Speciální očkování proti omikronu asi nemá smysl, naznačuje studie na primátech

Vědci zveřejnili první výsledky účinnosti vakcíny vytvořené speciálně proti koronavirové variantě omikron. Nová studie provedená na primátech naznačuje, že vylepšení očkovací látky zvlášť cílené na omikron nemusí mít ve skutečnosti velký smysl.

Práce vědců z amerického Výzkumného centra vakcín Národního institutu pro alergie a infekční nemoci ukazuje, že zvířata, která dostala obyčejnou posilující dávku, měla velmi podobnou úroveň ochrany proti onemocnění jako ta, která dostala novou vakcínu cílenou proti omikronu. Studie pracovala s vakcínou společnosti Moderna.

Rozbor krve zvířat ukázal, že mnoho měřitelných imunitních reakcí, například zvýšení hladiny neutralizačních protilátek, se prakticky nelišilo, ať už jim byla podaná obyčejná nebo vylepšená třetí dávka. „Proto posilovací dávka proti omikronu nemusí poskytovat větší ochranu než normální booster od Moderny,“ uvedli autoři výzkumu, který vyšel zatím bez recenzního řízení.

Hlavní autor Robert Seder uvedl, že tyto výsledky jsou podobné výsledkům studie, kterou jeho skupina provedla vloni, když porovnávala posilovací dávku proti variantě beta s normální vakcínou. I v tomto případě údaje získané na primátech naznačovaly, že posilovací vakcína s původní vakcínou je stejně účinná jako posilovací vakcína založená na variantě beta, které se tehdy říkalo jihoafrická.

„Tyto údaje by naznačovaly, že hned první očkování vytvořilo B-buňky, které po vybuzení posilující dávkou o půl roku později vytvářejí zkříženou imunitu na omikron, betu nebo deltu,“ řekl Seder, vedoucí sekce buněčné imunity ve Výzkumném centru pro vakcíny.

Opice víc neprozradí

Seder uvedl, že bude třeba provést studie na lidech, aby se zjistilo, zda se výsledky potvrdí. Data nasbíraná na primátek jsou dost jednoznačná a obyčejně bývají i dost spolehlivá, přesto je raději doplní analýzami na lidech. Podle něj se ale zatím zdá, že není zapotřebí vakcínu vylepšovat. „Nevím, jaký je pohled výrobců vakcín, ale myslím, že tyto údaje jsou poměrně jasné,“ dodal.

V e-mailu pro lékařský web STAT společnost Moderna napsala: „Domníváme se, že ochrana proti variantám, které vzbuzují obavy, bude důležitá, zejména s výhledem na podzim 2022. Budeme i nadále sledovat vědecké poznatky a epidemiologii SARS-CoV-2 potenciálních nových variant vyvolávajících obavy. Jsme odhodláni udržet si náskok před vývojem viru.“

Generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel v lednu oznámil, že plánuje vyvinout očkování „tři v jednom“, které by bylo zaměřeno na covid-19, chřipku a respirační syncytiální virus neboli RSV, který způsobuje onemocnění podobné nachlazení u mnoha dospělých, ale který může být nebezpečný u dětí a starších dospělých.

Co říkají vědci

Podle virologa Johna Moora z Cornell Medical College v New Yorku je tato studie v kombinaci s dřívějšími dost silným důkazem, že vakícna vytváří zkříženou imunutu proti všem doposud známým variantám covidu. „Přechod na posilovací dávku speciálně proti omikronu může být zbytečný.“ Vědec očekává, že studie na lidech, které provádějí společnosti Pfizer a Moderna, ukáží velmi podobné výsledky.

S těmito závěry souhlasí i specialistka na koronaviry Angela Rasmussenová ze Saskatchewanské univerzity – jen by zatím pro spolehlivou odpověď počkala na studie na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 36 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...