Skupina BRICS chce rozšířením posilovat svůj vliv a konkurovat Západu. Na dalších bodech se ale shodne jen obtížně, míní experti

K lednovému rozšíření skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bylo přizváno šest států. Argentina členství odmítla ještě v závěru loňského roku a o vstupu Saúdské Arábie ještě podle Reuters nepadlo definitivní rozhodnutí. Nakonec tedy vstoupily čtyři státy Afriky a Blízkého východu: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Nyní devítičlenné uskupení je největším konkurentem skupiny G7 a politickou protiváhou Západu. Rozšíření ukazuje rostoucí význam států globálního Jihu, podle odborníků však státy rozdělují odlišné zájmy.

Uskupení, které na začátku tisíciletí vzniklo z označení ekonomů pro nejrychleji se rozvíjejících tržních ekonomik světa, se postupně upevňuje a zvětšuje svoji členskou základnu.

Po letošním rozšíření, prvním od roku 2010, kdy přistoupila Jihoafrická republika, má skupina spolu s novými členskými státy z Afriky a Blízkého východu dohromady přibližně tři a půl miliardy obyvatel, tedy 45 procent světové populace. Jejich společná ekonomika má hodnotu téměř třetiny té světové. A právě prostřednictvím svého hospodářského potenciálu chce skupina zemí posilovat i svůj vliv na mezinárodním poli.

Koalice proti dominanci Západu

Původně přihlášku do skupiny podalo několik desítek zemí, oficiální pozvánku jich loni v srpnu dostalo šest. Argentina a Saúdská Arábie ji zatím odmítly, respektive se o ní nerozhodly, ale zájem o členství v uskupení podle politologa Michala Parízka z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podtrhuje jeho význam.

„BRICS se explicitně profiluje jako uskupení nabízející vliv a hlas zemím mimo bohatý Západ, který od konce studené války dominuje globální politice. Vzhledem ke koloniální minulosti většiny evropských mocností a do jisté míry donedávna hegemonnímu postavení USA je možnost účastnit se koalice proti západní dominanci pro řadu zemí atraktivní,“ tvrdí politolog.

Do skupiny se nyní přidaly i státy bohaté na ropu, pro původní členy je tak jejich vstup strategicky výhodný a skupině BRICS tak vzroste podíl na světové produkci této cenné komodity. Připojení velkých producentů fosilních paliv může bloku pomoct omezit používání amerického dolaru ve vzájemném obchodě nejen s ropou a jeho nahrazení jinou měnou, což je jedním z deklarovaných cílů uskupení označovaného jako dedolarizace. Podle analytiků je však rozšíření stále spíše o politice než o ekonomice.

Politolog Parízek pak míní, že Rusko, které je po rozpoutání války na Ukrajině v částečné izolaci, chce ukázat světu, že uskupení BRICS je mimořádně atraktivním partnerem pro významné světové hráče, a rozhodně mu tedy rozšíření BRICS vyhovuje.

Politolog Pavel Barša v podcastu Seznam Zpráv 5:59 podotkl, že „tím že bylo Rusko oslabeno sankcemi, začalo mnohem intenzivněji pěstovat svoje vztahy nejenom k Číně, ale i k Íránu a ke všem zemím, které se nepřidaly jednoznačně na stranu Západu a výrazně to posílilo skupinu BRICS“.

Podle odborníků, což potvrzuje i Parízek, v tom ale podstatnější roli hraje Čína, která se aktivně snaží rozšířit svůj vliv ve světě, v posledních letech viditelně například v Africe. Čína se nyní „z dominantní mocnosti v uskupení pěti států stala lídrem uskupení devíti států, z nichž tři jsou africké“. „Do jisté míry se tak posiluje pozice BRICS právě v tomto někdy geopoliticky opomíjeném regionu,“ dodává politolog.

Nové členské státy tak čeká především pevnější připoutání k ekonomicky silné Číně, která pro tyto země slouží jako velký exportní trh. „Ale i posílení vazeb na Indii, Brazílii nebo Rusko může být pro uvedené země perspektivně velice zajímavé,“ podotýká Parízek a doplňuje, že členství v BRICS je pro nové státy hlavně otázkou statusu, menším členům umožňuje hrát o úroveň vyšší hru.

Rozdílné zájmy

Prohloubení vztahů s autoritářskými státy, jako je Čína nebo Rusko, pro nově přistoupivší země ale nemusí nutně znamenat úplný odklon od západních spojenců. Egypt, Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie jsou již desítky let stabilními partnery USA, ale podle analytika Emilea Hokayema z Mezinárodního institutu pro strategická studia je však nenaplněná očekávání, a především ambivalence v soupeření mezi Čínou a USA či neochota přitížit Rusku přivedly na rozcestí. Přesto usilují o vícestrannou spolupráci, nikoliv o rozchod se západními mocnostmi, které jsou pro jejich bezpečnost a prosperitu i nadále klíčové, míní.

S tím souhlasí i Parízek, který říká, že to, zda se země ještě více odkloní od Západu, bude záležet případ od případu, každý stát totiž sleduje své vlastní zájmy. „Třeba u Spojených arabských emirátů lze těžko čekat nějaký dramatický odklon od vazby na USA, totéž případně u Saudské Arábie, pokud by vstoupila. Naopak u Íránu dnes fakticky není moc kam se dále odklánět,“ uznává. Například zakládající Brazílie je ve své zahraniční politice tradičně neutrální a má obchodní vazby s USA, Čínou ale i Evropskou unií, značně nezávisle vystupuje i Indie.

