Florida odmítla rozvolnění práva na potrat, Arizona ho vložila do ústavy

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

Na Floridě jsou potraty zakázané po šestém týdnu těhotenství, dříve to bylo až po 15. týdnu. AP před hlasováním uváděla, že případný úspěch liberalizace by znamenal značnou ránu pro republikánského guvernéra Rona DeSantise. Rozvolnit potratovou politiku odmítli podle agentury AP také voliči v Nebrasce či Jižní Dakotě.

V Marylandu se lidé v plebiscitu vyslovili pro zanesení reprodukčních práv, jejichž součástí je i svobodné rozhodnutí ukončit těhotenství, do státní ústavy. Se začleněním práva na potrat do ústavy souhlasili také obyvatelé Arizony. Tento stát doposud umožňuje interrupci do 15. týdne těhotenství, nově to bude do dosažení životaschopnosti plodu, což znamená rozmezí 22. až 24. týdne.

V Missouri, kde jsou nyní potraty až na výjimky zdravotní nouze zakázané, voliči rozhodli, že ženy budou mít právo na interrupci zaručeno ústavou. Stát nicméně může zákrok omezit do dosažení životaschopnosti plodu. Právo na potraty zanese do ústavy po referendu rovněž Colorado, kde bude tento zákrok hrazen ze zdravotního pojištění.

Úspěch si zastánci práva na interrupci připsali také v Nevadě. Navrhované změny tamní ústavy musí projít ve dvou po sobě jdoucích hlasováních, takže nevadští voliči se budou muset vyjádřit ještě v roce 2026, napsala agentura AP.

V referendu rozhodli, že právo na interrupce zakotví do státní ústavy. Uspěla také iniciativa v New Yorku, která se nepřímo týkala potratů, ač je výslovně nezmiňovala. Newyorské referendum se týkalo takzvaného reprodukčního zdraví a posílení práv občanů v této věci samostatně rozhodovat. Na výsledky z Montany se stále čeká.

Zrušení práva na potrat

Potraty jsou v USA značně kontroverzní otázkou. Předloni nejvyšší soud po téměř padesáti letech přelomovým rozhodnutím zrušil federální právo na interrupci, čímž jednotlivým státům umožnil rozhodovat o zákazu umělého ukončení těhotenství.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou nejen potraty. Například v Georgii voliči hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídají na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. Dřívější referenda podpořila vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně Kongres USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...