Trump potřebuje Evropu, ale nebude to jednoduché, míní Lipavský

Nahrávám video

Obchodní válka mezi Spojenými státy americkými a Evropou je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nevýhodná pro obě strany. Proto je potřeba, aby evropské státy ukázaly, v čem jsou pro USA důležité, podotkl v Interview ČT24. V pořadu Lipavský hovořil také o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení rusko-ukrajinské války nebo zvýšení výdajů na zbrojení v rámci NATO.

„(Donald Trump) určitě potřebuje Evropu, byť to nebude jednoduché,“ prohlásil Lipavský, ale zároveň dodal, že během pondělního jednání ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie neměl dojem, že si všichni z nich uvědomují váhu toho, co může přinést nový americký prezident.

V pondělí Lipavský řekl, že Evropská unie musí být připravena USA jasně vysvětlit, že není výhodné, aby se obě strany dostaly do vzájemné obchodní války. Ze strany EU to podle něj bude znamenat, že musí vystupovat vůči Spojeným státům „jednotně“.

„Je potřeba, abychom jim v určité dobré míře ukázali, kde můžeme Spojeným státům vyjít vstříc, protože vzájemný obchodní deficit vůči Evropě z pohledu Američanů existuje,“ upozornil ministr zahraničí.

„Strukturuje se do služeb, rozkládá se na různé zboží a je potřeba jít do hloubky a ukázat jim, že asi není výhodné, abychom se vzájemně poškozovali,“ uvedl Lipavský a dodal, že USA vyváží do Evropy především služby.

„Pokud se naplní jeden ze scénářů, že (Trump) začne uvalovat cla na Čínu, tak její přebytky mohou proudit do Evropy a pak Evropa bude před dilematem, jestli začne dělat větší celní bariéry vůči Číně,“ nastínil Lipavský.

Regulace vývozu čipů z USA

V otázce regulace vývozu amerických čipů pracuje tuzemská diplomacie na tom, aby se Česko dostalo do kategorie zemí, které nebudou mít z USA omezený dovoz těchto klíčových komponentů, tvrdí Lipavský.

Spojené státy omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Moskvy a Pekingu. Regulace se má týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.

„Hledáme způsob, jak se spojit s těmi správnými lidmi, a probíhá výměna i na personální úrovni, takže je to poměrně složité, ale věřím, že budeme úspěšní,“ dodal Lipavský.

Moderátorka Tereza Řezníčková zmínila argument českých opozičních stran, že Lipavský a jeho ministerstvo se zaměřovalo na budování vztahů s demokraty a nenavazovalo je do stejné míry s republikány.

„Nic takového vůbec není pravda. Vždy, když jsem byl ve Spojených státech, tak jsem se scházel s představiteli obou politických stran,“ odpověděl ministr.

Konec rusko-ukrajinské války

Podle Lipavského Trump ohledně termínu jednání o konci rusko-ukrajinské války mlží. „I to mlžení už získává určité obrysy a poslední vyjádření vůči Rusku bylo poměrně tvrdé. (Trump) mluvil o určité formě ekonomického nátlaku,“ nastínil ministr.

Podle Lipavského není ruská ekonomika v dobrém stavu a zároveň lze přijmout další opatření, která budou namířená proti ruským příjmům. „Ať už je to plyn LNG, který bohužel stále nakupuje i Evropa, nebo ropné vývozy, ale i další sektory. To znamená, že Vladimir Putin je v křehké pozici,“ míní Lipavský.

Pro Česko je podle Lipavského důležité, aby nebyly porušeny principy suverenity „Ukrajiny jako země, jako státu“ a aby Volodymyr Zelenskyj byl uznán jako prezident, protože ruští představitelé neuznávají Ukrajinu jako stát a Ukrajince jako národ.

Pět procent na obranu

Trump se nechal slyšet, že by spojenci v NATO měli vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent.

Lipavský připomněl, že právě Donald Trump během svého prvního prezidentství požadoval po členských státech dodržování dříve dohodnutého limitu státních výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácí produktu.

Trump „je schopný s Aliancí poměrně dost zatřást“, pokud se v NATO nenajde většina zemí, která bude připravena dávat více peněz na obranu, dodal ministr zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelovu cenu za mír získala někdejší soudkyně ICC Navi Pillayová

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.
10:59Aktualizovánopřed 14 mminutami

Skrývá se za protesty francouzských středoškoláků hlubší pocit rozladění v celé generaci?

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.
před 48 mminutami

„Muslimské NATO“ v akci. Pákistán poslal Saúdům vojáky, Turci zbraně

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.
13:45Aktualizovánopřed 53 mminutami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 2 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a v západoukrajinském Ivano-Frankivsku

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex).
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zadrželi „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar, který podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
před 2 hhodinami

Státy EU schválily cenový strop povolenek pro silniční dopravu a budovy

Členské státy EU v pátek finálně schválily úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR). To má růst cen omezit. Rozhodnutí bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dvacátým dnem po zveřejnění.
12:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.