Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.
Za prohru Harrisové může Biden i ekonomické otázky, míní experti
Politolog Jiří Pehe míní, že hlavním důvodem prohry Kamaly Harrisové je pozdní odstoupení Joea Bidena z volebního klání, který nepochopil, že už je na další mandát příliš starý. „Udělal velmi velkou taktickou chybu, když po svém zvolení neprohlásil, že kandidovat už nebude,“ uvedl. Své odstoupení ohlásil až sto dnů před volbami, kvůli čemuž měla Harrisová málo času seznámit Američany se svou politikou, dodal.
Harrisová se podle analytika AMO Petra Boháčka snažila vykreslit jako kandidátka změny, což se jí do jisté míry dařilo, jelikož v průzkumech dokázala dohnat republikánského kandidáta. Boháček ale upozornil na to, že tato taktika měla své limity, jelikož na porážku Trumpa nestačila.
Politolog Jiří Pehe k výsledkům amerických voleb (zdroj: ČT24)
Dodal, že američtí voliči se rozhodují především na základě ekonomických témat, a s tím se Harrisová nedokázala popasovat, přičemž rétorika Trumpa na voliče působila atraktivněji.
Klíčové téma voleb
Z průzkumů veřejného mínění mezi voliči vyplynulo například to, že 45 procent z nich je na tom podle svých slov finančně hůře než před čtyřmi lety, což je nejvyšší taková hodnota od voleb v době od finanční krize v roce 2008, informovala americká stanice NBC News. „Ekonomika je myslím první důvod, proč se demokratům nepodařilo aspoň nějakou část voličského jádra bílých mužů Donaldu Trumpovi vzít,“ míní Boháček.
Ekonomické otázky podle analytika ovlivnily také rozhodování menšin. V těchto volbách se ještě silněji projevil odchod části hispánských voličů k republikánům, a to zejména na Floridě, míní. Připisuje to tomu, že Demokratická strana nedokáže těmto skupinám srozumitelně komunikovat ekonomická témata a tomu, že „pro ně jakožto i pro většinu přistěhovalců nejsou klíčové společenské otázky, ale ekonomické otázky“.
Voličské jádro Trumpa je asociováno s periferiemi a horší ekonomickou situací, přičemž demokraté těmto lidem nejsou schopni nabídnout cestu zpátky k americkému snu, zatímco Trump dokáže lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe, srozumitelně vysvětlit svou pravicovou politiku, sdělil analytik.
Demokraté navíc ztrácejí dominanci u afroamerického obyvatelstva. Trump totiž získal podporu třetiny voličů barevné pleti, což NBC News označila za pozoruhodné. A také ztratili hlasy Arabů, zejména v Michiganu, kvůli politice Bidenovy administrativy na Blízkém východě, dodal Boháček.
Analytik Petr Boháček k výsledkům amerických voleb (zdroj: ČT24)
Volební chování
Voličské průzkumy v USA jsou podle Peheho velmi „ošidná věc,“ jelikož je zapotřebí rozlišovat odlišné nálady uvnitř jednotlivých států i v mnoha volebních okrscích. Průzkumy a jejich schopnost zachytit společenskou náladu je tudíž potřeba brát s rezervou. Boháček dodal, že vzhledem k velmi těsným průzkumům veřejného mínění dávala statistická chyba prostor scénáři „červené vlny“. Překvapivý pro něj je zisk republikánské většiny v Senátu.
Politolog si myslí, že se žádné velké překreslování ve voličském chování zatím neděje a že se jedná spíše o reakci na ekonomickou situaci a protiimigrační rétoriku Donalda Trumpa. „Uvidíme, do jaké míry je to jednorázový trend, nebo dlouhodobější,“ doplnil s tím, že demografické změny se dají posuzovat na různých úrovních.
Určitou roli v těchto volbách hrál i fakt, že proti sobě stál muž a žena. Výsledky podle politologa naznačují, že americká společnost není připravena zvolit si do Bílého domu ženu, zvlášť pokud je také menšinového původu. Zajímavé podle něj je, že hispánští a afroameričtí muži preferovali ve volbách Trumpa.
Politolog Jiří Pehe zhodnotil výsledky amerických voleb (zdroj: ČT24)
Výhled do budoucnosti
„Trump nemá moc dlouhou dobu na to, aby provedl zásadní změny,“ míní Pehe s tím, že na konci mandátu mu bude 82 let a kandidovat na prezidenta již nemůže. Dle něj se jedná o signál pro Republikánskou stranu, aby se zabývala otázkou, zda se bude chtít vrátit ke svým kořenům, nebo bude pokračovat v intencích hnutí MAGA (Make America Great Again, tedy Učiňme Ameriku opět skvělou). „Je otázkou, do jaké míry je strana spjata s osobností, nebo má svou ideologii,“ sdělil.
Na straně demokratů bude podle politologa muset dojít k nutné introspekci a analýze toho, proč demokraté „prokaučovali volby“. Pehe by si tipl, že Harrisová v příštích volbách kandidovat nebude, jelikož letošní volby byly její jedinou šancí. Demokraté budou muset hledat novou tvář, která voliče zaujme, doplnil.
