Florida odmítla rozvolnění práva na potrat, Arizona ho vložila do ústavy

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

Na Floridě jsou potraty zakázané po šestém týdnu těhotenství, dříve to bylo až po 15. týdnu. AP před hlasováním uváděla, že případný úspěch liberalizace by znamenal značnou ránu pro republikánského guvernéra Rona DeSantise. Rozvolnit potratovou politiku odmítli podle agentury AP také voliči v Nebrasce či Jižní Dakotě.

V Marylandu se lidé v plebiscitu vyslovili pro zanesení reprodukčních práv, jejichž součástí je i svobodné rozhodnutí ukončit těhotenství, do státní ústavy. Se začleněním práva na potrat do ústavy souhlasili také obyvatelé Arizony. Tento stát doposud umožňuje interrupci do 15. týdne těhotenství, nově to bude do dosažení životaschopnosti plodu, což znamená rozmezí 22. až 24. týdne.

V Missouri, kde jsou nyní potraty až na výjimky zdravotní nouze zakázané, voliči rozhodli, že ženy budou mít právo na interrupci zaručeno ústavou. Stát nicméně může zákrok omezit do dosažení životaschopnosti plodu. Právo na potraty zanese do ústavy po referendu rovněž Colorado, kde bude tento zákrok hrazen ze zdravotního pojištění.

Úspěch si zastánci práva na interrupci připsali také v Nevadě. Navrhované změny tamní ústavy musí projít ve dvou po sobě jdoucích hlasováních, takže nevadští voliči se budou muset vyjádřit ještě v roce 2026, napsala agentura AP.

V referendu rozhodli, že právo na interrupce zakotví do státní ústavy. Uspěla také iniciativa v New Yorku, která se nepřímo týkala potratů, ač je výslovně nezmiňovala. Newyorské referendum se týkalo takzvaného reprodukčního zdraví a posílení práv občanů v této věci samostatně rozhodovat. Na výsledky z Montany se stále čeká.

Zrušení práva na potrat

Potraty jsou v USA značně kontroverzní otázkou. Předloni nejvyšší soud po téměř padesáti letech přelomovým rozhodnutím zrušil federální právo na interrupci, čímž jednotlivým státům umožnil rozhodovat o zákazu umělého ukončení těhotenství.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou nejen potraty. Například v Georgii voliči hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídají na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. Dřívější referenda podpořila vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně Kongres USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...