Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.
Jourová v Událostech, komentářích zmínila hlavní oblasti, ve kterých může Trump Evropu „drsně“ zasáhnout. Jde zejména o obranu a bezpečnost či vztah k ruské agresi na Ukrajině. Zde má však hlavní kompetence NATO.
Evropská komise ale může hrát silnou roli v zahraniční politice a v obchodě, zejména pokud by chtěl nový americký prezident zvyšovat cla. „Tam Evropa tahá za dobrý konec lana,“ domnívá se Jourová. Podobně vidí trumfy Bruselu v digitální politice či ve vědě a výzkumu. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové by zároveň doporučila, aby ke své aktivní politice vůči USA pozvala i silné evropské lídry, které Trump uznává. Tedy například italskou premiérku Giorgii Meloniovou, polského prezidenta Andrzeje Dudu nebo polského premiéra Donalda Tuska.
Celkově si Jourová myslí, že „Evropa a evropské věci nepatří mezi to, čemu pan Trump úplně dokonale rozumí“, a proto se bude snažit, stejně jako ve svém prvním prezidentském období, vnímat Evropu přes jednotlivé země. Ursula von der Leyenová tomu však může efektivně čelit, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.
Vyšší výdaje na obranu jako příležitost
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v Událostech, komentářích uvedla, že Evropa nesmí být slabá ve vyjednávání s USA. „Nemáme hrát roli někoho, kdo je mezi USA a Čínou, ale usilovat o naše zájmy.“ Myslí si, že zvýšení amerických dovozních cel se dá zabránit například zvýšením exportu amerického zkapalněného plynu či zbraní do Evropy. Protekcionistický přístup USA a jejich přeorientování na Indopacifik pak může Evropu podle Urbanové vést k tomu, že zvýší výdaje na obranu, což vidí jako příležitost – i když to Evropu „bude něco stát“.
Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) soudí, že pokud „bychom šli do obchodní války s USA, tak nemáme šanci.“ Evropa by se podle něj měla vůči USA projevit jako partner. „Určitě budeme muset plnit své závazky vůči NATO,“ uvedl s tím, že procentní podíl výdajů se asi bude muset dál zvyšovat. Jako důvod uvedl, že bohužel „jsme dlouhodobě svou bezpečnost zanedbávali“. Zároveň se domnívá, že koordinace evropské bezpečnostní politiky se musí nadále dělat v rámci NATO, a ne ji převést pod Brusel, jak dle něj někteří usilují. U Trumpa by se pak pro Evropu inspiroval jeho odklonem od Pařížské dohody o klimatu.
Politolog New York University a zahraničně-politický poradce prezidenta Petra Pavla Jiří Pehe uvedl, že ohledně působení nového amerického prezidenta u něj převažují obavy. Čeká, že se Trump bude snažit Evropu „rozkližovat“ a bude preferovat dvoustranné vztahy s jednotlivými státy na úkor Bruselu. Pokud by se snažil najít v nové situaci nějakou dobrou zprávu, pak v tom, že EU bude muset na prezidentství Trumpa zareagovat a posílit svou obranu. „Evropa, pokud najde dostatek vůle, toho může využít k tomu, aby se více semkla.“
Místopředseda Republicans overseas ČR Marek Koten věří, že Trump vybudí Evropu k tomu, aby byla schopna se sama bránit, a že dojde k narovnání vzájemných obchodních vztahů. Současnou situaci, kdy se Spojené státy zaměří více na Čínu, vidí pro Evropu jako šokovou terapii, aby se po letech zanedbávání více věnovala své bezpečnostní situaci.
Také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) soudí, že Evropa se bude muset stále více stavět na vlastní nohy a víc a víc spoléhat na to, že se bude muset chránit sama. I on očekává, že se Trump zaměří na Indopacifik a Čínu. Předpokládá zároveň, že vzhledem ke kulturní vazbě by Evropa a Spojené státy měly být nadále spojenci. „Transatlantický prostor nezmizí, jsme spojeni kulturně, je to jedna kulturní dimenze.“
V pořadu Interview ČT24 však dále řekl, že Evropa by musela dávat více na svou obranu, i kdyby nastoupil jiný prezident než Trump. Odhaduje, že v dlouhodobém měřítku mohou směřovat na vojenské výdaje tři či tři a půl procenta hrubého domácího produktu oproti současným dvěma procentům. Zároveň by měla být nyní Evropa připravena na tvrdá obchodní vyjednávání se Spojenými státy. „Naším zájmem není přistoupit na celní válku,“ dodal ministr.
