Evropa se po Trumpově vítězství změnám nevyhne, shodují se vládní strany s opozicí

Nahrávám video

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

„Myslím si, že Donald Trump si cílevědomě zakládá na image člověka, který je poměrně těžko předvídatelný a nevypočitatelný. Někdy to bývala jeho vstupní pozice do vyjednávání,“ míní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj je otázkou, nakolik bude naplňovat své předvolební sliby. Pokud by se ale braly vážně, musí se počítat s jistým pnutím mezi Evropou a Amerikou, například na poli obchodu nebo v NATO.

„Změny budou,“ prohlásil člen zahraničního sněmovního výboru Radek Vondráček (ANO), který dodal, že Evropská unie změny potřebuje. Sám věří, že budou pozitivní, „i kdyby to někdy měla být léčba šokem“. Připomněl, že Trump má oproti svému předchozímu prezidentství politické zkušenosti a čeká jeho „razantní vstup hned první den po inauguraci“.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) si myslí, že je třeba si počkat, jak se Trump bude chovat. „Bolestivější bude to, co Evropu čeká. A to, že na úkor něčeho jiného budeme muset vynakládat mnohem více než doposud na obranu evropského křídla NATO,“ řekl. Dodal ale, že se tak mělo činit již daleko dříve.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) řekla, že si přeje mít silnou a stabilní Ameriku. „Pevně věřím, že ty instituce jak americké, tak evropské a severoatlantické jsou natolik silné, že ať tam bude sedět kdokoliv, budou schopné to ustát,“ prohlásila k obavám z Trumpových autoritářských tendencí. Voliči podle ní také ukázali, že chtějí silné lídry, což může být inspirace i pro Evropu.

V zahraniční politice se musíme připravit na to, že Trumpa nebude příliš zajímat Evropa a možná ani svět, míní zase předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Trump se zaměří na Ameriku, což bude prý znamenat boj s nelegální migrací a posílení ekonomiky. „Bude chtít, aby to pocítili i občané Spojených států,“ dodal. V neposlední řadě fandí tomu, že Trump chce „války ukončovat, nikoliv začínat“.

„Zájem České republiky je, aby transatlantická vazba zůstala pevná, nehledě na to, kdo vyhraje. Na to jsme se připravovali,“ zmínil náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Podle něj je netypické, že se američtí prezidenti ve svém druhém mandátu zaměřují na vnitřní záležitosti.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) nevnímá vítězství Trumpa jako porážku liberálních myšlenek. „Podle mého názoru je na nich Evropská unie založená a je to jedna z našich hodnot a cílů,“ řekla. Souhlasí s tím, že je Trump nepředvídatelný, na což se musí EU připravit a „více se semknout“. EU se také musí vrátit k prioritizaci odolnosti před krizemi, dodala.

Co v kampaních zabralo

V debatě přišla řeč i na to, která volební témata v kampaních přinášela v Americe největší úspěchy. „Bylo to o migraci, o ekonomice a o kulturních válkách, a tam vyhrál Donald Trump,“ řekl Vondráček. Podle něj se Trumpovi v kampani podařilo zřejmě díky těmto tématům oslovit i skupiny, které nikdo nečekal, například hispánce nebo ženy.

Decroix si myslí, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová možná neuspěla proto, že přišla na scénu příliš pozdě. „Všichni věděli, kdo je Donald Trump. Kamala Harrisová měla na kampaň mnohem kratší dobu,“ poznamenala.

Dvořák má za to, že velkou roli sehrála rovněž úloha sociálních sítí. Podle něj se muselo někde zúročit to, že Trumpa na své sociální síti X mohutně podporoval miliardář Elon Musk.

„To, co si myslíme, že je důležité, tak pro amerického občana třeba důležité vůbec není,“ zmínil Ženíšek. Podle něj dokázal Trump získat i voliče, kteří ho jinak po mnoha stránkách odmítají, či ho dokonce nenávidí, protože nabízel lepší řešení než Harrisová.

„Kamala Harrisová se hodně zaměřila na elity,“ míní Fiala. Trump podle něj oslovil naopak „obyčejné lidi, mlčící většinu“, kde mohl najít více voličů. Pomohl mu nejspíš i červencový pokus o atentát, doplnil.

Šípová si myslí, že na Harrisovou měli demokraté vsadit dříve. „Myslím si, že by ta plná doba na kampaň ukázala, že je to skutečně velmi silná politička,“ řekla.

Podle Huliciuse je pro Evropu důležité i Trumpovo téma ukončení války na Ukrajině do 24 hodin. „Myslím si, že ten plán bude stát za to,“ řekl, ačkoli připomněl, že podrobnosti onoho plánu nejsou známy.

Republikán Donald Trump se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Republikáni zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, což příštímu prezidentovi usnadní prosazování jeho programu. Trumpova soupeřka Kamala Harrisová uznala svou porážku a republikánskému exprezidentovi již gratulovala řada zahraničních státníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 6 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 15 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.