Za prohru Harrisové může Biden i ekonomické otázky, míní experti

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Politolog Jiří Pehe míní, že hlavním důvodem prohry Kamaly Harrisové je pozdní odstoupení Joea Bidena z volebního klání, který nepochopil, že už je na další mandát příliš starý. „Udělal velmi velkou taktickou chybu, když po svém zvolení neprohlásil, že kandidovat už nebude,“ uvedl. Své odstoupení ohlásil až sto dnů před volbami, kvůli čemuž měla Harrisová málo času seznámit Američany se svou politikou, dodal.

Harrisová se podle analytika AMO Petra Boháčka snažila vykreslit jako kandidátka změny, což se jí do jisté míry dařilo, jelikož v průzkumech dokázala dohnat republikánského kandidáta. Boháček ale upozornil na to, že tato taktika měla své limity, jelikož na porážku Trumpa nestačila.

11 minut
Politolog Jiří Pehe k výsledkům amerických voleb
Zdroj: ČT24

Dodal, že američtí voliči se rozhodují především na základě ekonomických témat, a s tím se Harrisová nedokázala popasovat, přičemž rétorika Trumpa na voliče působila atraktivněji.

Klíčové téma voleb

Z průzkumů veřejného mínění mezi voliči vyplynulo například to, že 45 procent z nich je na tom podle svých slov finančně hůře než před čtyřmi lety, což je nejvyšší taková hodnota od voleb v době od finanční krize v roce 2008, informovala americká stanice NBC News. „Ekonomika je myslím první důvod, proč se demokratům nepodařilo aspoň nějakou část voličského jádra bílých mužů Donaldu Trumpovi vzít,“ míní Boháček.

Ekonomické otázky podle analytika ovlivnily také rozhodování menšin. V těchto volbách se ještě silněji projevil odchod části hispánských voličů k republikánům, a to zejména na Floridě, míní. Připisuje to tomu, že Demokratická strana nedokáže těmto skupinám srozumitelně komunikovat ekonomická témata a tomu, že „pro ně jakožto i pro většinu přistěhovalců nejsou klíčové společenské otázky, ale ekonomické otázky“.

Voličské jádro Trumpa je asociováno s periferiemi a horší ekonomickou situací, přičemž demokraté těmto lidem nejsou schopni nabídnout cestu zpátky k americkému snu, zatímco Trump dokáže lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe, srozumitelně vysvětlit svou pravicovou politiku, sdělil analytik.

Demokraté navíc ztrácejí dominanci u afroamerického obyvatelstva. Trump totiž získal podporu třetiny voličů barevné pleti, což NBC News označila za pozoruhodné. A také ztratili hlasy Arabů, zejména v Michiganu, kvůli politice Bidenovy administrativy na Blízkém východě, dodal Boháček.

10 minut
Analytik Petr Boháček k výsledkům amerických voleb
Zdroj: ČT24

Volební chování

Voličské průzkumy v USA jsou podle Peheho velmi „ošidná věc,“ jelikož je zapotřebí rozlišovat odlišné nálady uvnitř jednotlivých států i v mnoha volebních okrscích. Průzkumy a jejich schopnost zachytit společenskou náladu je tudíž potřeba brát s rezervou. Boháček dodal, že vzhledem k velmi těsným průzkumům veřejného mínění dávala statistická chyba prostor scénáři „červené vlny“. Překvapivý pro něj je zisk republikánské většiny v Senátu.

Politolog si myslí, že se žádné velké překreslování ve voličském chování zatím neděje a že se jedná spíše o reakci na ekonomickou situaci a protiimigrační rétoriku Donalda Trumpa. „Uvidíme, do jaké míry je to jednorázový trend, nebo dlouhodobější,“ doplnil s tím, že demografické změny se dají posuzovat na různých úrovních.

Určitou roli v těchto volbách hrál i fakt, že proti sobě stál muž a žena. Výsledky podle politologa naznačují, že americká společnost není připravena zvolit si do Bílého domu ženu, zvlášť pokud je také menšinového původu. Zajímavé podle něj je, že hispánští a afroameričtí muži preferovali ve volbách Trumpa.

8 minut
Politolog Jiří Pehe zhodnotil výsledky amerických voleb
Zdroj: ČT24

Výhled do budoucnosti

„Trump nemá moc dlouhou dobu na to, aby provedl zásadní změny,“ míní Pehe s tím, že na konci mandátu mu bude 82 let a kandidovat na prezidenta již nemůže. Dle něj se jedná o signál pro Republikánskou stranu, aby se zabývala otázkou, zda se bude chtít vrátit ke svým kořenům, nebo bude pokračovat v intencích hnutí MAGA (Make America Great Again, tedy Učiňme Ameriku opět skvělou). „Je otázkou, do jaké míry je strana spjata s osobností, nebo má svou ideologii,“ sdělil.

Na straně demokratů bude podle politologa muset dojít k nutné introspekci a analýze toho, proč demokraté „prokaučovali volby“. Pehe by si tipl, že Harrisová v příštích volbách kandidovat nebude, jelikož letošní volby byly její jedinou šancí. Demokraté budou muset hledat novou tvář, která voliče zaujme, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 32 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...