Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Informace jsou na webu vlny-veder.czechglobe.cz, dá se na něj dostat také proklikem z hlavní stránky projektu Intersucho. Aktualizované jsou denně a ukazují zátěž na lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Stejné informace se dají sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast v záložce Vlny veder. Lidem se to může hodit například pro plánování dovolených.

Průměrný počet horkých vln za rok podle měření a výhled podle různých scénářů, nejpravděpodobnější je medián. Celkový počet horkých vln v daném časovém období je vyjádřen jako průměrný počet za jeden rok
Zdroj: Czech Globe

„Klimatická změna stále probíhá a prohlubuje se a rizika spojená s horkými vlnami rostou. Léto se otepluje ze všech sezon nejrychleji a proti situaci před šedesáti lety máme v Česku třikrát více horkých dnů s teplotami nad třicet stupňů a také několikanásobně více tropických nocí, v centru Prahy patnáctkrát více. To má dopady jak na zdraví lidí, tak na krajinu,“ vysvětlil klimatolog Pavel Zahradníček. Tropické noci jsou takové, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia a jsou problémem v takzvaných tepelných ostrovech, které jsou typické právě pro centra velkých měst.

Proč je důležité sledovat vlny veder

Vlny veder úzce podle autorů portálu souvisejí se suchem, vzájemně se s ním ovlivňují a mají společně negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. A samozřejmě existuje i souvislost s negativními důsledky na lidské zdraví. Nedávná česká studie například popsala, že během této doby výrazně narůstá počet výjezdů sanitek.

„Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy (vlny veder a sucho) se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi. Umožní to společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.