Trump upřednostňuje zákaz potratů od šestnáctého týdne těhotenství, píše list

Americký exprezident Donald Trump, který se chce po čtyřech letech vrátit do Bílého domu, dává v rozhovorech s poradci a spojenci najevo, že by podpořil federální zákaz potratů od 16. týdne těhotenství. Uvádí to deník The New York Times s odvoláním na dva informované zdroje. Uvedená myšlenka představuje výrazně mírnější přístup oproti opatřením republikánů v řadě amerických států.

Podle informací listu Trump nechce o svém stanovisku hovořit veřejně, dokud nezíská nominaci Republikánské strany do listopadových prezidentských voleb. Riskoval by tím, že si znepřátelí sociálně konzervativní voliče, kteří tvoří republikánskou základnu rozhodující o výsledcích primárek.

Popsaná úvaha odráží problém, s nímž se potýkají republikáni napříč Spojenými státy v návaznosti na předloňské rozhodnutí nejvyššího soudu, které eliminovalo federální právo na potrat zhruba do 22. týdne těhotenství. V 16 státech od té doby začaly platit absolutní zákazy interrupcí či restrikce umožňující umělé ukončení těhotenství jen do šestého týdne.

Republikáni postoj mírní

Průzkumy ale ukazují, že většina Američanů s takto přísnými omezeními nesouhlasí, a dosavadní vývoj naznačuje, že republikáni svým přístupem posilují volební šance demokratů. Demokratická strana prosazuje uzákonění stavu, který panoval před přelomovým verdiktem nejvyššího soudu. Republikáni v Kongresu mezitím upustili od prosazování federálního zákazu, zatímco Trump na veřejnosti v této věci nedává najevo jasné stanovisko.

V zákulisí podle NYT upřednostňuje federální zákaz s výjimkami pro oběti znásilnění či pro případy, v nichž hrozí úmrtí matky. „Víte, co se mi líbí na 16?“ řekl podle jednoho ze zdrojů ohledně začátku platnosti preferovaného zákazu. „Je to sudé. Jsou to čtyři měsíce,“ citovala Trumpa nejmenovaná osoba.

Exprezidentův tým v reakci na zveřejnění článku vydal prohlášení, v němž informaci nepotvrzuje, ani nepopírá. „Jak prezident Trump řekl, usedl by s oběma stranami a vyjednal by dohodu, s níž by byli všichni spokojení,“ uvedla jeho mluvčí.

Trump aktuálně míří za vítězstvím v prezidentských primárkách Republikánské strany a podle průzkumů má značnou šanci na znovuzvolení. Během svého prvního mandátu v letech 2017 až 2021 jmenoval tři členy nejvyššího soudu, kteří pak pomohli zrušit právo na potrat. Následné zákazy zavedené v některých státech ovšem Trump označil za chybu, připomíná agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...