Kdo potřebuje třetí dávku a která vakcína proti covidu-19 chrání nejlépe?

Zvládnout podzimní a zimní vlnu covidové pandemie pomůže především ukončené očkování. Kdo by se měl nechat doočkovat třetí dávkou, kdy se budou smět vakcinovat děti do dvanácti let a jak časté jsou vedlejší účinky? Na nejčastější otázky ohledně očkování odpověděl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Očkování
Zdroj: ČTK Autor: Luboš Pavlíček

Potřebuje člověk očkování i po prodělání nemoci?
Ano, je to důležitá a prospěšná věc. Ukazuje se, že člověk může být po prodělání nemoci nějakou dobu chráněn, ale je to značně individuální. Některé práce potvrzují, že už šest až osm měsíců po prodělané infekci je ochrana nepoměrně slabší než u lidí, kteří jsou ještě navíc očkovaní. Pokud se člověk nechá očkovat, i když v minulosti nákazu prodělal, získá tím mnohem robustnější ochranu, která mu zabezpečí dostatečnou obranu i proti agresivnější variantě delta.

Jak dobře očkování chrání?
Míra účinnosti se pohybuje kolem 95 procent po dobu nejméně šesti měsíců. U lidí, kteří tu ochranu mají z nějakého důvodu sníženou, například kvůli dlouhodobé nemoci, se to řeší třetí dávkou.

Jaké jsou vedlejší účinky očkování?
Jsou podobné jako u jiných očkování, nejsou v ničem výjimečné. Není větší frekvence vedlejších účinků, než vídáme u jiných vakcín. Když si uvědomíme, že u nás bylo podáno přes 12 milionů dávek a hlášeno bylo asi osm a půl tisíce nežádoucích vedlejších účinků, tak to není ani jedno celé procento. Nejčastěji jsou to očekávané reakce v místě vpíchnutí.

Mám-li očkování ukončené a přesto se nakazím, jaká je pravděpodobnost, že někoho ve svém okolí nakazím?
Jde o takzvané průlomové infekce, které se opravdu mohou objevit. Není to časté, ale může se to stát. Pokud se to stane, pak je takový člověk opravdu infekční a může nákazu šířit –⁠ má příznaky nemoci, virus se množí na sliznicích a je tedy pro své okolí nebezpečný. Dá se předpokládat, že je-li ochrana u očkovaného prolomená, pak by mohl mít nižší virovou nálož než člověk, který nebyl vůbec očkován. Proto také očkovaní mají méně příznaků nemoci nebo jsou tyto příznaky slabší. Nákaza se ale vyloučit nedá.

Kdy je potřeba přeočkování, tedy třetí dávka?
Je potřeba udělat to co nejdříve poté, co dojde k poklesu účinnosti a tedy i ochrany. Ukazuje se, že u některých jedinců to může být už za šest měsíců po druhé dávce. Zejména u starších lidí nebo osob s chronickými nemocemi by se mělo zvažovat přeočkování právě těch šest měsíců po druhé dávce vakcíny, aby si míru ochrany pojistili na další a delší období.

Kdo má na přeočkování v současné době nárok?
V současné době jsou pravidla v České republice nastavená tak, že nárok má každý, komu uplyne šest měsíců od původního dokončeného očkování.

Mají se časem přeočkovat všichni?
Toto doporučení platí prakticky pro všechny, takže je žádoucí, aby se časem přeočkovali všichni. Jsou tu ale lidé, kteří už nemoc měli a potom byli očkovaní, kde si myslí, že třetí dávka zřejmě není nezbytná.

Kde se přihlásit k přeočkování?
Možnosti jsou stejné jako u první a druhé dávky, tedy buď přes svého praktického lékaře, nebo přes centrální registrační systém v nemocnicích. Navíc existují i centra, kde se očkování provádějí bez registrace.

Jaké vakcíny se používají na přeočkování?
Doporučují se mRNA vakcíny, které se také u nás nejvíc používají. Je to proto, že jejich účinnost je nejvyšší. Jde o dva výrobce, firmy Pfizer/BioNTech a Moderna. Kterákoliv z těchto vakcín může být využita na přeočkování.

Která z vakcín je nejlepší?
Výsledky se sice liší, ale některé studie potvrdily, že s přeočkováním jsou vakcíny firmy Moderna o něco účinnější než vakcíny Pfizer/BioNTech. Bavíme se ale jen o nevýznamném procentu rozdílu, obě tyto vakcíny jsou na přeočkování srovnatelně dobré.

Co dělat, když byl člověk očkovaný jinou vakcínou, tedy například Johnson and Johnson nebo od firmy AstraZeneca?
V případě dvoudávkové vakcíny AstraZeneca bych doporučil nechat se přeočkovat některou z mRNA vakcín. Firma Johnson and Johnson má jednodávkovou vakcínu, ale ukazuje se, že ani její ochrana není dostatečná. Osobně bych doporučoval lidem, kteří jsou očkovaní touto látkou, nechat se přeočkovat nějakou mRNA vakcínou.

Co dělat, když chce člověk nechat očkovat své děti?
Pro děti starší dvanácti let jsou dvě možnosti: buď se obrátit na svého dětského lékaře, anebo se obrátit na centrální registraci. U vakcinace dětí je totiž zapotřebí, aby u vakcinace byl přítomen nějaký pediatr pro případ neočekávané reakce.

Na co si dát pozor při očkování dětí?
Nedoporučoval bych očkovat dítě, které má nějaké akutní zdravotní problémy, má virózu, horečku nebo podobné potíže. Je také dobré počítat po očkování s tím, aby dítě mělo nějaký klidový režim, třeba dva dny.

Co dělat, má-li dítě méně než 12 let?
Myslím si, že jejich chvíle brzy přijde. Evropská léková agentura už vakcínu pro děti mladší dvanácti let prověřuje a posuzuje a je pravděpodobné, že ji schválí ještě před koncem roku. Mohlo by se to stát možná už na začátku prosince. Tato vakcína se liší tím, že je v ní jen třetina účinné látky. Až bude toto očkování povolené, pak bude režim podobný jako u vakcinace starších dětí.

Roman Chlíbek
Profil

prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD.

Narodil se 22. 3. 1965 v Hradci Králové. V roce 1989 ukončil studia na VLA JEP a LF UK v Hradci Králové v oboru všeobecné lékařství. Po dobu čtyř let pracoval jako náčelník zdravotnické služby na Posádkové ošetřovně ve Staré Boleslavi.

V roce 2005 byl jedním ze tří zakladatelů nové odborné společnosti – České vakcinologické společnosti, v současné době je jejím předsedou.

Je autorem a spoluautorem řady zejména zahraničních grantů a klinických studií (fáze II – IV) týkajících se klinického hodnocení očkovacích látek: polysacharidové vakcíny proti břišnímu tyfu, inaktiovavné vakcíny proti virové hepatitidě A, monovalentní vakcíny proti Lymské nemoci (následně registrované v USA – LYMERIX), trivalentní kandidátní evropské vakcíny proti Lymské nemoci, kombinované vakcíny proti virové hepatitidě A a B, vakcíny proti chřipce, vakcíny proti klíšťové meningoencefalitidě, rekombinantní vakcíny proti virové hepatitidě B, vakcín proti pneumokokům, vakcíny proti rotavirovým průjmům spolu s DTaP vakcínou (proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli), vakcíny proti varicele, vakcíny proti pásovému oparu, meningokokům skupiny B.