Speciální očkování proti omikronu asi nemá smysl, naznačuje studie na primátech

Vědci zveřejnili první výsledky účinnosti vakcíny vytvořené speciálně proti koronavirové variantě omikron. Nová studie provedená na primátech naznačuje, že vylepšení očkovací látky zvlášť cílené na omikron nemusí mít ve skutečnosti velký smysl.

Práce vědců z amerického Výzkumného centra vakcín Národního institutu pro alergie a infekční nemoci ukazuje, že zvířata, která dostala obyčejnou posilující dávku, měla velmi podobnou úroveň ochrany proti onemocnění jako ta, která dostala novou vakcínu cílenou proti omikronu. Studie pracovala s vakcínou společnosti Moderna.

Rozbor krve zvířat ukázal, že mnoho měřitelných imunitních reakcí, například zvýšení hladiny neutralizačních protilátek, se prakticky nelišilo, ať už jim byla podaná obyčejná nebo vylepšená třetí dávka. „Proto posilovací dávka proti omikronu nemusí poskytovat větší ochranu než normální booster od Moderny,“ uvedli autoři výzkumu, který vyšel zatím bez recenzního řízení.

Hlavní autor Robert Seder uvedl, že tyto výsledky jsou podobné výsledkům studie, kterou jeho skupina provedla vloni, když porovnávala posilovací dávku proti variantě beta s normální vakcínou. I v tomto případě údaje získané na primátech naznačovaly, že posilovací vakcína s původní vakcínou je stejně účinná jako posilovací vakcína založená na variantě beta, které se tehdy říkalo jihoafrická.

„Tyto údaje by naznačovaly, že hned první očkování vytvořilo B-buňky, které po vybuzení posilující dávkou o půl roku později vytvářejí zkříženou imunitu na omikron, betu nebo deltu,“ řekl Seder, vedoucí sekce buněčné imunity ve Výzkumném centru pro vakcíny.

Opice víc neprozradí

Seder uvedl, že bude třeba provést studie na lidech, aby se zjistilo, zda se výsledky potvrdí. Data nasbíraná na primátek jsou dost jednoznačná a obyčejně bývají i dost spolehlivá, přesto je raději doplní analýzami na lidech. Podle něj se ale zatím zdá, že není zapotřebí vakcínu vylepšovat. „Nevím, jaký je pohled výrobců vakcín, ale myslím, že tyto údaje jsou poměrně jasné,“ dodal.

V e-mailu pro lékařský web STAT společnost Moderna napsala: „Domníváme se, že ochrana proti variantám, které vzbuzují obavy, bude důležitá, zejména s výhledem na podzim 2022. Budeme i nadále sledovat vědecké poznatky a epidemiologii SARS-CoV-2 potenciálních nových variant vyvolávajících obavy. Jsme odhodláni udržet si náskok před vývojem viru.“

Generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel v lednu oznámil, že plánuje vyvinout očkování „tři v jednom“, které by bylo zaměřeno na covid-19, chřipku a respirační syncytiální virus neboli RSV, který způsobuje onemocnění podobné nachlazení u mnoha dospělých, ale který může být nebezpečný u dětí a starších dospělých.

Co říkají vědci

Podle virologa Johna Moora z Cornell Medical College v New Yorku je tato studie v kombinaci s dřívějšími dost silným důkazem, že vakícna vytváří zkříženou imunutu proti všem doposud známým variantám covidu. „Přechod na posilovací dávku speciálně proti omikronu může být zbytečný.“ Vědec očekává, že studie na lidech, které provádějí společnosti Pfizer a Moderna, ukáží velmi podobné výsledky.

S těmito závěry souhlasí i specialistka na koronaviry Angela Rasmussenová ze Saskatchewanské univerzity – jen by zatím pro spolehlivou odpověď počkala na studie na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 15 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 17 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...