Indie balancuje mezi Západem a Ruskem, sbližování Moskvy a Pekingu ji dráždí

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

„Naše partnerství je dnes předmětem pozornosti a komentářů ne proto, že se změnilo, ale proto, že se nezměnilo,“ prohlásil na adresu indicko-ruských vztahů indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. Jeho země je podle něj připravena s Moskvou obnovit jednání o volném obchodu, vztahy s Kremlem navíc označil za „jedny z nejstabilnějších na světě“.

Kreml se k jednání staví obdobně, místopředseda tamní vlády a ministr obchodu Denis Manturov během návštěvy v Novém Dillí konstatoval, že jeho země plánuje jednání o volném obchodu „zintenzivnit“. Začátkem května pak proběhlo další jednání mezi tajemníkem ruské Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem a indickým premiérem Naréndrou Módím, oba politici spolu před zasedáním Šanghajské organizace pro spolupráci hovořili soukromě. Podrobnosti veřejnosti známy nejsou. 

Navzdory projevům hospodářské spolupráce ale indičtí představitelé  současně upozorňují na to, že se Rusko kvůli své agresivní válce na Ukrajině ocitá ve větší  mezinárodní izolaci a že jeho politika stále více kopíruje trajektorii té čínské. Vztahy mezi Čínou a Indií jsou přitom dlouhodobě tenzní. 

„Slabá a zranitelná pozice Ruska a jeho rostoucí závislost na Číně je pro Indii z ekonomických a strategických důvodů znepokojující,“ vyhodnotil v rozhovoru pro televizi CNBC Harsh V. Pant, viceprezident pro zahraniční politiku v organizaci Observer Research Foundation.

Indie se podle Panta bude snažit potenciálnímu spojenectví na ose Rusko–Čína co nejvíce zabránit. Dodal, že utužování rusko-čínských vazeb by to mělo dalekosáhlé důsledky a zásadně by to změnilo indickou zahraniční politiku a strategickou kalkulaci.

Rusko dluží Indii dodávky zbraní

Indie s Ruskem obchoduje od dob studené války, v současnosti se její byznysové zájmy týkají hlavně vojenského vybavení. V poslední době ovšem Rusko nemůže kvůli válce na Ukrajině svým závazkům dostát. Zemi podle děkana Jindal School of International Affairs v Novém Dillí Sreerama Chaulii schází třeba protiraketové systémy S-400.

Rusko navíc vyváží některé položky jen do Číny, i když měla podle webu The Diplomat putovat původně do obou zemí. Týká se to například stíhaček Su-35. Celkový objem vývozu ruských zbraní do Indie odhadují analytici za posledních pět let zhruba na třináct miliard dolarů.

Indie má jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě a jako nejlidnatější země světa předstihla Čínu. I přesto západní analytici míní, že není dostatečně silná ani bohatá, aby mohla být považována za samostatnou velmoc. Země se dlouhodobě snaží o vybudování vlastního domácího zbrojního průmyslu jak pro vlastní potřebu, tak pro vývoz.

Chaulia připomněl, že v minulosti byla závislost Nového Dillí na Moskvě považována za klíčovou, jelikož „pomáhala zmírnit agresi Číny“. Analytik Pant připojil, že i přes indické výtky vůči rusko-čínské spolupráci se bude Indie snažit zachovat přízeň do Moskvy do poslední chvíle.

Balancování mezi Ruskem a Spojenými státy

Problematickým jsou pro vzájemné vztahy Pekingu, Moskvy a Nového Dillí také rozdílné vztahy jednotlivých zemí k Západu. Zatímco Čína s Ruskem otevřeně prezentují společnou politiku jako protizápadní, Indie je naopak partnerem Západu proti Číně.

„Ruský příklon k Pekingu by byl pro Indii jednoznačně špatný, pokud by mezi oběma zeměmi vypukla válka,“ podotknul Felix K. Chang, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute. Za jedno z hlavních témat indicko-čínských sporů analytici tradičně označují spor o vzájemnou himálajskou hranici.

