Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Nahrávám video

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Podle Hampla je situace s veřejnými financemi „mnohem horší, než jak to vypadá“. Upozornil, že za posledních pět let se rozpadl ekonomický model, na kterém Česká republika stála od sametové revoluce.

„Přišli jsme o tři velké jistoty. Levnou energii z Ruska, levný bezpečnostní deštník Spojených států a míru globalizace, se kterou souvisí otevírání trhů a dělba práce. Česko tím jako malá otevřená ekonomika závislá na dělbě práce trpí hodně. A naprosto tím trpí německý model produkční ekonomiky, na kterém jsme závislí,“ vysvětlil.

Ekonom zdůraznil, že zhodnocení celé této situace a změna hospodářské strategie je mnohem důležitější než debata o jedné miliardě korun, kterou darem dostalo ministerstvo spravedlnosti. Kauza bývalého ministra Blažka byla prvním tématem Otázek Václava Moravce.

Dluhová brzda

V souvislosti s diskuzí o zvyšování výdajů na obranu některé evropské země přemýšlí o uvolnění dluhové brzdy. Například Německo v březnu schválilo dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Podle ekonoma Hampla má Česko v tomto směru dluhovou brzdu nastavenou dobře. „Pro příští vládu tohle nebude velký problém,“ míní.

Podle Skopečka je důležité pohlídat, aby větší prostor k zadlužení země využily jen k investicím do obrany. „Musíme zajistit, aby se to nestalo prostředkem pro další zadlužování. Vývoj udržitelnosti veřejných financí v západním světě není dobrý,“ míní místopředseda sněmovny.

Havlíček upozornil na to, že zdaleka nejde jen o obranu. „Chceme čtyři jaderné bloky. Chceme dále budovat silnice, dálnice a železnice – mimo jiné vysokorychlostní tratě. A zásadně se zvyšují investice do bezpečnosti. Jsme v situaci, kdy chceme zvyšovat výdaje v obraně, ale nejsme schopni ty peníze utratit.“

Radim Fiala si nemyslí, že má Česká republika na to, aby vydávala tři a více procent HDP na zbrojení. „Můžeme riskovat velké problémy v ekonomice, může to znamenat velké problémy v sociálně-ekonomických oblastech,“ věří.

Nahrávám video

Hampl: Každý další rozpočet bude komplikovanější

Ekonom Hampl dodal, že každý další rozpočet bude komplikovanější než ty minulé. „Letos končí výnos z windfall daně. Prakticky žádné výnosy z povolenek nepůjdou do rozpočtu, ale budou končit v modernizačním fondu. Dále zákon obsahuje závazek každý rok konsolidovat veřejné finance o čtvrt procentního bodu. K tomu máme nově automaticky valorizované výdaje v největších výdajových položkách: školství a zdravotnictví,“ vyjmenoval Hampl jednotlivé problémy.

„Je to mnohem horší, než jak to vypadá. Na úrovni politické elity veřejné finance vůbec nevidím jako klíčové téma. Zdá se mi, že uzdravení financí před volbami téma nebude. Ale poptávka po veřejných financích roste na všech frontách a kerosin v ekonomickém motoru, který zvětšuje ten koláč, prostě chybí,“ poznamenal Hampl.

Skopeček dodal, že v dlouhodobém období vidí změnu demografického trendu jako nejpalčivější problém pro veřejné finance. Vypíchnul změny v důchodové reformě, které posouvají věk odchodu do důchodu. „Za poslední roky jsme udělali velký kus práce, bude to v budoucnu šetřit hodně peněz,“ míní.

Podle Havlíčka musí být motorem růstu privátní sektor. „Povinností státu je vytvořit podmínky předvídatelnosti. Za prvé je to stabilita cen energií, za druhé daňové předvídatelnosti, za třetí předvídatelnosti v rámci investic a za čtvrté trh práce. Pokud se pro podnikatele vytvoří předvídatelné prostředí, je určitá šance, že se zvýší jejich výkonnost. Momentálně investiční aktivita firem klesá a táhne to stát. To je špatně,“ popsal Havlíček.

„Důležitá je debyrokratizace celého podnikání, aby z podnikatelů nebyli úředníci. Zároveň se musíme vrátit od dotační politiky k tržnímu systému. Pokud se bude dotovat, tak jen strategické projekty,“ dodal místopředseda hospodářského výboru Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 14 mminutami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 13 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 14 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 19 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.