Indie balancuje mezi Západem a Ruskem, sbližování Moskvy a Pekingu ji dráždí

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

„Naše partnerství je dnes předmětem pozornosti a komentářů ne proto, že se změnilo, ale proto, že se nezměnilo,“ prohlásil na adresu indicko-ruských vztahů indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. Jeho země je podle něj připravena s Moskvou obnovit jednání o volném obchodu, vztahy s Kremlem navíc označil za „jedny z nejstabilnějších na světě“.

Kreml se k jednání staví obdobně, místopředseda tamní vlády a ministr obchodu Denis Manturov během návštěvy v Novém Dillí konstatoval, že jeho země plánuje jednání o volném obchodu „zintenzivnit“. Začátkem května pak proběhlo další jednání mezi tajemníkem ruské Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem a indickým premiérem Naréndrou Módím, oba politici spolu před zasedáním Šanghajské organizace pro spolupráci hovořili soukromě. Podrobnosti veřejnosti známy nejsou. 

Navzdory projevům hospodářské spolupráce ale indičtí představitelé  současně upozorňují na to, že se Rusko kvůli své agresivní válce na Ukrajině ocitá ve větší  mezinárodní izolaci a že jeho politika stále více kopíruje trajektorii té čínské. Vztahy mezi Čínou a Indií jsou přitom dlouhodobě tenzní. 

„Slabá a zranitelná pozice Ruska a jeho rostoucí závislost na Číně je pro Indii z ekonomických a strategických důvodů znepokojující,“ vyhodnotil v rozhovoru pro televizi CNBC Harsh V. Pant, viceprezident pro zahraniční politiku v organizaci Observer Research Foundation.

Indie se podle Panta bude snažit potenciálnímu spojenectví na ose Rusko–Čína co nejvíce zabránit. Dodal, že utužování rusko-čínských vazeb by to mělo dalekosáhlé důsledky a zásadně by to změnilo indickou zahraniční politiku a strategickou kalkulaci.

Rusko dluží Indii dodávky zbraní

Indie s Ruskem obchoduje od dob studené války, v současnosti se její byznysové zájmy týkají hlavně vojenského vybavení. V poslední době ovšem Rusko nemůže kvůli válce na Ukrajině svým závazkům dostát. Zemi podle děkana Jindal School of International Affairs v Novém Dillí Sreerama Chaulii schází třeba protiraketové systémy S-400.

Rusko navíc vyváží některé položky jen do Číny, i když měla podle webu The Diplomat putovat původně do obou zemí. Týká se to například stíhaček Su-35. Celkový objem vývozu ruských zbraní do Indie odhadují analytici za posledních pět let zhruba na třináct miliard dolarů.

Indie má jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě a jako nejlidnatější země světa předstihla Čínu. I přesto západní analytici míní, že není dostatečně silná ani bohatá, aby mohla být považována za samostatnou velmoc. Země se dlouhodobě snaží o vybudování vlastního domácího zbrojního průmyslu jak pro vlastní potřebu, tak pro vývoz.

Chaulia připomněl, že v minulosti byla závislost Nového Dillí na Moskvě považována za klíčovou, jelikož „pomáhala zmírnit agresi Číny“. Analytik Pant připojil, že i přes indické výtky vůči rusko-čínské spolupráci se bude Indie snažit zachovat přízeň do Moskvy do poslední chvíle.

Balancování mezi Ruskem a Spojenými státy

Problematickým jsou pro vzájemné vztahy Pekingu, Moskvy a Nového Dillí také rozdílné vztahy jednotlivých zemí k Západu. Zatímco Čína s Ruskem otevřeně prezentují společnou politiku jako protizápadní, Indie je naopak partnerem Západu proti Číně.

„Ruský příklon k Pekingu by byl pro Indii jednoznačně špatný, pokud by mezi oběma zeměmi vypukla válka,“ podotknul Felix K. Chang, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute. Za jedno z hlavních témat indicko-čínských sporů analytici tradičně označují spor o vzájemnou himálajskou hranici.

Vzhledem k tomu, že se Dillí v indo-čínské rivalitě nemůže opírat jen o spojenectví s Ruskem, naskýtá se jí podle západních analytiků možnost prohloubit spolupráci se Spojenými státy. Indický premiér Naréndra Módí se proto v květnu připojil k summitu lídrů čtyř zemí – USA, Austrálie a Japonska. Právě tato skupina vznikla v reakci na rostoucí vliv Číny v indo-pacifickém regionu.

Lídři Japonska, USA, Austrálie a Indie na summitu G7 v Hirošimě
Zdroj: Kenny Holston/Reuters

Skupina si dala za cíl podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku a postavení se vůči bezpečnostní výzvě stran Číny. Spojené státy navíc s dodávkami ruské ropy do Indie podle serveru Gisreports online v tichosti souhlasily.

„V současné době vnímá (Amerika) Indii jako partnera, který má být protiváhou Číně,“ popsal Rajan Menon, ředitel programu velké strategie v think tanku Defense Priorities. „Tento překrývající se strategický zájem vysvětluje, proč Washington nereagoval na sblížení Indie s Moskvou tak, jak reagoval na přátelství, které Čína navázala s Ruskem,“ dodal Menon.

Indie se také dlouhodobě snaží o navázání diplomatických kontaktů s dalšími zeměmi, kromě Japonska jedná také s Tchaj-wanem, Izraelem, Tureckem nebo Itálií.

Podle komentátorů je však pro Rusko partnerství s Čínou výhodnější než s Indií. Peking je největším odběratelem ruského exportu, mezi lety 2019 a 2022 jejich vzájemná spolupráce stále rostla. I v případě výrazného poklesu je pro Rusko Čína stále výhodnějším partnerem. Pro příklad – v červenci 2019, kdy byl objem vývozu nejnižší za poslední čtyři roky, dosáhla hodnota vývozu 2,27 miliardy dolarů. Objem vývozu do Indie činil 600 milionů dolarů. Významnou část z vývozu tvoří právě ropa.

Levnou ropou k cenné spolupráci

Peking navíc odebírá větší množství ruských fosilních paliv než Nové Dillí. Indie se stala významným partnerem ruského ropného exportu po napadení Ukrajiny a následných sankcích, kdy evropské země přestaly ruskou ropu nakupovat. Před rokem činil podíl ruské ropy na indických trzích jedno až dvě procenta, zatímco v průběhu roku 2022 se tento údaj dostal na hodnotu 17,7 procenta.

Obdobně však Rusko obchodovalo také s Tureckem a Čínou, oběma zemím nabízelo ropu za výrazně nižší částky na úkor vysokého dovozu.

Rozdílný je také přístup Pekingu a Nového Dillí k ruské propagandě. Čína opakovaně přebírá kremelské narativy o agresi vůči Ukrajině, indická média tak nečiní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael propustí vězně, až dostane záruky o předání dalších rukojmí

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo.
před 58 mminutami

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 9 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 9 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 10 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 11 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...