Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Informace jsou na webu vlny-veder.czechglobe.cz, dá se na něj dostat také proklikem z hlavní stránky projektu Intersucho. Aktualizované jsou denně a ukazují zátěž na lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Stejné informace se dají sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast v záložce Vlny veder. Lidem se to může hodit například pro plánování dovolených.

Průměrný počet horkých vln za rok podle měření a výhled podle různých scénářů, nejpravděpodobnější je medián. Celkový počet horkých vln v daném časovém období je vyjádřen jako průměrný počet za jeden rok
Zdroj: Czech Globe

„Klimatická změna stále probíhá a prohlubuje se a rizika spojená s horkými vlnami rostou. Léto se otepluje ze všech sezon nejrychleji a proti situaci před šedesáti lety máme v Česku třikrát více horkých dnů s teplotami nad třicet stupňů a také několikanásobně více tropických nocí, v centru Prahy patnáctkrát více. To má dopady jak na zdraví lidí, tak na krajinu,“ vysvětlil klimatolog Pavel Zahradníček. Tropické noci jsou takové, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia a jsou problémem v takzvaných tepelných ostrovech, které jsou typické právě pro centra velkých měst.

Proč je důležité sledovat vlny veder

Vlny veder úzce podle autorů portálu souvisejí se suchem, vzájemně se s ním ovlivňují a mají společně negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. A samozřejmě existuje i souvislost s negativními důsledky na lidské zdraví. Nedávná česká studie například popsala, že během této doby výrazně narůstá počet výjezdů sanitek.

„Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy (vlny veder a sucho) se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi. Umožní to společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 13 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 15 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 17 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 19 hhodinami
Načítání...