Skupina BRICS chce rozšířením posilovat svůj vliv a konkurovat Západu. Na dalších bodech se ale shodne jen obtížně, míní experti

K lednovému rozšíření skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bylo přizváno šest států. Argentina členství odmítla ještě v závěru loňského roku a o vstupu Saúdské Arábie ještě podle Reuters nepadlo definitivní rozhodnutí. Nakonec tedy vstoupily čtyři státy Afriky a Blízkého východu: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Nyní devítičlenné uskupení je největším konkurentem skupiny G7 a politickou protiváhou Západu. Rozšíření ukazuje rostoucí význam států globálního Jihu, podle odborníků však státy rozdělují odlišné zájmy.

Uskupení, které na začátku tisíciletí vzniklo z označení ekonomů pro nejrychleji se rozvíjejících tržních ekonomik světa, se postupně upevňuje a zvětšuje svoji členskou základnu.

Po letošním rozšíření, prvním od roku 2010, kdy přistoupila Jihoafrická republika, má skupina spolu s novými členskými státy z Afriky a Blízkého východu dohromady přibližně tři a půl miliardy obyvatel, tedy 45 procent světové populace. Jejich společná ekonomika má hodnotu téměř třetiny té světové. A právě prostřednictvím svého hospodářského potenciálu chce skupina zemí posilovat i svůj vliv na mezinárodním poli.

Koalice proti dominanci Západu

Původně přihlášku do skupiny podalo několik desítek zemí, oficiální pozvánku jich loni v srpnu dostalo šest. Argentina a Saúdská Arábie ji zatím odmítly, respektive se o ní nerozhodly, ale zájem o členství v uskupení podle politologa Michala Parízka z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podtrhuje jeho význam.

„BRICS se explicitně profiluje jako uskupení nabízející vliv a hlas zemím mimo bohatý Západ, který od konce studené války dominuje globální politice. Vzhledem ke koloniální minulosti většiny evropských mocností a do jisté míry donedávna hegemonnímu postavení USA je možnost účastnit se koalice proti západní dominanci pro řadu zemí atraktivní,“ tvrdí politolog.

Do skupiny se nyní přidaly i státy bohaté na ropu, pro původní členy je tak jejich vstup strategicky výhodný a skupině BRICS tak vzroste podíl na světové produkci této cenné komodity. Připojení velkých producentů fosilních paliv může bloku pomoct omezit používání amerického dolaru ve vzájemném obchodě nejen s ropou a jeho nahrazení jinou měnou, což je jedním z deklarovaných cílů uskupení označovaného jako dedolarizace. Podle analytiků je však rozšíření stále spíše o politice než o ekonomice.

Politolog Parízek pak míní, že Rusko, které je po rozpoutání války na Ukrajině v částečné izolaci, chce ukázat světu, že uskupení BRICS je mimořádně atraktivním partnerem pro významné světové hráče, a rozhodně mu tedy rozšíření BRICS vyhovuje.

Politolog Pavel Barša v podcastu Seznam Zpráv 5:59 podotkl, že „tím že bylo Rusko oslabeno sankcemi, začalo mnohem intenzivněji pěstovat svoje vztahy nejenom k Číně, ale i k Íránu a ke všem zemím, které se nepřidaly jednoznačně na stranu Západu a výrazně to posílilo skupinu BRICS“.

Podle odborníků, což potvrzuje i Parízek, v tom ale podstatnější roli hraje Čína, která se aktivně snaží rozšířit svůj vliv ve světě, v posledních letech viditelně například v Africe. Čína se nyní „z dominantní mocnosti v uskupení pěti států stala lídrem uskupení devíti států, z nichž tři jsou africké“. „Do jisté míry se tak posiluje pozice BRICS právě v tomto někdy geopoliticky opomíjeném regionu,“ dodává politolog.

Nové členské státy tak čeká především pevnější připoutání k ekonomicky silné Číně, která pro tyto země slouží jako velký exportní trh. „Ale i posílení vazeb na Indii, Brazílii nebo Rusko může být pro uvedené země perspektivně velice zajímavé,“ podotýká Parízek a doplňuje, že členství v BRICS je pro nové státy hlavně otázkou statusu, menším členům umožňuje hrát o úroveň vyšší hru.

Rozdílné zájmy

Prohloubení vztahů s autoritářskými státy, jako je Čína nebo Rusko, pro nově přistoupivší země ale nemusí nutně znamenat úplný odklon od západních spojenců. Egypt, Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie jsou již desítky let stabilními partnery USA, ale podle analytika Emilea Hokayema z Mezinárodního institutu pro strategická studia je však nenaplněná očekávání, a především ambivalence v soupeření mezi Čínou a USA či neochota přitížit Rusku přivedly na rozcestí. Přesto usilují o vícestrannou spolupráci, nikoliv o rozchod se západními mocnostmi, které jsou pro jejich bezpečnost a prosperitu i nadále klíčové, míní.

S tím souhlasí i Parízek, který říká, že to, zda se země ještě více odkloní od Západu, bude záležet případ od případu, každý stát totiž sleduje své vlastní zájmy. „Třeba u Spojených arabských emirátů lze těžko čekat nějaký dramatický odklon od vazby na USA, totéž případně u Saudské Arábie, pokud by vstoupila. Naopak u Íránu dnes fakticky není moc kam se dále odklánět,“ uznává. Například zakládající Brazílie je ve své zahraniční politice tradičně neutrální a má obchodní vazby s USA, Čínou ale i Evropskou unií, značně nezávisle vystupuje i Indie.

