Americké volby 2024

Šéf FBI Christopher Wray rezignuje na svou funkci na konci funkčního období amerického prezidenta Joea Bidena. Donald Trump, který se úřadu ujme v lednu, už dříve oznámil, že Wraye zbaví funkce. Sám ho přitom ještě jako prezident jmenoval poté, co propustil jeho předchůdce Jamese Comeyho. Ten se znelíbil kvůli vyšetřování, ve kterém FBI prověřovala údajné kontakty mezi Trumpovou volební kampaní a Ruskem.

Zvolený prezident Donald Trump v sobotu na budoucího šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) navrhl Kashe Patela. Právník, který je považován za Trumpovi loajálního člověka, působil mimo jiné jako poradce Bílého domu pro boj proti terorismu za první Trumpovy administrativy. Agentura AP nominaci označila za další šokující zprávu, kterou Trump přichystal establishmentu ve Washingtonu. Půjde však podle AP také o test toho, do jaké míry budou republikáni v Senátu ochotni podpořit Trumpovy kandidáty. Trump pak oznámil i další jména – například na pozici velvyslance ve Francii, která jsou spojována s jeho rodinou.

Zvolený americký prezident Donald Trump nominoval na post ministryně zemědělství svou dlouholetou spojenkyni Brooke Rollinsovou. Podle médií tím dokončil výběr nového vládního kabinetu, který se moci ujme příští rok v lednu.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si za ministra financí vybral investora Scotta Bessenta, který je považován mimo jiné za zastánce politické kontroly nad Fedem a snižování deficitu. V minulosti pracoval jako finanční manažer pro Georga Sorose a je zakladatelem investiční společnosti Key Square Group. Trump oznámil také řadu dalších nominací.

Zvolený americký prezident Donald Trump vyhlásil řadu nominací na členy své budoucí administrativy včetně ministra obrany, jímž se má stát moderátor stanice Fox News a veterán Pete Hegseth, či nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa. Oznámil také záměr vytvořit nové „ministerstvo pro efektivitu vlády“ (DOGE), které povedou miliardář a významný Trumpův podporovatel z kampaně Elon Musk spolu s neúspěšným uchazečem o republikánskou kandidaturu Vivekem Ramaswamym. Nominace musí ještě schválit Senát, kde však republikáni ve volbách tento měsíc získali většinu.

Dosluhující americký prezident Joe Biden přivítal ve středu odpoledne našeho času nově zvolenou hlavu státu Donalda Trumpa v Bílém domě, kam se Trump v lednu vrátí po čtyřleté pauze poté, co vyhrál nedávné volby. V úvodu setkání v Oválné pracovně si oba politici potřásli rukou a zavázali se k hladkému předání moci. Schůzka trvala necelé dvě hodiny, mimo jiné se bavili o dění na Ukrajině a Blízkém východě.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.

Po amerických prezidentských volbách začíná složité dvouměsíční předávání moci, kdy bude současný demokratický prezident Joe Biden předávat administrativu republikánovi Donaldu Trumpovi. Ten si již vybral členku svého štábu nebo velvyslankyni při OSN. Spekuluje se však, že Trumpovo okolí chce k prověřování minulosti jmenovaných osob využívat soukromé firmy a obejít tak FBI – a po nástupu do funkce jim okamžitě umožnit přístup k utajovaným informacím.

Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.

Sčítaní výsledků amerických voleb postupně pokračuje, a zatímco o novém prezidentovi a většině v Senátu je už jasno, to, kdo ovládne dolní komoru amerického Kongresu, mohou úřady vyhlásit až za několik dní, napsala agentura AP. Zatím mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů jistých 197 křesel, zatímco konkurenční republikáni dosáhli 210 postů. K zisku nadpoloviční většiny je třeba 218 křesel.

