Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek
57 minut
Otázky Václava Moravce: Debata o české ekonomice
„Zavedení plošných desetiprocentních cel na produkty EU by mělo dopad docela fatální, mělo by potenciál poslat do recese celou Evropskou unii,“ upozornil Kalousek. To, co říká ministr Stanjura, zdá se mi velmi málo,“ podotkl. Připomněl, že sama prognóza resortu financí, která předpovídá letos růst české ekonomiky o 2,3 procenta, uvádí, že je zatížena velkými riziky „směrem dolů“. Raiffeisenbank podle hlavní ekonomky banky a poradkyně premiéra Heleny Horské kvůli riziku zavedení cel snížila odhad růstu tuzemské ekonomiky letos na 2,1 procenta.
„Všechno, co zde bylo řečeno, je velký optimismus. Je to snaha, abychom to ‚neposlali do kopru‘, neřekli, že to je úplně špatně. Ale ono to špatně je,“ míní Středula s tím, že nikdo si nyní neumí představit skutečné dopady zavedení amerických cel. Růst tuzemského hospodářství odhadl v tomto roce „hluboko“ pod dvěma procenty.
„Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou pro Česko nejdůležitější exportní zemí, tak potenciální dopad (cel) je menší než pro Německo,“ podotkl dříve Stanjura. Tuzemsko nicméně přesto dopad případných cel pocítí, a to právě kvůli svému navázání na Německo, upozornil ministr. „Je na evropských politicích, abychom vyjednali férové podmínky se Spojenými státy,“ dodal.
Fiala: Dopady cel zatím nelze předjímat
V případě snahy o zvyšování cel ze strany Spojených států má podle premiéra Petra Fialy (ODS) EU vyjednávací nástroje, které může využít. „Jsou tu různé typy cel, některá jsou výhodná pro Ameriku, některá pro Evropu,“ sdělil.
Například dovoz automobilů ze Spojených států do Evropy je podle něj zatížen desetiprocentním clem a naopak z EU do USA to je 2,5 procenta. „Tady je určitá nerovnováha ve prospěch Evropy a v tom si myslím, že je možnost i nějaké strategie pro to vyjednávání,“ míní.
Dodal, že v tuto chvíli nelze předjímat, jaký bude dopad případného zvyšování cel na českou ekonomiku. „Odhady mohu mít ve chvíli, kdy budu vědět, jaká cla a v jaké výši budou uplatněna a jestli se to bude nějak kompenzovat z evropské strany, nebo ne,“ řekl.
Sám premiér by pak považoval za nejlepší mezinárodní obchod bez bariér. „Z mého hlediska by bylo nejlepší, abychom žádná cla neměli, a bylo by to dobré i pro Česko, protože náš obchod se Spojenými státy neustále roste,“ podotkl.
Americký prezident Donald Trump v sobotu podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u energií, na něž platí desetiprocentní clo, informovaly agentury. Kanada, Mexiko i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Trump rovněž hodlá uvalit cla na EU, podrobnosti k tomuto opatření ale nesdělil.
8 minut
Události: USA uvalí cla na Kanadu, Mexiko a Čínu
EU „tahá za kratší konec“, míní poslankyně Pošarová
Plánovaná americká cla na unijní zboží mohou podle poslance a předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) vést ke zvýšení cen v obchodech v USA, což se nemusí tamním spotřebitelům líbit, podotkl. Ve vysílání ČT24 také sdělil, že je potřeba mít na paměti, že Trump mluví zejména ke svým voličům a snaží se vylepšit vlastní vyjednávací pozici.
Ve vzájemných vztazích mezi Unií a USA panují jisté disproporce, které jsou ale na obou stranách, dodal. Sám doufá, že tlak nového šéfa Bílého domu povede k větší liberalizaci těchto vztahů.
