„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.
„Oni nás skutečně využívají, víte, máme deficit tři sta miliard dolarů. Neberou od nás ani naše auta, ani naše zemědělské produkty, neberou skoro nic a my bereme všechno, miliony aut, ohromné množství zemědělských produktů,“ uvedl Trump. Dodal, že nemá časový harmonogram pro zavádění cel, ale bude to podle něj „velmi brzy“.
Trump již dříve po svém nástupu do funkce 20. ledna pohrozil cly vůči EU s tím, že její země mají se Spojenými státy znepokojivé obchodní přebytky.
Trump vedl obchodní spory s EU také za svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.
Podle zpravodaje Českého rozhlasu v USA Pavla Nováka je obchodní deficit mezi USA a EU pro Trumpa hlavním důvodem pro cla. „Evropská unie je velikánský trh. Amerika sem klidně může vyvážet, my jsme dvakrát větší trh než Spojené státy – je 750 milionů Evropanů, oproti tomu je 330 milionů Američanů,“ podotkl. Za důvod většího odbytu evropských výrobků v USA než těch amerických v EU považuje to, že ty evropské jsou mnohdy kvalitnější, konkrétně třeba oblečení nebo obuv.
Cla pro Kanadu a Čínu
V sobotu Trump podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Kanada i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Peking chce navíc podat stížnost ke Světové obchodní organizaci.
Trump řekl, že chce v pondělí telefonicky hovořit s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a také „s Mexikem“. V podvečer SEČ Trump napsal, že cla vůči Mexiku pozastavil o měsíc a že bude se zemí nadále jednat.
„Jednak je chce přimět k větší aktivitě v boji proti pašování fentanylu, syntetické drogy, která decimuje Američany, a také k nějakým větším opatřením na hranicích, aby z těchto dvou zemí tolik nepronikali ilegální migranti do Spojených států. A potom je také nespokojený se schodkem obchodní bilance, protože Spojené státy hodně dovážejí jak z Mexika, hlavně tedy zeleninu, potravinářské výrobky, komponenty do aut, tak také z Kanady, odkud opět dovážejí strojírenské výrobky a také čtvrtinu své denní spotřeby surové ropy,“ popsal Novák.
Někteří američtí ekonomové říkají, že se mohou Trumpova cla obrátit proti obyvatelům USA, připomněl zpravodaj ČRo. „Pro normálního spotřebitele, takový ten kuchyňský stůl, to může mít dost velký dopad, protože teď v zimě se prakticky veškerá zelenina dováží ze zemí Střední a Jižní Ameriky a z Mexika,“ nastínil s tím, že kvůli clům zdraží třeba i americká auta, která používají ve velkém mexické součástky.
Unijní obavy
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové chce mít Unie s USA konstruktivní vztahy, pokud se však na ni Washington nespravedlivě zaměří, je EU připravena rázně reagovat, varovala.
„Při pohledu na ekonomické zprávy jsou některé pozitivní prvky, jako je obnovování kupní síly, nicméně rozhodnutí pana Trumpa o uvalení silných cel zvýší ekonomickou nejistotu,“ uvedl šéf francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Trumpovo počínání označil za velmi znepokojivý vývoj.
Na EU naléhá také Španělsko, po Bruselu chce „zachování jednoty v současné situaci“.
Podle španělského ministra hospodářství Carlose Cuerpa musí sedmadvacítka v reakci na Trumpovy hrozby zůstat jednotná. Pro rozhlasovou stanici RNE ministr řekl, že EU je vůči obchodování otevřená a je pro globalizovaný světový trh, ale nesmí být „naivní“ a musí chránit své firmy a měla by se také postarat o tom, aby byly schopné s rivaly z jiných zemí konkurovat za rovných podmínek.
