Evropa se po Trumpově vítězství změnám nevyhne, shodují se vládní strany s opozicí

75 minut
Události, komentáře: Změny v Evropě po Trumpově vítězství
Zdroj: ČT24

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

„Myslím si, že Donald Trump si cílevědomě zakládá na image člověka, který je poměrně těžko předvídatelný a nevypočitatelný. Někdy to bývala jeho vstupní pozice do vyjednávání,“ míní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj je otázkou, nakolik bude naplňovat své předvolební sliby. Pokud by se ale braly vážně, musí se počítat s jistým pnutím mezi Evropou a Amerikou, například na poli obchodu nebo v NATO.

„Změny budou,“ prohlásil člen zahraničního sněmovního výboru Radek Vondráček (ANO), který dodal, že Evropská unie změny potřebuje. Sám věří, že budou pozitivní, „i kdyby to někdy měla být léčba šokem“. Připomněl, že Trump má oproti svému předchozímu prezidentství politické zkušenosti a čeká jeho „razantní vstup hned první den po inauguraci“.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) si myslí, že je třeba si počkat, jak se Trump bude chovat. „Bolestivější bude to, co Evropu čeká. A to, že na úkor něčeho jiného budeme muset vynakládat mnohem více než doposud na obranu evropského křídla NATO,“ řekl. Dodal ale, že se tak mělo činit již daleko dříve.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) řekla, že si přeje mít silnou a stabilní Ameriku. „Pevně věřím, že ty instituce jak americké, tak evropské a severoatlantické jsou natolik silné, že ať tam bude sedět kdokoliv, budou schopné to ustát,“ prohlásila k obavám z Trumpových autoritářských tendencí. Voliči podle ní také ukázali, že chtějí silné lídry, což může být inspirace i pro Evropu.

V zahraniční politice se musíme připravit na to, že Trumpa nebude příliš zajímat Evropa a možná ani svět, míní zase předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Trump se zaměří na Ameriku, což bude prý znamenat boj s nelegální migrací a posílení ekonomiky. „Bude chtít, aby to pocítili i občané Spojených států,“ dodal. V neposlední řadě fandí tomu, že Trump chce „války ukončovat, nikoliv začínat“.

„Zájem České republiky je, aby transatlantická vazba zůstala pevná, nehledě na to, kdo vyhraje. Na to jsme se připravovali,“ zmínil náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Podle něj je netypické, že se američtí prezidenti ve svém druhém mandátu zaměřují na vnitřní záležitosti.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) nevnímá vítězství Trumpa jako porážku liberálních myšlenek. „Podle mého názoru je na nich Evropská unie založená a je to jedna z našich hodnot a cílů,“ řekla. Souhlasí s tím, že je Trump nepředvídatelný, na což se musí EU připravit a „více se semknout“. EU se také musí vrátit k prioritizaci odolnosti před krizemi, dodala.

Co v kampaních zabralo

V debatě přišla řeč i na to, která volební témata v kampaních přinášela v Americe největší úspěchy. „Bylo to o migraci, o ekonomice a o kulturních válkách, a tam vyhrál Donald Trump,“ řekl Vondráček. Podle něj se Trumpovi v kampani podařilo zřejmě díky těmto tématům oslovit i skupiny, které nikdo nečekal, například hispánce nebo ženy.

Decroix si myslí, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová možná neuspěla proto, že přišla na scénu příliš pozdě. „Všichni věděli, kdo je Donald Trump. Kamala Harrisová měla na kampaň mnohem kratší dobu,“ poznamenala.

Dvořák má za to, že velkou roli sehrála rovněž úloha sociálních sítí. Podle něj se muselo někde zúročit to, že Trumpa na své sociální síti X mohutně podporoval miliardář Elon Musk.

„To, co si myslíme, že je důležité, tak pro amerického občana třeba důležité vůbec není,“ zmínil Ženíšek. Podle něj dokázal Trump získat i voliče, kteří ho jinak po mnoha stránkách odmítají, či ho dokonce nenávidí, protože nabízel lepší řešení než Harrisová.

„Kamala Harrisová se hodně zaměřila na elity,“ míní Fiala. Trump podle něj oslovil naopak „obyčejné lidi, mlčící většinu“, kde mohl najít více voličů. Pomohl mu nejspíš i červencový pokus o atentát, doplnil.

Šípová si myslí, že na Harrisovou měli demokraté vsadit dříve. „Myslím si, že by ta plná doba na kampaň ukázala, že je to skutečně velmi silná politička,“ řekla.

Podle Huliciuse je pro Evropu důležité i Trumpovo téma ukončení války na Ukrajině do 24 hodin. „Myslím si, že ten plán bude stát za to,“ řekl, ačkoli připomněl, že podrobnosti onoho plánu nejsou známy.

Republikán Donald Trump se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Republikáni zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, což příštímu prezidentovi usnadní prosazování jeho programu. Trumpova soupeřka Kamala Harrisová uznala svou porážku a republikánskému exprezidentovi již gratulovala řada zahraničních státníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 3 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 9 hhodinami
Načítání...