Za prohru Harrisové může Biden i ekonomické otázky, míní experti

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Politolog Jiří Pehe míní, že hlavním důvodem prohry Kamaly Harrisové je pozdní odstoupení Joea Bidena z volebního klání, který nepochopil, že už je na další mandát příliš starý. „Udělal velmi velkou taktickou chybu, když po svém zvolení neprohlásil, že kandidovat už nebude,“ uvedl. Své odstoupení ohlásil až sto dnů před volbami, kvůli čemuž měla Harrisová málo času seznámit Američany se svou politikou, dodal.

Harrisová se podle analytika AMO Petra Boháčka snažila vykreslit jako kandidátka změny, což se jí do jisté míry dařilo, jelikož v průzkumech dokázala dohnat republikánského kandidáta. Boháček ale upozornil na to, že tato taktika měla své limity, jelikož na porážku Trumpa nestačila.

Nahrávám video

Dodal, že američtí voliči se rozhodují především na základě ekonomických témat, a s tím se Harrisová nedokázala popasovat, přičemž rétorika Trumpa na voliče působila atraktivněji.

Klíčové téma voleb

Z průzkumů veřejného mínění mezi voliči vyplynulo například to, že 45 procent z nich je na tom podle svých slov finančně hůře než před čtyřmi lety, což je nejvyšší taková hodnota od voleb v době od finanční krize v roce 2008, informovala americká stanice NBC News. „Ekonomika je myslím první důvod, proč se demokratům nepodařilo aspoň nějakou část voličského jádra bílých mužů Donaldu Trumpovi vzít,“ míní Boháček.

Ekonomické otázky podle analytika ovlivnily také rozhodování menšin. V těchto volbách se ještě silněji projevil odchod části hispánských voličů k republikánům, a to zejména na Floridě, míní. Připisuje to tomu, že Demokratická strana nedokáže těmto skupinám srozumitelně komunikovat ekonomická témata a tomu, že „pro ně jakožto i pro většinu přistěhovalců nejsou klíčové společenské otázky, ale ekonomické otázky“.

Voličské jádro Trumpa je asociováno s periferiemi a horší ekonomickou situací, přičemž demokraté těmto lidem nejsou schopni nabídnout cestu zpátky k americkému snu, zatímco Trump dokáže lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe, srozumitelně vysvětlit svou pravicovou politiku, sdělil analytik.

Demokraté navíc ztrácejí dominanci u afroamerického obyvatelstva. Trump totiž získal podporu třetiny voličů barevné pleti, což NBC News označila za pozoruhodné. A také ztratili hlasy Arabů, zejména v Michiganu, kvůli politice Bidenovy administrativy na Blízkém východě, dodal Boháček.

Nahrávám video

Volební chování

Voličské průzkumy v USA jsou podle Peheho velmi „ošidná věc,“ jelikož je zapotřebí rozlišovat odlišné nálady uvnitř jednotlivých států i v mnoha volebních okrscích. Průzkumy a jejich schopnost zachytit společenskou náladu je tudíž potřeba brát s rezervou. Boháček dodal, že vzhledem k velmi těsným průzkumům veřejného mínění dávala statistická chyba prostor scénáři „červené vlny“. Překvapivý pro něj je zisk republikánské většiny v Senátu.

Politolog si myslí, že se žádné velké překreslování ve voličském chování zatím neděje a že se jedná spíše o reakci na ekonomickou situaci a protiimigrační rétoriku Donalda Trumpa. „Uvidíme, do jaké míry je to jednorázový trend, nebo dlouhodobější,“ doplnil s tím, že demografické změny se dají posuzovat na různých úrovních.

Určitou roli v těchto volbách hrál i fakt, že proti sobě stál muž a žena. Výsledky podle politologa naznačují, že americká společnost není připravena zvolit si do Bílého domu ženu, zvlášť pokud je také menšinového původu. Zajímavé podle něj je, že hispánští a afroameričtí muži preferovali ve volbách Trumpa.

Nahrávám video

Výhled do budoucnosti

„Trump nemá moc dlouhou dobu na to, aby provedl zásadní změny,“ míní Pehe s tím, že na konci mandátu mu bude 82 let a kandidovat na prezidenta již nemůže. Dle něj se jedná o signál pro Republikánskou stranu, aby se zabývala otázkou, zda se bude chtít vrátit ke svým kořenům, nebo bude pokračovat v intencích hnutí MAGA (Make America Great Again, tedy Učiňme Ameriku opět skvělou). „Je otázkou, do jaké míry je strana spjata s osobností, nebo má svou ideologii,“ sdělil.

Na straně demokratů bude podle politologa muset dojít k nutné introspekci a analýze toho, proč demokraté „prokaučovali volby“. Pehe by si tipl, že Harrisová v příštích volbách kandidovat nebude, jelikož letošní volby byly její jedinou šancí. Demokraté budou muset hledat novou tvář, která voliče zaujme, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 52 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.