EU musí být v jednáních o clech s USA aktivní a hájit své zájmy, tvrdí český premiér Petr Fiala (ODS). „Máme nástroje pro to, abychom dosáhli dohody, ale měli bychom být aktivní.“ Podle něj je možné vyjednat „rozumné a vzájemně výhodné podmínky“. EU by ale neměla čekat na to, s čím Spojené státy přijdou, míní. Zopakoval, že stejně jako chtějí být silné Spojené státy, má být silná i Evropská unie. Je ale třeba zachovat silné transatlantické vazby, protože opak by přinesl výhody nepřátelům, dodal.
Fiala v posledních týdnech poukazuje na rozdíly ve výši cel na různé výrobky, a to z obou stran. Například dovoz automobilů ze Spojených států do Evropy je podle něj zatížen desetiprocentním clem a naopak z EU do USA to je 2,5 procenta. „Tady je určitá nerovnováha ve prospěch Evropy a v tom si myslím, že je možnost i nějaké strategie pro to vyjednávání,“ uvedl v neděli ministerský předseda.
Scholz: EU může reagovat vlastními opatřeními
Sedmadvacítka podle německého kancléře Olafa Scholze může na případná americká cla reagovat zavedením vlastních celních opatření. „EU je velkým ekonomickým prostorem s výkonnými firmami, které obstojí v globální konkurenci. Jsme propojeni s celým světem a můžeme s celým světem obchodovat,“ uvedl Scholz. „Proto by z perspektivy jak USA, tak EU bylo dobré spolupracovat,“ dodal.
Šéfka unijní diplomacie Kallasová upozornila, že z možné obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy bude profitovat Čína. Podle ní „obchodní války nemají vítěze“. „Pokud sedmadvacítka a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila.
Podle polského premiéra Donalda Tuska, jehož země v tomto pololetí EU předsedá, jsou jakékoliv pokusy vést obchodní válku „naprostou chybou“. „Jde možná o první test solidarity a jednoty v EU v netypické situaci, kdy jsme svědky série překvapení ze strany nejbližšího spojence,“ reagoval na „hrozbu obchodní války“ se Spojenými státy. Podle něho stojí za to dělat vše možné pro to, „abychom se v době hrozby ze strany Ruska nebo hrozící čínské expanze jako spojenci nerozhádali“. Evropa se sice musí umět o vztahy s USA starat, musí mít však pocit vlastní důstojnosti a síly. „Bezpochyby musíme být jednoznačně sjednocení,“ vyzval své evropské partnery Tusk.
Lucemburský premiér Luc Frieden v Bruselu poznamenal, že odpovědí na cla je zachovat se stejně. „Když někdo chce obchodní válku, pak ji bude mít,“ prohlásil. Zdůraznil ale, že cla jsou vždy špatná. Irský premiér Micheál Martin připomněl, že dopady protekcionistických opatření pocítí lidé „bez ohledu na to, kde žijí“.
Možná výjimka pro Británii
Británie by se podle Trumpa mohla vyhnout zavedení cel ze strany USA, i když její obchodní jednání označil za „nemístné“. „Uvidíme, jak se to vyvine. Mohlo by se jim to stát, ale Evropské unii se to stane určitě,“ prohlásil šéf Bílého domu. Odpověděl tak na otázku, zda je Británie další zemí na řadě, která bude americkým clům čelit.
„Evropská unie je opravdu mimo. Velká Británie je mimo, ale myslím, že se to dá vyřešit. Ale to, co dělá Evropská unie, je zvěrstvo,“ prohlásil prezident.
„Spojené státy jsou pro nás nepostradatelným spojencem a jedním z našich nejbližších obchodních partnerů. Máme férové a vyvážené obchodní vztahy, které jsou přínosné pro obě strany Atlantiku,“ sdělil mluvčí britské vlády v reakci na Trumpovy výroky.
Britský premiér Keir Starmer a jeho ministři Trumpa od jeho zvolení prezidentem chválí a zdůrazňují množství zboží, které Británie z USA dováží, píše Reuters. Vyjádřili rovněž naději, že se Británie vyhne clům v době, kdy má její ekonomika problémy s růstem. „Jsme teprve na začátku a já chci, aby naše obchodní vztahy byly silné. Právě na to jsme se v diskusích s prezidentem Trumpem soustředili,“ oznámil v neděli Starmer.
