Indie balancuje mezi Západem a Ruskem, sbližování Moskvy a Pekingu ji dráždí

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

„Naše partnerství je dnes předmětem pozornosti a komentářů ne proto, že se změnilo, ale proto, že se nezměnilo,“ prohlásil na adresu indicko-ruských vztahů indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. Jeho země je podle něj připravena s Moskvou obnovit jednání o volném obchodu, vztahy s Kremlem navíc označil za „jedny z nejstabilnějších na světě“.

Kreml se k jednání staví obdobně, místopředseda tamní vlády a ministr obchodu Denis Manturov během návštěvy v Novém Dillí konstatoval, že jeho země plánuje jednání o volném obchodu „zintenzivnit“. Začátkem května pak proběhlo další jednání mezi tajemníkem ruské Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem a indickým premiérem Naréndrou Módím, oba politici spolu před zasedáním Šanghajské organizace pro spolupráci hovořili soukromě. Podrobnosti veřejnosti známy nejsou. 

Navzdory projevům hospodářské spolupráce ale indičtí představitelé  současně upozorňují na to, že se Rusko kvůli své agresivní válce na Ukrajině ocitá ve větší  mezinárodní izolaci a že jeho politika stále více kopíruje trajektorii té čínské. Vztahy mezi Čínou a Indií jsou přitom dlouhodobě tenzní. 

„Slabá a zranitelná pozice Ruska a jeho rostoucí závislost na Číně je pro Indii z ekonomických a strategických důvodů znepokojující,“ vyhodnotil v rozhovoru pro televizi CNBC Harsh V. Pant, viceprezident pro zahraniční politiku v organizaci Observer Research Foundation.

Indie se podle Panta bude snažit potenciálnímu spojenectví na ose Rusko–Čína co nejvíce zabránit. Dodal, že utužování rusko-čínských vazeb by to mělo dalekosáhlé důsledky a zásadně by to změnilo indickou zahraniční politiku a strategickou kalkulaci.

Rusko dluží Indii dodávky zbraní

Indie s Ruskem obchoduje od dob studené války, v současnosti se její byznysové zájmy týkají hlavně vojenského vybavení. V poslední době ovšem Rusko nemůže kvůli válce na Ukrajině svým závazkům dostát. Zemi podle děkana Jindal School of International Affairs v Novém Dillí Sreerama Chaulii schází třeba protiraketové systémy S-400.

Rusko navíc vyváží některé položky jen do Číny, i když měla podle webu The Diplomat putovat původně do obou zemí. Týká se to například stíhaček Su-35. Celkový objem vývozu ruských zbraní do Indie odhadují analytici za posledních pět let zhruba na třináct miliard dolarů.

Indie má jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě a jako nejlidnatější země světa předstihla Čínu. I přesto západní analytici míní, že není dostatečně silná ani bohatá, aby mohla být považována za samostatnou velmoc. Země se dlouhodobě snaží o vybudování vlastního domácího zbrojního průmyslu jak pro vlastní potřebu, tak pro vývoz.

Chaulia připomněl, že v minulosti byla závislost Nového Dillí na Moskvě považována za klíčovou, jelikož „pomáhala zmírnit agresi Číny“. Analytik Pant připojil, že i přes indické výtky vůči rusko-čínské spolupráci se bude Indie snažit zachovat přízeň do Moskvy do poslední chvíle.

Balancování mezi Ruskem a Spojenými státy

Problematickým jsou pro vzájemné vztahy Pekingu, Moskvy a Nového Dillí také rozdílné vztahy jednotlivých zemí k Západu. Zatímco Čína s Ruskem otevřeně prezentují společnou politiku jako protizápadní, Indie je naopak partnerem Západu proti Číně.

„Ruský příklon k Pekingu by byl pro Indii jednoznačně špatný, pokud by mezi oběma zeměmi vypukla válka,“ podotknul Felix K. Chang, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute. Za jedno z hlavních témat indicko-čínských sporů analytici tradičně označují spor o vzájemnou himálajskou hranici.

Vzhledem k tomu, že se Dillí v indo-čínské rivalitě nemůže opírat jen o spojenectví s Ruskem, naskýtá se jí podle západních analytiků možnost prohloubit spolupráci se Spojenými státy. Indický premiér Naréndra Módí se proto v květnu připojil k summitu lídrů čtyř zemí – USA, Austrálie a Japonska. Právě tato skupina vznikla v reakci na rostoucí vliv Číny v indo-pacifickém regionu.

Lídři Japonska, USA, Austrálie a Indie na summitu G7 v Hirošimě
Zdroj: Kenny Holston/Reuters

Skupina si dala za cíl podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku a postavení se vůči bezpečnostní výzvě stran Číny. Spojené státy navíc s dodávkami ruské ropy do Indie podle serveru Gisreports online v tichosti souhlasily.

„V současné době vnímá (Amerika) Indii jako partnera, který má být protiváhou Číně,“ popsal Rajan Menon, ředitel programu velké strategie v think tanku Defense Priorities. „Tento překrývající se strategický zájem vysvětluje, proč Washington nereagoval na sblížení Indie s Moskvou tak, jak reagoval na přátelství, které Čína navázala s Ruskem,“ dodal Menon.

Indie se také dlouhodobě snaží o navázání diplomatických kontaktů s dalšími zeměmi, kromě Japonska jedná také s Tchaj-wanem, Izraelem, Tureckem nebo Itálií.

Podle komentátorů je však pro Rusko partnerství s Čínou výhodnější než s Indií. Peking je největším odběratelem ruského exportu, mezi lety 2019 a 2022 jejich vzájemná spolupráce stále rostla. I v případě výrazného poklesu je pro Rusko Čína stále výhodnějším partnerem. Pro příklad – v červenci 2019, kdy byl objem vývozu nejnižší za poslední čtyři roky, dosáhla hodnota vývozu 2,27 miliardy dolarů. Objem vývozu do Indie činil 600 milionů dolarů. Významnou část z vývozu tvoří právě ropa.

Levnou ropou k cenné spolupráci

Peking navíc odebírá větší množství ruských fosilních paliv než Nové Dillí. Indie se stala významným partnerem ruského ropného exportu po napadení Ukrajiny a následných sankcích, kdy evropské země přestaly ruskou ropu nakupovat. Před rokem činil podíl ruské ropy na indických trzích jedno až dvě procenta, zatímco v průběhu roku 2022 se tento údaj dostal na hodnotu 17,7 procenta.

Obdobně však Rusko obchodovalo také s Tureckem a Čínou, oběma zemím nabízelo ropu za výrazně nižší částky na úkor vysokého dovozu.

Rozdílný je také přístup Pekingu a Nového Dillí k ruské propagandě. Čína opakovaně přebírá kremelské narativy o agresi vůči Ukrajině, indická média tak nečiní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 31 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 48 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 50 mminutami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...