Evropa se po Trumpově vítězství změnám nevyhne, shodují se vládní strany s opozicí

Nahrávám video

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

„Myslím si, že Donald Trump si cílevědomě zakládá na image člověka, který je poměrně těžko předvídatelný a nevypočitatelný. Někdy to bývala jeho vstupní pozice do vyjednávání,“ míní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj je otázkou, nakolik bude naplňovat své předvolební sliby. Pokud by se ale braly vážně, musí se počítat s jistým pnutím mezi Evropou a Amerikou, například na poli obchodu nebo v NATO.

„Změny budou,“ prohlásil člen zahraničního sněmovního výboru Radek Vondráček (ANO), který dodal, že Evropská unie změny potřebuje. Sám věří, že budou pozitivní, „i kdyby to někdy měla být léčba šokem“. Připomněl, že Trump má oproti svému předchozímu prezidentství politické zkušenosti a čeká jeho „razantní vstup hned první den po inauguraci“.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) si myslí, že je třeba si počkat, jak se Trump bude chovat. „Bolestivější bude to, co Evropu čeká. A to, že na úkor něčeho jiného budeme muset vynakládat mnohem více než doposud na obranu evropského křídla NATO,“ řekl. Dodal ale, že se tak mělo činit již daleko dříve.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) řekla, že si přeje mít silnou a stabilní Ameriku. „Pevně věřím, že ty instituce jak americké, tak evropské a severoatlantické jsou natolik silné, že ať tam bude sedět kdokoliv, budou schopné to ustát,“ prohlásila k obavám z Trumpových autoritářských tendencí. Voliči podle ní také ukázali, že chtějí silné lídry, což může být inspirace i pro Evropu.

V zahraniční politice se musíme připravit na to, že Trumpa nebude příliš zajímat Evropa a možná ani svět, míní zase předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Trump se zaměří na Ameriku, což bude prý znamenat boj s nelegální migrací a posílení ekonomiky. „Bude chtít, aby to pocítili i občané Spojených států,“ dodal. V neposlední řadě fandí tomu, že Trump chce „války ukončovat, nikoliv začínat“.

„Zájem České republiky je, aby transatlantická vazba zůstala pevná, nehledě na to, kdo vyhraje. Na to jsme se připravovali,“ zmínil náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Podle něj je netypické, že se američtí prezidenti ve svém druhém mandátu zaměřují na vnitřní záležitosti.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) nevnímá vítězství Trumpa jako porážku liberálních myšlenek. „Podle mého názoru je na nich Evropská unie založená a je to jedna z našich hodnot a cílů,“ řekla. Souhlasí s tím, že je Trump nepředvídatelný, na což se musí EU připravit a „více se semknout“. EU se také musí vrátit k prioritizaci odolnosti před krizemi, dodala.

Co v kampaních zabralo

V debatě přišla řeč i na to, která volební témata v kampaních přinášela v Americe největší úspěchy. „Bylo to o migraci, o ekonomice a o kulturních válkách, a tam vyhrál Donald Trump,“ řekl Vondráček. Podle něj se Trumpovi v kampani podařilo zřejmě díky těmto tématům oslovit i skupiny, které nikdo nečekal, například hispánce nebo ženy.

Decroix si myslí, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová možná neuspěla proto, že přišla na scénu příliš pozdě. „Všichni věděli, kdo je Donald Trump. Kamala Harrisová měla na kampaň mnohem kratší dobu,“ poznamenala.

Dvořák má za to, že velkou roli sehrála rovněž úloha sociálních sítí. Podle něj se muselo někde zúročit to, že Trumpa na své sociální síti X mohutně podporoval miliardář Elon Musk.

„To, co si myslíme, že je důležité, tak pro amerického občana třeba důležité vůbec není,“ zmínil Ženíšek. Podle něj dokázal Trump získat i voliče, kteří ho jinak po mnoha stránkách odmítají, či ho dokonce nenávidí, protože nabízel lepší řešení než Harrisová.

„Kamala Harrisová se hodně zaměřila na elity,“ míní Fiala. Trump podle něj oslovil naopak „obyčejné lidi, mlčící většinu“, kde mohl najít více voličů. Pomohl mu nejspíš i červencový pokus o atentát, doplnil.

Šípová si myslí, že na Harrisovou měli demokraté vsadit dříve. „Myslím si, že by ta plná doba na kampaň ukázala, že je to skutečně velmi silná politička,“ řekla.

Podle Huliciuse je pro Evropu důležité i Trumpovo téma ukončení války na Ukrajině do 24 hodin. „Myslím si, že ten plán bude stát za to,“ řekl, ačkoli připomněl, že podrobnosti onoho plánu nejsou známy.

Republikán Donald Trump se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Republikáni zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, což příštímu prezidentovi usnadní prosazování jeho programu. Trumpova soupeřka Kamala Harrisová uznala svou porážku a republikánskému exprezidentovi již gratulovala řada zahraničních státníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 15 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 44 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 4 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 5 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 5 hhodinami

Evropský pohled