Rozšíření tak ukazuje na rostoucí význam států globálního Jihu, ale i na rozdílný pohled na klíčové otázky mezi členy skupiny. To bude podle analytiků největším problémem uskupení, je totiž více spojováno odporem k Západu než hmatatelnými společnými zájmy. Nenapomáhá tomu ani povaha bloku, BRICS totiž není mezinárodní organizace v pravém slova smyslu – nemá sekretariát ani rozhodovací mechanismy, a je tedy spíše platformou pro koordinaci.

Další rozšíření

Roztříštěnosti navíc může přispět i další budoucí rozšíření. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa na summitu v Johannesburgu uvedl, že aktuální přijetí nových členů je pouze začátkem rozšiřování bloku a další země budou následovat.

Vstupu dalších států podle Parízka nic nebrání, pokud na něm budou mít stávající členové již tak různorodé skupiny zájem. „Pokud se uskupení nemá přetavit do formální organizace, kde by se například hlasovalo jednomyslně nebo většinově o závazných krocích, a zůstane spíše platformou koordinace, může mít další rozšiřování smysl. Na druhou stranu, skupina BRICS je klub a atraktivita klubu často stojí právě na exkluzivitě. Tudíž bych čekal, že uskupení bude v tom, koho bude chtít přizvat, vybíravé a bude se chovat strategicky. Zároveň širší členství BRICS znamená ještě menší soudržnost, což může paradoxně dlouhodobě BRICS oslabovat,“ vysvětluje Parízek.

I když země nového BRICS+ již dosahují na ekonomický výkon skupiny G7 (USA, Kanada, Velká Británie, Francie, Itálie, Německo, Japonsko), mají stále dost odlišné, často si navzájem rozporující zájmy a je a bude těžké, aby by shodly. Proto podle Baršy zatím ekonomickou nadvládu Západu neohrožují, což by se nicméně mohlo během pěti až deseti let změnit, míní. Agentura Bloomberg odhaduje, že ekonomický výkon rozšířené BRICS by mohl do roku 2040 dvojnásobně překonat hrubý domácí produkt skupiny G7.

Podle Parízka země BRICS západní ekonomickou hegemonii zcela nepochybně ohrožují. „Právě vůči Číně a ostatně také Rusku, a v budoucnu zcela nepochybně i vůči Indii, Západ rozhodně v hegemonním postavení není nebo nebude,“ poznamenává.

V bezpečnostní oblasti to ale podle něj bude složitější a klíčovou roli budou hrát vzájemné vztahy mezi zeměmi BRICS. „Čína si nepochybně bude stále asertivněji hlídat svou sféru vlivu, ostatně jako to zjevně dělá Rusko. Indie začíná dělat totéž, což může snadno vést ke střetům právě s Čínu. Jak budou tyto země dále růst ekonomicky, nepochybně budou posilovat vojensky. V tu chvíli se ale dost možná budou střetávat v mnoha oblastech spíš navzájem než se západními zeměmi,“ uzavírá zástupce vedoucího katedry mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přeživší i státníci si připomněli 80. výročí osvobození Osvětimi

V polském městě Osvětim se v pondělí koná pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025

Fico: Čeští politici zasahují do záležitostí Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) tvrdí, že čeští politici zasahují do záležitostí Slovenska. Řekl, že výpady vůči němu mají sloužit k pošpinění expremiéra Andreje Babiše (ANO). Zároveň navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.
27. 1. 2025

Konžští povstalci vstoupili do dvoumilionové metropole

Rwandou podporovaní povstalci na východě Konga v pondělí vstoupili do města Goma. Stovka vojáků konžské armády v regionální metropoli po výzvě rebelů složila zbraně a 26 se jich vzdalo. Konžská vláda následně uvedla, že v Gomě jsou přítomni také příslušníci rwandských ozbrojených sil. Rada bezpečnosti OSN vyzvala povstalecké jednotky k zastavení ofenzivy a „vnější síly“ k okamžitému stažení, informovaly agentury. Oblast je důležitá kvůli velkým zásobám nerostného bohatství, zejména coltanu důležitého při výrobě mobilních telefonů, notebooků, vojenského zařízení či jaderných reaktorů.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025

Rusové se tlačí na Pokrovsk i Velykou Novosilku. Té Moskva věnuje velkou pozornost

Ruské síly v nedávné době podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) dále postoupily na území obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti. Už v neděli přitom ruské úřady tvrdily, že obsadily celou osadu. Podle analytiků věnuje ruské ministerstvo obrany obci neobvykle velkou pozornost. Důvody experti vidí v úsilí o formování západního vnímání situace na Ukrajině a oslabení mezinárodní podpory napadené země. Pozitivnější pro obránce není ani situace u strategického města Pokrovsk, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele zodpovědného za obranu města. A to už potřetí za méně než rok.
27. 1. 2025

Izrael začal pouštět Palestince zpět na sever Pásma Gazy

Izrael začal pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmí. Hnutí v pondělí předalo Izraeli seznam, podle kterého je z 33 rukojmí určených k propuštění naživu 25.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025

EU prodloužila sankce vůči Rusku

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025

Čínské „umělé slunce“ hlásí nový rekord ve výrobě energie z jaderné fúze

Sen o energii zdarma, kterou lidstvo bude vyrábět stejně snadno jako Slunce, je snem už téměř tři čtvrtě století. Čínští fyzici teď výrazně zlepšili fúzní reaktor, který po modernizaci překonal rekord v udržení stabilní vysoké teploty.
27. 1. 2025

Kolumbie souhlasila s přijímáním vyhoštěných migrantů, USA cla nezavedou

Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli večer Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Podle agentury AP označil Bílý dům tento krok za „varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy“.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025
Načítání...