Evropa se po Trumpově vítězství změnám nevyhne, shodují se vládní strany s opozicí

75 minut
Události, komentáře: Změny v Evropě po Trumpově vítězství
Zdroj: ČT24

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

„Myslím si, že Donald Trump si cílevědomě zakládá na image člověka, který je poměrně těžko předvídatelný a nevypočitatelný. Někdy to bývala jeho vstupní pozice do vyjednávání,“ míní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj je otázkou, nakolik bude naplňovat své předvolební sliby. Pokud by se ale braly vážně, musí se počítat s jistým pnutím mezi Evropou a Amerikou, například na poli obchodu nebo v NATO.

„Změny budou,“ prohlásil člen zahraničního sněmovního výboru Radek Vondráček (ANO), který dodal, že Evropská unie změny potřebuje. Sám věří, že budou pozitivní, „i kdyby to někdy měla být léčba šokem“. Připomněl, že Trump má oproti svému předchozímu prezidentství politické zkušenosti a čeká jeho „razantní vstup hned první den po inauguraci“.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) si myslí, že je třeba si počkat, jak se Trump bude chovat. „Bolestivější bude to, co Evropu čeká. A to, že na úkor něčeho jiného budeme muset vynakládat mnohem více než doposud na obranu evropského křídla NATO,“ řekl. Dodal ale, že se tak mělo činit již daleko dříve.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) řekla, že si přeje mít silnou a stabilní Ameriku. „Pevně věřím, že ty instituce jak americké, tak evropské a severoatlantické jsou natolik silné, že ať tam bude sedět kdokoliv, budou schopné to ustát,“ prohlásila k obavám z Trumpových autoritářských tendencí. Voliči podle ní také ukázali, že chtějí silné lídry, což může být inspirace i pro Evropu.

V zahraniční politice se musíme připravit na to, že Trumpa nebude příliš zajímat Evropa a možná ani svět, míní zase předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Trump se zaměří na Ameriku, což bude prý znamenat boj s nelegální migrací a posílení ekonomiky. „Bude chtít, aby to pocítili i občané Spojených států,“ dodal. V neposlední řadě fandí tomu, že Trump chce „války ukončovat, nikoliv začínat“.

„Zájem České republiky je, aby transatlantická vazba zůstala pevná, nehledě na to, kdo vyhraje. Na to jsme se připravovali,“ zmínil náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Podle něj je netypické, že se američtí prezidenti ve svém druhém mandátu zaměřují na vnitřní záležitosti.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) nevnímá vítězství Trumpa jako porážku liberálních myšlenek. „Podle mého názoru je na nich Evropská unie založená a je to jedna z našich hodnot a cílů,“ řekla. Souhlasí s tím, že je Trump nepředvídatelný, na což se musí EU připravit a „více se semknout“. EU se také musí vrátit k prioritizaci odolnosti před krizemi, dodala.

Co v kampaních zabralo

V debatě přišla řeč i na to, která volební témata v kampaních přinášela v Americe největší úspěchy. „Bylo to o migraci, o ekonomice a o kulturních válkách, a tam vyhrál Donald Trump,“ řekl Vondráček. Podle něj se Trumpovi v kampani podařilo zřejmě díky těmto tématům oslovit i skupiny, které nikdo nečekal, například hispánce nebo ženy.

Decroix si myslí, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová možná neuspěla proto, že přišla na scénu příliš pozdě. „Všichni věděli, kdo je Donald Trump. Kamala Harrisová měla na kampaň mnohem kratší dobu,“ poznamenala.

Dvořák má za to, že velkou roli sehrála rovněž úloha sociálních sítí. Podle něj se muselo někde zúročit to, že Trumpa na své sociální síti X mohutně podporoval miliardář Elon Musk.

„To, co si myslíme, že je důležité, tak pro amerického občana třeba důležité vůbec není,“ zmínil Ženíšek. Podle něj dokázal Trump získat i voliče, kteří ho jinak po mnoha stránkách odmítají, či ho dokonce nenávidí, protože nabízel lepší řešení než Harrisová.

„Kamala Harrisová se hodně zaměřila na elity,“ míní Fiala. Trump podle něj oslovil naopak „obyčejné lidi, mlčící většinu“, kde mohl najít více voličů. Pomohl mu nejspíš i červencový pokus o atentát, doplnil.

Šípová si myslí, že na Harrisovou měli demokraté vsadit dříve. „Myslím si, že by ta plná doba na kampaň ukázala, že je to skutečně velmi silná politička,“ řekla.

Podle Huliciuse je pro Evropu důležité i Trumpovo téma ukončení války na Ukrajině do 24 hodin. „Myslím si, že ten plán bude stát za to,“ řekl, ačkoli připomněl, že podrobnosti onoho plánu nejsou známy.

Republikán Donald Trump se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Republikáni zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, což příštímu prezidentovi usnadní prosazování jeho programu. Trumpova soupeřka Kamala Harrisová uznala svou porážku a republikánskému exprezidentovi již gratulovala řada zahraničních státníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v noci pálil na Izrael, ten pokračuje v útocích

Válka mezi úhlavními nepřáteli Izraelem a Íránem pokračuje i v sobotu. Írán hned časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k Izraeli, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována také v íránském hlavním městě Teheránu, informují agentury a místní média. Izrael v pátek zahájil svoji dosud největší leteckou ofenzivu proti svému dlouholetému nepříteli ve snaze zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně.
06:24Aktualizovánopřed 4 mminutami

Kennedy jmenoval novou očkovací komisi. Je plná antivaxerů, zlobí se kritici

Když tento týden americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší odvolal celou odbornou komisi poradců pro očkování, oznámil, že je rychle nahradí. Jmenoval osm členů ze sedmnáctičlenné skupiny. A jejich jména vyvolala mezi americkou odbornou veřejností pozdvižení a kritiku.
před 45 mminutami

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 7 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...