Interview ČT24 vyzpovídalo netradičně postupně dva hosty – Čechy s americkým občanstvím, kteří v prezidentských volbách v USA volili každý jinak. Zatímco jazzový kytarista Rudy Linka prý nezná nikoho, kdo by vítal vítězství republikána Donalda Trumpa, publicista a komentátor Jefim Fištejn naopak pozoruje po porážce demokratky Kamaly Harrisové „úlevu ze všech stran“.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Donald Trump se v průběhu kampaně mohl spoléhat na podporu dvojice Robert Kennedy mladší a Elon Musk. Oba se přitom v minulosti hlásili k táboru demokratů. Miliardář Musk přes zvláštní politický účet přispěl jen od července na Trumpovu kampaň víc než 75 miliony dolarů. Současně přesvědčoval republikány, aby se registrovali k volbám. Odstoupivší nezávislý kandidát Kennedy má zase Trumpovi pomoci „zlepšit zdraví Američanů“.

Donald Trump bude 47. prezidentem USA. Očekávanému úspěchu odpovídala i atmosféra v jeho volebním štábu. Hned na začátku volební noci jí výrazně napomohlo Trumpovo jasné a nečekaně výrazné vítězství na Floridě, kde se „hlavní stan“ republikánského kandidáta nacházel. Optimismus zpočátku panoval i ve volebním štábu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. S rostoucí pravděpodobností porážky se tam ale nálada zhoršovala.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Ve všech padesáti amerických státech se hlasuje o tom, kdo bude novým prezidentem. Voliči rozhodují, zda zemi poprvé povede žena, nebo zda se po čtyřech letech do Bílého domu vrátí Donald Trump. Jeho souboj s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou je podle průzkumů mimořádně těsný a vítěz pravděpodobně opět nebude známý rychle po konci hlasování. Američané rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách. FBI zároveň informovala, že na některých místech hlasování provázejí výhrůžky bombovými útoky.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Třikrát v posledních čtyřech prezidentských volbách trefili ve slavné pekárně Lochel na okraji Filadelfie skutečného vítěze. A to jen na základě prodeje koláčků se jmény kandidátů. Nyní se zatím koláčků s Donaldem Trumpem prodalo přes 40 tisíc, těch s Kamalou Harrisovou přes tři tisíce, uvedla majitelka pekárny Kathleen Lochelová. Harrisová čerpá podporu v Pensylvánii hlavně z měst a předměstí, Trump naopak boduje na venkově. Samotný stát může hrát ve volbách klíčovou roli.

Volby ve Spojených státech bedlivě sleduje i řada Američanů žijících v Česku. Někteří z nich už odvolili. Podle údajů resortu vnitra teď v tuzemsku pobývá přes deset tisíc amerických rezidentů. Výsledek ovlivní nejen jejich život, ale také třeba fungování některých firem. Obávají se třeba nastavení cel nebo změny kurzu koruny vůči dolaru, což by mohlo znamenat vyšší ceny výrobků dovážených z USA.

Obavy z povolebního násilí mají podle nejnovějšího průzkumu dvě třetiny Američanů. Česká televize dostala možnost natáčet v jednom z nejdůležitějších sčítacích center ve Spojených státech. Hlasy z okrsku Maricopa ve Phoenixu rozhodnou, jestli v Arizoně vyhraje Donald Trump, nebo Kamala Harrisová. Štáb ČT zjišťoval, jak dezinformace a výhrůžky volebním komisařům toto středisko proměnily z hlediska jeho fungování.

Situace v Americe se v mnoha ohledech zhoršuje, což pohánějí dezinformace a únava z politiky, sdělil České televizi Eli Stokols z amerického serveru Politico, pro nějž zpravodajsky pokrýval minulé rozhodování o šéfovi Bílého domu. Největším překvapením voleb podle něj bylo odstoupení Joea Bidena z kampaně, viceprezidentka Kamala Harrisová ale nedala přesvědčivou odpověď na to, jak se od něj liší, řekl. Za děsivý aspekt možného dalšího mandátu Donalda Trumpa považuje menší množství lidí v administrativě, kteří by ho kontrolovali.