Nikdo nechce americké clo na dovoz zboží z Kanady a kanadská vláda tvrdě pracuje na tom, aby jej Spojené státy nezavedly, prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau. Reagoval tak na oznámení Bílého domu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v sobotu uvalí na import ze sousední země 25procentní poplatek. Stejná cla chystá Trump i na zboží z Mexika, pro dovoz z Číny pak bude poplatek desetiprocentní.
Trudeau „tvrdě pracuje“ na odvrácení amerických cel. Čekají i Mexiko, Čínu a EU
„Pokud Spojené státy krok učiní, Kanada je připravena s ráznou a okamžitou odpovědí," prohlásil kanadský premiér. Někteří členové jeho vlády mezitím jednali ve Washingtonu se členy Trumpova týmu o tom, jak by se Kanada mohla zavedení cel vyhnout.
Pro kanadskou ekonomiku by 25procentní poplatek za dovoz do USA znamenal obrovskou ránu vzhledem k tomu, že asi osmdesát procent veškerého kanadského vývozu míří právě tam. Trump tento krok avizoval už první den svého druhého funkčního období, nakonec ale ihned po inauguraci k opatření nepřistoupil.
Trudeau a další kanadští představitelé v posledních měsících jednají s Trumpem a jeho poradci ve snaze ukázat, že jeho výhrady berou vážně. Trudeau v pátek v této souvislosti oznámil nový plán zabezpečení hranice s rozpočtem 1,3 miliardy dolarů (přes třicet miliard korun), informovala kanadská veřejnoprávní televize CBC. Premiér přitom uvedl, že z Kanady do USA přichází méně než jedna setina celkového objemu silné drogy fentanyl, jejíž hrozbu Trump často zdůrazňuje.
Ve Washingtonu o možném urovnání sporu v pátek jednali kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, ministr pro veřejnou bezpečnost David McGuinty a ministr pro imigraci Marc Miller. Podle deníku The New York Times měli mimo jiné na programu schůzku s Tomem Homanem, kterého Trump pověřil zabezpečením hranic. Americký prezident v původním listopadovém oznámení o clech na kanadské a mexické zboží uvedl, že poplatky budou platit do té doby, dokud obě země nezastaví drogy mířící do USA a „invazi“ imigrantů.
Jedná i Mexiko. EU je připravena, tvrdí von der Leyenová
Trump hrozil zaváděním cel už v předvolební kampani. Chce jejich prostřednictvím prý přimět obchodní partnery k větší spolupráci v různých oblastech, například při omezování migrace či snižování deficitu, který Spojené státy mají ze vzájemného obchodu. Panují však obavy, že nová cla povedou k růstu inflace v USA.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, na jejíž zemi by sobotní zavedení cel také směřovalo, uvedla, že Mexiko s Trumpovým týmem dál jedná, ale má připravené různé plány v závislosti na postupu Bílého domu. „Budeme vždy hájit důstojnost našeho lidu, budeme vždy hájit respektování naší suverenity,“ prohlásila.
Cla jsou podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové reakcí na pašování fentanylu do Spojených států.
Trump v pátek oznámil, že hodlá uvalit cla také na Evropskou unii, která se podle něj ke Spojeným státům „nechovala dobře“. Podle Trumpa půjde o zásadní opatření, podrobnosti k němu ale neuvedl. Leavittová předtím konstatovala, že prezident se zatím nerozhodl, jaký bude časový harmonogram pro zavedení cel na dovoz z EU. Mluvčí odmítla upřesnit, zda by byla stejná pro všechny členské země Unie, nebo zda by se u jednotlivých členů lišila.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu uvedla, že Evropa je připravena se Spojenými státy jednat. Trump vedl obchodní spory s EU také za svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.
Trump se v pátek také nechal slyšet, že Spojené státy zavedou 18. února cla spojená s ropou a zemním plynem. Ani k tomuto záměru podrobnosti nesdělil, cla na dovoz ropy z Kanady se však podle něj sníží z původně zvažovaných 25 procent na deset procent. Nová celní opatření se budou týkat i čipů. Americký prezident dříve podotkl, že zvažuje výjimku z cel pro dovoz ropy z Kanady a Mexika. Leavittová nicméně uvedla, že o tom nemá žádné aktuální informace.
Nahradíte dolar, uvalíme cla, vzkázal Trump BRICS
Šéf Bílého domu už ve čtvrtek varoval členské země skupiny BRICS před nahrazením amerického dolaru jako rezervní měny a zopakoval hrozbu stoprocentních cel, kterou vyslovil už po vítězství v listopadových volbách.
„Budeme od těchto zdánlivě nepřátelských zemí vyžadovat závazek, že nevytvoří novou měnu BRICS ani nepodpoří žádnou jinou měnu, která by nahradila mocný americký dolar, jinak budou čelit stoprocentním clům,“ zdůraznil Trump na sociální síti Truth Social v prohlášení, které bylo téměř totožné s tím, jež zveřejnil loni 30. listopadu.
Rusko tehdy uvedlo, že jakýkoliv pokus USA donutit země používat dolar se jim vymstí.
Do uskupení BRICS patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. V roce 2023 se skupina rozrostla o Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty a začátkem ledna 2025 se jejím členem stala Indonésie. Toto uskupení nemá společnou měnu, ale dlouholeté diskuse na toto téma se zintenzivnily poté, co Západ uvalil na Rusko sankce kvůli otevřené invazi sil Moskvy na sousední Ukrajinu.
„Neexistuje žádná šance, že by země BRICS nahradily americký dolar v mezinárodním obchodě nebo kdekoli jinde, a každá země, která se o to pokusí, by měla přivítat cla a rozloučit se s Amerikou,“ sdělil Trump.
BRICS představuje téměř polovinu světové populace a je považován za protiváhu skupiny zemí G7, připomněl web Deutsche Welle.
Dominance amerického dolaru – převažujícího ve světové ekonomice – v poslední době posílila díky silné ekonomice USA, přísnější měnové politice a zvýšeným geopolitickým rizikům. A to navzdory tomu, že ekonomická roztříštěnost podpořila snahu zemí BRICS o odklon od dolaru k jiným měnám.
Studie Geoekonomického centra Atlantické rady z loňského roku ukázala, že americký dolar zůstává hlavní světovou rezervní měnou. Euro ani členské země uskupení BRICS nedokázaly globální závislost na této měně snížit.