Vzhledem k tomu, že se Dillí v indo-čínské rivalitě nemůže opírat jen o spojenectví s Ruskem, naskýtá se jí podle západních analytiků možnost prohloubit spolupráci se Spojenými státy. Indický premiér Naréndra Módí se proto v květnu připojil k summitu lídrů čtyř zemí – USA, Austrálie a Japonska. Právě tato skupina vznikla v reakci na rostoucí vliv Číny v indo-pacifickém regionu.

Lídři Japonska, USA, Austrálie a Indie na summitu G7 v Hirošimě
Zdroj: Kenny Holston/Reuters

Skupina si dala za cíl podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku a postavení se vůči bezpečnostní výzvě stran Číny. Spojené státy navíc s dodávkami ruské ropy do Indie podle serveru Gisreports online v tichosti souhlasily.

„V současné době vnímá (Amerika) Indii jako partnera, který má být protiváhou Číně,“ popsal Rajan Menon, ředitel programu velké strategie v think tanku Defense Priorities. „Tento překrývající se strategický zájem vysvětluje, proč Washington nereagoval na sblížení Indie s Moskvou tak, jak reagoval na přátelství, které Čína navázala s Ruskem,“ dodal Menon.

Indie se také dlouhodobě snaží o navázání diplomatických kontaktů s dalšími zeměmi, kromě Japonska jedná také s Tchaj-wanem, Izraelem, Tureckem nebo Itálií.

Podle komentátorů je však pro Rusko partnerství s Čínou výhodnější než s Indií. Peking je největším odběratelem ruského exportu, mezi lety 2019 a 2022 jejich vzájemná spolupráce stále rostla. I v případě výrazného poklesu je pro Rusko Čína stále výhodnějším partnerem. Pro příklad – v červenci 2019, kdy byl objem vývozu nejnižší za poslední čtyři roky, dosáhla hodnota vývozu 2,27 miliardy dolarů. Objem vývozu do Indie činil 600 milionů dolarů. Významnou část z vývozu tvoří právě ropa.

Levnou ropou k cenné spolupráci

Peking navíc odebírá větší množství ruských fosilních paliv než Nové Dillí. Indie se stala významným partnerem ruského ropného exportu po napadení Ukrajiny a následných sankcích, kdy evropské země přestaly ruskou ropu nakupovat. Před rokem činil podíl ruské ropy na indických trzích jedno až dvě procenta, zatímco v průběhu roku 2022 se tento údaj dostal na hodnotu 17,7 procenta.

Obdobně však Rusko obchodovalo také s Tureckem a Čínou, oběma zemím nabízelo ropu za výrazně nižší částky na úkor vysokého dovozu.

Rozdílný je také přístup Pekingu a Nového Dillí k ruské propagandě. Čína opakovaně přebírá kremelské narativy o agresi vůči Ukrajině, indická média tak nečiní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
17:19Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zničíme íránské lodě, které se přiblíží k americké blokádě, hrozí Trump

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.
17:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoMagyar je hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa, míní Vondráček

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.
před 57 mminutami

Chtěl miliardy dolarů odškodného, soud ale Trumpovu žalobu na známý deník zamítl

Floridský soudce v pondělí zamítl žalobu amerického prezidenta Donalda Trumpa na deník The Wall Street Journal (WSJ), ve které šéf Bílého domu noviny obvinil z poškození své pověsti a požadoval odškodné ve výši deseti miliard dolarů (208,4 miliardy korun). Žaloba se týká článku o Trumpových vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který list zveřejnil loni v červenci. Trump zareagoval prohlášením, že do dvou týdnů podá upravenou verzi žaloby, což mu soudce umožnil.
17:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
14:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé umírali i během příměří, tvrdí ukrajinský představitel

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil v pondělí ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Se začátkem nového týdne ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes deset tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...