Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války
Vojenské výdaje se vloni zvýšily již desátý rok za sebou. Obzvlášť rychle podle zprávy rostly v Evropě a na Blízkém východě. „Více než stovka zemí po celém světě zvýšila v roce 2024 vojenské výdaje. Protože vlády čím dál více upřednostňují vojenskou bezpečnost na úkor jiných rozpočtových oblastí, mohou mít ekonomické a sociální kompromisy v příštích letech značné společenské dopady,“ píše se ve zprávě.
Pětici zemí s největšími vojenskými údaji byly loni Spojené státy, Čína, Rusko, Německo a Indie.
Česko loni ve vojenských výdajích poskočilo v meziročním srovnání podle ústavu ze 44. na 38. místo. Podle SIPRI šlo o zvýšení o 32 procent. K dalším velkým evropským „skokanům“ loni z první čtyřicítky patřilo také 19. Nizozemsko (o 35 procent), třinácté Polsko (o 31 procent), Švédsko na 26. místě (o 34 procent) či Rumunsko na 31. místě (o 43 procent).
V Rusku vojenské výdaje podle odhadů SIPRI v loňském roce vzrostly o 38 procent na 149 miliard dolarů (přes tři biliony korun). Jejich podíl na hrubém domácím produktu (HDP) země tak činil 7,1 procenta. Ukrajina vloni zvýšila vojenské výdaje o 2,9 procenta na 64,7 miliardy dolarů (necelých 1,5 bilionu korun), jejich podíl na ukrajinském HDP tak činil 34 procent.
Vojenské výdaje v Evropě včetně Ruska a Ukrajiny se loni podle SIPRI zvýšily o sedmnáct procent na 693 miliard dolarů (přes patnáct bilionů korun). K růstu kromě ruské plnohodnotné války na Ukrajině přispěly rovněž obavy ohledně plnění závazků Spojených států vůči NATO, napsala agentura Reuters.
Vojenské výdaje Izraele se vloni zvýšily o 65 procent na 46,5 miliardy dolarů (přes jeden bilion korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst od takzvané šestidenní války v roce 1967, a to kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy a konfliktu s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, píše SIPRI.