Rozšíření tak ukazuje na rostoucí význam států globálního Jihu, ale i na rozdílný pohled na klíčové otázky mezi členy skupiny. To bude podle analytiků největším problémem uskupení, je totiž více spojováno odporem k Západu než hmatatelnými společnými zájmy. Nenapomáhá tomu ani povaha bloku, BRICS totiž není mezinárodní organizace v pravém slova smyslu – nemá sekretariát ani rozhodovací mechanismy, a je tedy spíše platformou pro koordinaci.

Další rozšíření

Roztříštěnosti navíc může přispět i další budoucí rozšíření. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa na summitu v Johannesburgu uvedl, že aktuální přijetí nových členů je pouze začátkem rozšiřování bloku a další země budou následovat.

Vstupu dalších států podle Parízka nic nebrání, pokud na něm budou mít stávající členové již tak různorodé skupiny zájem. „Pokud se uskupení nemá přetavit do formální organizace, kde by se například hlasovalo jednomyslně nebo většinově o závazných krocích, a zůstane spíše platformou koordinace, může mít další rozšiřování smysl. Na druhou stranu, skupina BRICS je klub a atraktivita klubu často stojí právě na exkluzivitě. Tudíž bych čekal, že uskupení bude v tom, koho bude chtít přizvat, vybíravé a bude se chovat strategicky. Zároveň širší členství BRICS znamená ještě menší soudržnost, což může paradoxně dlouhodobě BRICS oslabovat,“ vysvětluje Parízek.

I když země nového BRICS+ již dosahují na ekonomický výkon skupiny G7 (USA, Kanada, Velká Británie, Francie, Itálie, Německo, Japonsko), mají stále dost odlišné, často si navzájem rozporující zájmy a je a bude těžké, aby by shodly. Proto podle Baršy zatím ekonomickou nadvládu Západu neohrožují, což by se nicméně mohlo během pěti až deseti let změnit, míní. Agentura Bloomberg odhaduje, že ekonomický výkon rozšířené BRICS by mohl do roku 2040 dvojnásobně překonat hrubý domácí produkt skupiny G7.

Podle Parízka země BRICS západní ekonomickou hegemonii zcela nepochybně ohrožují. „Právě vůči Číně a ostatně také Rusku, a v budoucnu zcela nepochybně i vůči Indii, Západ rozhodně v hegemonním postavení není nebo nebude,“ poznamenává.

V bezpečnostní oblasti to ale podle něj bude složitější a klíčovou roli budou hrát vzájemné vztahy mezi zeměmi BRICS. „Čína si nepochybně bude stále asertivněji hlídat svou sféru vlivu, ostatně jako to zjevně dělá Rusko. Indie začíná dělat totéž, což může snadno vést ke střetům právě s Čínu. Jak budou tyto země dále růst ekonomicky, nepochybně budou posilovat vojensky. V tu chvíli se ale dost možná budou střetávat v mnoha oblastech spíš navzájem než se západními zeměmi,“ uzavírá zástupce vedoucího katedry mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo ve Washingtonu se před srážkou snažilo změnit směr letu

Letadlo, které ve středu po srážce s armádním vrtulníkem spadlo do řeky Potomac ve Washingtonu, se krátce před kolizí snažilo změnit směr letu. Sdělil to představitel amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) Todd Inman, který nehodu se 67 mrtvými vyšetřuje, uvedla stanice CNN. Vyšetřovatelé se nyní mimo jiné zaměřují na nesoulady v záznamech o výšce letu civilního letadla a armádního vrtulníku.
před 5 hhodinami

Kanada, Mexiko i Čína chystají odvetu za Trumpova cla

Kanada v odvetě za cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz kanadského zboží zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit k Světové obchodní organizaci.
před 7 hhodinami

Trump podepsal nařízení zavádějící cla na dovoz z Číny, Kanady a Mexika

Americký republikánský prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajině zabily patnáct lidí, další jsou zranění

Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v sobotu ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl šéf vojenské správy regionu Oleh Syněhubov. Minimálně dalších jedenáct lidí zemřelo a sedmnáct utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informoval server Ukrajinska pravda s tím, že mezi oběťmi je i dítě. Další tři lidé zahynuli při ruském útoku na město Sumy, dodala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hamás předal tři rukojmí, Izrael propustil palestinské vězně

Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, která uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael výměnou za ně propustil 183 palestinských vězňů. V rámci dohody odešla z Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafah skupina 50 zraněných a nemocných. Další rukojmí držená v Pásmu Gazy by se v sobotu již na svobodu dostat neměla.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pád malého letadla ve Filadelfii má sedm obětí, zraněných je skoro dvacet

Malé letadlo se zřítilo v noci z pátku na sobotu v americké Filadelfii. Na palubě bylo podle úřadů šest lidí pocházejících z Mexika, kteří nehodu nepřežili. Na zemi poté v důsledku havárie zemřela jedna osoba a 19 dalších utrpělo zranění, uvedla pozdě odpoledne středoevropského času starostka Filadelfie Cherelle Parkerová. Tři lidé již byli z nemocnice propuštěni. Stroj krátce po startu spadl do hustě obydlené části města a způsobil rozsáhlý požár. Příčina havárie se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zóna ČT24: Experti z ČVUT pracují na posílení navigačních systémů v letectví

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.
před 16 hhodinami

Ukrajinská rozvědka popřela, že by měla podíl na slovenských protestech

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě údajného státního převratu na Slovensku. V sobotním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
před 22 hhodinami
Načítání...