla podaná obyčejná nebo vylepšená třetí dávka. „Proto posilovací dávka proti omikronu nemusí poskytovat větší ochranu než normální booster od Moderny,“ uvedli autoři výzkumu, který vyšel zatím bez recenzního řízení.

Hlavní autor Robert Seder uvedl, že tyto výsledky jsou podobné výsledkům studie, kterou jeho skupina provedla vloni, když porovnávala posilovací dávku proti variantě beta s normální vakcínou. I v tomto případě údaje získané na primátech naznačovaly, že posilovací vakcína s původní vakcínou je stejně účinná jako posilovací vakcína založená na variantě beta, které se tehdy říkalo jihoafrická.

„Tyto údaje by naznačovaly, že hned první očkování vytvořilo B-buňky, které po vybuzení posilující dávkou o půl roku později vytvářejí zkříženou imunitu na omikron, betu nebo deltu,“ řekl Seder, vedoucí sekce buněčné imunity ve Výzkumném centru pro vakcíny.

Opice víc neprozradí

Seder uvedl, že bude třeba provést studie na lidech, aby se zjistilo, zda se výsledky potvrdí. Data nasbíraná na primátek jsou dost jednoznačná a obyčejně bývají i dost spolehlivá, přesto je raději doplní analýzami na lidech. Podle něj se ale zatím zdá, že není zapotřebí vakcínu vylepšovat. „Nevím, jaký je pohled výrobců vakcín, ale myslím, že tyto údaje jsou poměrně jasné,“ dodal.

V e-mailu pro lékařský web STAT společnost Moderna napsala: „Domníváme se, že ochrana proti variantám, které vzbuzují obavy, bude důležitá, zejména s výhledem na podzim 2022. Budeme i nadále sledovat vědecké poznatky a epidemiologii SARS-CoV-2 potenciálních nových variant vyvolávajících obavy. Jsme odhodláni udržet si náskok před vývojem viru.“

Generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel v lednu oznámil, že plánuje vyvinout očkování „tři v jednom“, které by bylo zaměřeno na covid-19, chřipku a respirační syncytiální virus neboli RSV, který způsobuje onemocnění podobné nachlazení u mnoha dospělých, ale který může být nebezpečný u dětí a starších dospělých.

Co říkají vědci

Podle virologa Johna Moora z Cornell Medical College v New Yorku je tato studie v kombinaci s dřívějšími dost silným důkazem, že vakícna vytváří zkříženou imunutu proti všem doposud známým variantám covidu. „Přechod na posilovací dávku speciálně proti omikronu může být zbytečný.“ Vědec očekává, že studie na lidech, které provádějí společnosti Pfizer a Moderna, ukáží velmi podobné výsledky.

S těmito závěry souhlasí i specialistka na koronaviry Angela Rasmussenová ze Saskatchewanské univerzity – jen by zatím pro spolehlivou odpověď počkala na studie na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 23 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...