USA jsou největším obchodním partnerem Británie jako samostatné země, ačkoli Evropská unie jako celý blok je pro Brity významnější. Necelou třetinu obchodu s USA tvoří zboží, na které by mohla být uvalena cla, zbytek jsou služby.
Financování JAR
Staronový šéf Bílého domu také oznámil, že USA přeruší veškerou budoucí finanční podporu Jihoafrické republice. Bez předložení jakéhokoli důkazu uvedl, že země se chová „velmi špatně“ vůči „určitým vrstvám obyvatel“. Přerušení finanční podpory má trvat do doby, než bude situace vyšetřena, uvedl na své sociální síti Truth Social.
„Jižní Afrika konfiskuje půdu a zachází s určitými vrstvami obyvatelstva velmi špatně,“ napsal Trump. „Spojené státy to nebudou podporovat, budeme konat. Také přeruším veškeré budoucí financování v Jižní Africe, dokud nebude dokončeno úplné vyšetření této situace,“ dodal. V Jihoafrické republice se narodil a vyrůstal miliardář Elon Musk, jehož Trump pověřil škrty ve státní správě a regulacích.
„Těšíme se na jednání s Trumpovou administrativou ohledně naší pozemkové reformy a záležitostí, na kterých naše země mají společný zájem. Jsme přesvědčeni, že díky těmto rozhovorům dosáhneme lepšího vzájemného porozumění v těchto otázkách,“ reagoval jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Jižní Afrika je podle něj demokracie, která se řídí principy právního státu, spravedlnosti a rovnosti. „Jihoafrická vláda nezkonfiskovala žádnou půdu,“ tvrdí prezident.
Ramaphosa dále upozornil, že kromě pomoci v rámci programu boje s AIDS na celém světě, známého pod zkratkou PEPFAR, Spojené státy neposkytují Jižní Africe žádnou významnou finanční pomoc. Americké financování v rámci PEPFAR podle něj tvoří sedmnáct procent jihoafrického programu boje proti HIV a AIDS.
Jihoafrické ministerstvo zahraničí v reakci na Trumpovo oznámení uvedlo, že věří, že „prezidentovi poradci využijí období pro vyšetřování k tomu, aby důkladně pochopili politiky JAR, které se dějí v rámci ústavní demokracie“. Podle jihoafrické diplomacie se může ukázat, že „zákon o vyvlastňování (půdy) není výjimečný, protože podobnou legislativu má řada zemí“.
Agentura Reuters s odvoláním na americké vládní statistiky píše, že USA se v roce 2023 zavázaly JAR poskytnout pomoc téměř v objemu 440 milionů dolarů (téměř jedenáct miliard korun). Jihoafrický prezident Ramaphosa minulý měsíc řekl, že nemá obavy o vztahy mezi JAR a USA pod Trumpovým vedením. Na konci ledna Ramaphosa řekl, že s Trumpem po jeho volebním vítězství hovořil a že se těší na spolupráci s jeho administrativou.
Ramaphosa nedávno podepsal zákon, který umožňuje zabírat zemi, aniž by za to stát vyplácel náhradu. Může se to dít jen za okolností, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“, a za podmínky, že pozemek není využívaný a jeho vlastníci nemají v úmyslu ho rozvíjet. Britská BBC zákon označila za kontroverzní a do sporu s prezidentem se kvůli němu dostali někteří členové jeho vlády. Černošské obyvatelstvo i více než třicet let po skončení apartheidu vlastní jen malou část zemědělské půdy, většina patří bělošské menšině. To vede k frustraci kvůli pomalému postupu změn v JAR.
Už během svého prvního prezidentství Trump slíbil vyšetřit údajné rozsáhlé zabíjení bílých farmářů v JAR a údajné násilné zábory půdy, připomíná Reuters.
