Za prohru Harrisové může Biden i ekonomické otázky, míní experti

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Politolog Jiří Pehe míní, že hlavním důvodem prohry Kamaly Harrisové je pozdní odstoupení Joea Bidena z volebního klání, který nepochopil, že už je na další mandát příliš starý. „Udělal velmi velkou taktickou chybu, když po svém zvolení neprohlásil, že kandidovat už nebude,“ uvedl. Své odstoupení ohlásil až sto dnů před volbami, kvůli čemuž měla Harrisová málo času seznámit Američany se svou politikou, dodal.

Harrisová se podle analytika AMO Petra Boháčka snažila vykreslit jako kandidátka změny, což se jí do jisté míry dařilo, jelikož v průzkumech dokázala dohnat republikánského kandidáta. Boháček ale upozornil na to, že tato taktika měla své limity, jelikož na porážku Trumpa nestačila.

Nahrávám video

Dodal, že američtí voliči se rozhodují především na základě ekonomických témat, a s tím se Harrisová nedokázala popasovat, přičemž rétorika Trumpa na voliče působila atraktivněji.

Klíčové téma voleb

Z průzkumů veřejného mínění mezi voliči vyplynulo například to, že 45 procent z nich je na tom podle svých slov finančně hůře než před čtyřmi lety, což je nejvyšší taková hodnota od voleb v době od finanční krize v roce 2008, informovala americká stanice NBC News. „Ekonomika je myslím první důvod, proč se demokratům nepodařilo aspoň nějakou část voličského jádra bílých mužů Donaldu Trumpovi vzít,“ míní Boháček.

Ekonomické otázky podle analytika ovlivnily také rozhodování menšin. V těchto volbách se ještě silněji projevil odchod části hispánských voličů k republikánům, a to zejména na Floridě, míní. Připisuje to tomu, že Demokratická strana nedokáže těmto skupinám srozumitelně komunikovat ekonomická témata a tomu, že „pro ně jakožto i pro většinu přistěhovalců nejsou klíčové společenské otázky, ale ekonomické otázky“.

Voličské jádro Trumpa je asociováno s periferiemi a horší ekonomickou situací, přičemž demokraté těmto lidem nejsou schopni nabídnout cestu zpátky k americkému snu, zatímco Trump dokáže lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe, srozumitelně vysvětlit svou pravicovou politiku, sdělil analytik.

Demokraté navíc ztrácejí dominanci u afroamerického obyvatelstva. Trump totiž získal podporu třetiny voličů barevné pleti, což NBC News označila za pozoruhodné. A také ztratili hlasy Arabů, zejména v Michiganu, kvůli politice Bidenovy administrativy na Blízkém východě, dodal Boháček.

Nahrávám video

Volební chování

Voličské průzkumy v USA jsou podle Peheho velmi „ošidná věc,“ jelikož je zapotřebí rozlišovat odlišné nálady uvnitř jednotlivých států i v mnoha volebních okrscích. Průzkumy a jejich schopnost zachytit společenskou náladu je tudíž potřeba brát s rezervou. Boháček dodal, že vzhledem k velmi těsným průzkumům veřejného mínění dávala statistická chyba prostor scénáři „červené vlny“. Překvapivý pro něj je zisk republikánské většiny v Senátu.

Politolog si myslí, že se žádné velké překreslování ve voličském chování zatím neděje a že se jedná spíše o reakci na ekonomickou situaci a protiimigrační rétoriku Donalda Trumpa. „Uvidíme, do jaké míry je to jednorázový trend, nebo dlouhodobější,“ doplnil s tím, že demografické změny se dají posuzovat na různých úrovních.

Určitou roli v těchto volbách hrál i fakt, že proti sobě stál muž a žena. Výsledky podle politologa naznačují, že americká společnost není připravena zvolit si do Bílého domu ženu, zvlášť pokud je také menšinového původu. Zajímavé podle něj je, že hispánští a afroameričtí muži preferovali ve volbách Trumpa.

Nahrávám video

Výhled do budoucnosti

„Trump nemá moc dlouhou dobu na to, aby provedl zásadní změny,“ míní Pehe s tím, že na konci mandátu mu bude 82 let a kandidovat na prezidenta již nemůže. Dle něj se jedná o signál pro Republikánskou stranu, aby se zabývala otázkou, zda se bude chtít vrátit ke svým kořenům, nebo bude pokračovat v intencích hnutí MAGA (Make America Great Again, tedy Učiňme Ameriku opět skvělou). „Je otázkou, do jaké míry je strana spjata s osobností, nebo má svou ideologii,“ sdělil.

Na straně demokratů bude podle politologa muset dojít k nutné introspekci a analýze toho, proč demokraté „prokaučovali volby“. Pehe by si tipl, že Harrisová v příštích volbách kandidovat nebude, jelikož letošní volby byly její jedinou šancí. Demokraté budou muset hledat novou tvář, která voliče zaujme, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 1 hhodinou

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 6 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 9 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 10 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...