Republikáni míří k většině v americkém Senátu

Republikáni míří k ovládnutí Senátu USA, který nyní kontrolují demokraté. Po úspěchu v Západní Virgínii získají zřejmě senátorské křeslo také v Montaně, předpovídá stanice CBS News. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Novým senátorem za Západní Virginii se stal podle agentury AP republikán Jim Justice, který v tomto americkém státě dosluhuje jako guvernér. Justice získal senátorský úřad po Joeu Manchinovi, který byl demokratem, ale přihlásil se k nezávislým. Manchin o znovuzvolení neusiloval.

V Montaně podle CBS News porazí republikán Tim Sheehy demokrata Jona Testera. Pokud se předpoklad stanice potvrdí a pokud v dalších státech výsledky dopadnou podle předvolebních průzkumů, budou mít republikáni ve stočlenném Senátu těsnou většinu 51 hlasů.

Senátorské křeslo v demokratické baště Vermontu jako nezávislý obhájil 83letý Bernie Sanders, který tak získal v pořadí čtvrtý šestiletý senátorský mandát. Sanders, který se v minulosti neúspěšně ucházel o prezidentskou nominaci Demokratické strany, se sám označuje za demokratického socialistu. Opětovnou kandidaturu zdůvodnil tím, že země čelí nejsložitějším a nejvážnějším výzvám moderní éry.

Demokraté podle projekcí AP obhájí také v Connecticutu, Delaware, Massachusetts, kde kandidovala rovněž někdejší uchazečka o demokratickou nominaci na prezidentku Elizabeth Warrenová, New Jersey a na Rhode Islandu.

Ve stočlenném Senátu nyní drží většinu 51 křesel demokraté, a to díky čtyřem hlasům nezávislých senátorů. V nynějších volbách se obmění třetina křesel. Podle analytiků mohou republikáni Senát ovládnout. Pokud by zde byl poměr sil vyrovnaný, rozhodující hlas při zasedání této komory bude mít viceprezident USA.

V případě Sněmovny reprezentantů voliči vybírají všech 435 křesel. Většinu v podobě 220 mandátů nyní drží republikáni. Zda tomu tak zůstane i po volbách, není z průzkumů jasné. Krátce po třetí hodině ranní SEČ získali republikáni osmdesát zákonodárců v dolní komoře, zatímco demokraté přes padesát.

Stát Delaware bude ve Sněmovně reprezentantů zastupovat demokratka Sarah McBrideová, v Kongresu tak poprvé usedne zákonodárkyně, která se otevřeně prohlásila za transgenderovou osobu, uvedla zpravodajská stanice CNN. „Děkuji, Delaware! Díky tvým hlasům a tvým hodnotám jsem nyní hrdá, že budu tvým novým členem Kongresu,“ napsala na síti X McBrideová, která doposud zasedala ve státním senátu. V hlasování porazila republikánského kandidáta a bývalého policistu Johna Whalena.

Florida v referendu odmítla rozvolnit potratovou politiku

Obyvatelé Floridy v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento americký region výrazně zpřísnil. Na Floridě jsou potraty zakázané po šestém týdnu těhotenství, dříve to bylo až po 15. týdnu. AP před hlasováním uváděla, že případný úspěch liberalizace by znamenal značnou ránu pro republikánského guvernéra Rona DeSantise.

V Marylandu se lidé v plebiscitu vyslovili pro zanesení reprodukčních práv, jejichž součástí je i svobodné rozhodnutí ukončit těhotenství, do státní ústavy. Se začleněním práva na potrat do ústavy souhlasili také obyvatelé Arizony. Tento stát doposud umožňuje interrupci do 15. týdne těhotenství, nově to bude do dosažení životaschopnosti plodu, což znamená rozmezí 22. až 24. týdne.

Uspěla také iniciativa v New Yorku, která se nepřímo týkala potratů, ač je výslovně nezmiňovala. Newyorské referendum se týkalo reprodukčního zdraví a posílení práv občanů v této věci samostatně rozhodovat.

Předmětem všelidového hlasování jsou interrupce také v Arizoně, Coloradu, Marylandu, Missouri, Montaně, Nebrasce, Nevadě, Jižní Dakotě a nepřímo také v New Yorku. Newyorské referendum se totiž týká reprodukčního zdraví.

Potraty jsou v USA značně kontroverzní otázkou. Předloni nejvyšší soud po téměř padesáti letech přelomovým rozhodnutím zrušil federální právo na interrupci, čímž jednotlivým státům umožnil rozhodovat o zákazu umělého ukončení těhotenství.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou nejen potraty. Například v Georgii voliči hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany. Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídají na otázku, zda by se země měla stát 51. americkým státem. Dřívější referenda podpořila vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně Kongres USA.