Izraelská taktika očkování třetí dávkou funguje, ukazují data

Nahrávám video
Události: Izrael očkuje třetí dávkou
Zdroj: ČT24

V Izraeli se v posledních dnech opět začal zvyšovat počet lidí nakažených covidem. Většinu z vážně nemocných tvoří neočkovaní, a to přesto, že už v zemi tvoří jen menšinu. Ale narostl také počet případů u očkovaných. Epidemiologové ukázali pomocí dat a grafů, jak důležitou roli hraje posilující vakcína.

Podle údajů izraelského ministerstva zdravotnictví zveřejněných v pondělí se počet nakažených už třetí den po sobě zvýšil a stoupá tam i reprodukční číslo – dosáhlo hodnoty 1. Platí přitom, že pokud toto číslo R stoupne nad 1, pandemie se šíří; pokud je číslo R nižší než 1, pandemie slábne.

Srovnání koronavirové pandemie v Izraeli a v Česku
Zdroj: Our World In Data

Počet závažných případů covidu v Izraeli mezitím klesl na 691 ze 711 případů o den dříve. Pandemie tam, stejně jako v jiných zemích světa, masivně zasahuje neočkované – z 691 případů tvoří asi 65 % neočkovaní Izraelci. Ti přitom ale tvoří jen asi 15 % populace, která má nárok na očkování.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo v neděli 7686 nových případů koronaviru, zatímco o den dříve to bylo 10 183. Od začátku pandemie tam zemřelo na covid-19 již 7383 lidí.

V současné době je v Izraeli asi 81 tisíc aktivních případů, z nichž více než polovinu tvoří školáci. Zhruba 150 tisíc studentů je v současné době v izolaci.

Přestože obecně závažná nemocnost klesá, v zemi začíná narůstat počet vážných případů u lidí, kteří jsou očkovaní dvěma dávkami a zatím nedostali posilující injekci, upozornili v pondělí vědci z Hebrejské univerzity.

Očkování třetí dávkou zabralo

Poté, co Izrael včas naočkoval většinu dospělých vakcínou proti covidu, došlo v této zemi k pozoruhodnému poklesu počtu případů onemocnění. Jenže když přišla varianta delta a země se současně zcela otevřela, spadl Izrael do zdaleka nejhorší pandemické situace za celou dobu.

Protože v nemocnicích začalo přibývat vážně nemocných seniorů a různé předběžné studie naznačovaly, že u nich po několika měsících od očkování klesá množství protilátek, rozhodli se v Izraeli o prázdninách k očkování třetí dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech.

Izrael byl první zemí, která k tomuto kroku přikročila. Protože všechna data sdílí, čekalo se na výsledky. V polovině září se podle izraelských epidemiologů zdá, že tato sázka vyšla. Rozsáhlá studie, která právě prochází recenzním řízením, konstatuje, že třetí dávka pomáhá chránit zejména seniory. První výzkumy ukázaly, že posilovací dávka vakcíny BNT162b2 zvýšila hladiny neutralizačních protilátek desetkrát ve srovnání s hladinami dosaženými po druhé dávce.

Izraelská vláda proto rychle zavedla posilovací dávku vakcíny, přičemž upřednostnila vysoce rizikové skupiny obyvatel, ale následně pokryla celou komunitu lidí starších 60 let.

Nová studie zkoumala účinnost třetí dávky v reálném prostředí; jejím cílem bylo ukázat účinek tohoto typu zvýšení hladiny protilátek vyvolaných vakcínou. Vědci v ní porovnávali osoby ve věku 60 let a více, které dostaly dvě dávky vakcíny, oproti těm, které dostaly posilovací dávku nejméně 12 dní před zahájením studie.

Výsledky ukázaly jedenáctinásobné snížení potvrzených infekcí po podání posilovací dávky a asi 15,5násobné snížení rizika závažného onemocnění.

Vylepšená ochrana podle práce začíná 12 dní po očkování, kdy dochází k deseti až dvanáctinásobnému snížení rizika. „Studie naznačuje velký účinek posilovací vakcíny BNT162b2 při ochraně před potvrzenou infekcí a závažným onemocněním u starší a vysoce rizikové populace,“ tvrdí autoři.

Účinnost vakcíny proti variantě delta se vrátila na původní úroveň 95 %, jaká byla zaznamenána proti starší variantě alfa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...