Evropa se po Trumpově vítězství změnám nevyhne, shodují se vládní strany s opozicí

75 minut
Události, komentáře: Změny v Evropě po Trumpově vítězství
Zdroj: ČT24

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

„Myslím si, že Donald Trump si cílevědomě zakládá na image člověka, který je poměrně těžko předvídatelný a nevypočitatelný. Někdy to bývala jeho vstupní pozice do vyjednávání,“ míní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj je otázkou, nakolik bude naplňovat své předvolební sliby. Pokud by se ale braly vážně, musí se počítat s jistým pnutím mezi Evropou a Amerikou, například na poli obchodu nebo v NATO.

„Změny budou,“ prohlásil člen zahraničního sněmovního výboru Radek Vondráček (ANO), který dodal, že Evropská unie změny potřebuje. Sám věří, že budou pozitivní, „i kdyby to někdy měla být léčba šokem“. Připomněl, že Trump má oproti svému předchozímu prezidentství politické zkušenosti a čeká jeho „razantní vstup hned první den po inauguraci“.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) si myslí, že je třeba si počkat, jak se Trump bude chovat. „Bolestivější bude to, co Evropu čeká. A to, že na úkor něčeho jiného budeme muset vynakládat mnohem více než doposud na obranu evropského křídla NATO,“ řekl. Dodal ale, že se tak mělo činit již daleko dříve.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) řekla, že si přeje mít silnou a stabilní Ameriku. „Pevně věřím, že ty instituce jak americké, tak evropské a severoatlantické jsou natolik silné, že ať tam bude sedět kdokoliv, budou schopné to ustát,“ prohlásila k obavám z Trumpových autoritářských tendencí. Voliči podle ní také ukázali, že chtějí silné lídry, což může být inspirace i pro Evropu.

V zahraniční politice se musíme připravit na to, že Trumpa nebude příliš zajímat Evropa a možná ani svět, míní zase předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Trump se zaměří na Ameriku, což bude prý znamenat boj s nelegální migrací a posílení ekonomiky. „Bude chtít, aby to pocítili i občané Spojených států,“ dodal. V neposlední řadě fandí tomu, že Trump chce „války ukončovat, nikoliv začínat“.

„Zájem České republiky je, aby transatlantická vazba zůstala pevná, nehledě na to, kdo vyhraje. Na to jsme se připravovali,“ zmínil náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Podle něj je netypické, že se američtí prezidenti ve svém druhém mandátu zaměřují na vnitřní záležitosti.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) nevnímá vítězství Trumpa jako porážku liberálních myšlenek. „Podle mého názoru je na nich Evropská unie založená a je to jedna z našich hodnot a cílů,“ řekla. Souhlasí s tím, že je Trump nepředvídatelný, na což se musí EU připravit a „více se semknout“. EU se také musí vrátit k prioritizaci odolnosti před krizemi, dodala.

Co v kampaních zabralo

V debatě přišla řeč i na to, která volební témata v kampaních přinášela v Americe největší úspěchy. „Bylo to o migraci, o ekonomice a o kulturních válkách, a tam vyhrál Donald Trump,“ řekl Vondráček. Podle něj se Trumpovi v kampani podařilo zřejmě díky těmto tématům oslovit i skupiny, které nikdo nečekal, například hispánce nebo ženy.

Decroix si myslí, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová možná neuspěla proto, že přišla na scénu příliš pozdě. „Všichni věděli, kdo je Donald Trump. Kamala Harrisová měla na kampaň mnohem kratší dobu,“ poznamenala.

Dvořák má za to, že velkou roli sehrála rovněž úloha sociálních sítí. Podle něj se muselo někde zúročit to, že Trumpa na své sociální síti X mohutně podporoval miliardář Elon Musk.

„To, co si myslíme, že je důležité, tak pro amerického občana třeba důležité vůbec není,“ zmínil Ženíšek. Podle něj dokázal Trump získat i voliče, kteří ho jinak po mnoha stránkách odmítají, či ho dokonce nenávidí, protože nabízel lepší řešení než Harrisová.

„Kamala Harrisová se hodně zaměřila na elity,“ míní Fiala. Trump podle něj oslovil naopak „obyčejné lidi, mlčící většinu“, kde mohl najít více voličů. Pomohl mu nejspíš i červencový pokus o atentát, doplnil.

Šípová si myslí, že na Harrisovou měli demokraté vsadit dříve. „Myslím si, že by ta plná doba na kampaň ukázala, že je to skutečně velmi silná politička,“ řekla.

Podle Huliciuse je pro Evropu důležité i Trumpovo téma ukončení války na Ukrajině do 24 hodin. „Myslím si, že ten plán bude stát za to,“ řekl, ačkoli připomněl, že podrobnosti onoho plánu nejsou známy.

Republikán Donald Trump se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Republikáni zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, což příštímu prezidentovi usnadní prosazování jeho programu. Trumpova soupeřka Kamala Harrisová uznala svou porážku a republikánskému exprezidentovi již gratulovala řada zahraničních státníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 13 mminutami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 41 mminutami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 6 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 7 hhodinami
Načítání...