Poslankyně Marie Pošarová (SPD) vidí možné dopady cel zejména na automobilový průmysl, což může negativně ovlivnit Německo a tudíž i Česko, které je na sousední zemi navázané subdodavatelskými řetězci. Podle ní mohou po případném zavedení cel eskalovat problémy evropského automobilového průmyslu. Ve vzájemném vyjednávání navíc Unie „tahá za kratší konec provazu“, dodala členka sněmovních výborů pro evropské záležitosti a pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
12 minut
Studio ČT24: Reakce Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) a Marie Pošarové (SPD) na možné zavedení cel
„Jakákoliv obchodní válka nebo nárůst tarifních nebo netarifních překážek mezinárodního obchodu je velmi špatně,“ prohlásil ve vysílání ČT24 místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Nevydělá na tom prý vůbec nikdo – ani ten, kdo cla uvaluje, ani ten, kdo reaguje odvetnými opatřeními.
Místopředseda sněmovny z hnutí ANO Aleš Juchelka vyčetl Evropské komisi, že na výhrůžky Trumpa nezareagovala ještě před jeho inaugurací. „Je velmi špatné, aby se rozpoutala nějaká válka ve formě toho, že si budeme neustále navyšovat cla,“ poznamenal.
Pokud by Evropa do takového konfliktu měla jít, tak podle Juchelky není jasné, kdy by měl takový konflikt skončit. „Spirála se může neustále hýbat směrem nahoru. A ten, kdo na tom bude nejvíce bit, je samozřejmě občan – ať už americký, nebo Evropské unie, nebo koneckonců český občan,“ varoval.
„Jako Češi to odneseme z hlediska toho, že jsme malou otevřenou ekonomikou, může nám to samozřejmě oslabit korunu o mnohem více než uzavřenějším ekonomikám. Může nám to zdražit veškeré zboží, služby, pohonné hmoty,“ vypočítal Juchelka.
14 minut
Studio ČT24: Jan Skopeček (ODS) a Aleš Juchelka (ANO) o chystaných amerických clech směrem k EU
Možná reakce Evropské unie
„Evropská unie by silně zareagovala na jakéhokoliv obchodního partnera, který by zavedl nespravedlivá či svévolná cla na zboží z EU,“ informovala v neděli odpoledne agentura AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise.
Ten rovněž prohlásil, že Unie „lituje“ amerického rozhodnutí zavést cla na Kanadu, Mexiko a Čínu. Tento krok poškozuje všechny strany, dodal mluvčí.
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před dopadem amerických cel na světový obchod. Stejně tak i možný budoucí kancléř Friedrich Merz uvedl, že ho již uvalená cla znepokojují. „Světová výměna zboží se ukázala jako velký úspěch, který umožnil blahobyt nás všech,“ sdělil Scholz a dodal, že je důležité, aby se nyní svět „nerozděloval celními bariérami“.
Dopad na německé automobilky
Cla na dovoz z Mexika do USA jsou podle agentury DPA špatnou zprávou i pro německé automobilky, které ze svých mexických závodů dodávají automobily na americký trh. Volkswagen, Audi a BMW mají v Mexiku vlastní závody, zatímco Mercedes-Benz v zemi vyrábí automobily ve společném podniku s japonskou automobilkou Nissan, píše DPA. Analytik Stefan Hecht z poradenské společnosti Advyce & Company předpokládá, že firmy kvůli clům minimálně část výroby přesunou severně do USA.
„Jako globálně působící výrobce automobilů sledujeme vývoj v USA velmi pozorně a posuzujeme možné dopady na automobilový průmysl a náš podnik v souvislosti s ohlášenými cly na dovoz z Kanady a Mexika do Spojených států,“ přiznal pro agenturu DPA mluvčí Volkswagenu. „Spoléháme se na to, že mezi obchodními partnery se povedou konstruktivní rozhovory s cílem zabezpečit jistotu při plánování a hospodářskou stabilitu a vyhnout se obchodnímu konfliktu,“ dodal.
Závod Volkswagenu v mexickém městě Puebla je podle Reuters největší automobilovou továrnou v zemi. Předloni tento závod vyrobil téměř 350 tisíc vozů a veškerá jeho produkce byla určena pro vývoz do Spojených států. Analytici z banky Stifel odhadli, že zhruba dvě třetiny aut, která Volkswagen prodává v USA, se v případě zavedení cel na dovoz z Mexika stanou nekonkurenceschopnými, píše agentura. Součástí koncernu Volkswagen je rovněž Škoda Auto, která však na automobilovém trhu v USA nepůsobí.
