Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce 1. část (1. 6. 2025)
Zdroj: ČT24

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Podle Hampla je situace s veřejnými financemi „mnohem horší, než jak to vypadá“. Upozornil, že za posledních pět let se rozpadl ekonomický model, na kterém Česká republika stála od sametové revoluce.

„Přišli jsme o tři velké jistoty. Levnou energii z Ruska, levný bezpečnostní deštník Spojených států a míru globalizace, se kterou souvisí otevírání trhů a dělba práce. Česko tím jako malá otevřená ekonomika závislá na dělbě práce trpí hodně. A naprosto tím trpí německý model produkční ekonomiky, na kterém jsme závislí,“ vysvětlil.

Ekonom zdůraznil, že zhodnocení celé této situace a změna hospodářské strategie je mnohem důležitější než debata o jedné miliardě korun, kterou darem dostalo ministerstvo spravedlnosti. Kauza bývalého ministra Blažka byla prvním tématem Otázek Václava Moravce.

Dluhová brzda

V souvislosti s diskuzí o zvyšování výdajů na obranu některé evropské země přemýšlí o uvolnění dluhové brzdy. Například Německo v březnu schválilo dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Podle ekonoma Hampla má Česko v tomto směru dluhovou brzdu nastavenou dobře. „Pro příští vládu tohle nebude velký problém,“ míní.

Podle Skopečka je důležité pohlídat, aby větší prostor k zadlužení země využily jen k investicím do obrany. „Musíme zajistit, aby se to nestalo prostředkem pro další zadlužování. Vývoj udržitelnosti veřejných financí v západním světě není dobrý,“ míní místopředseda sněmovny.

Havlíček upozornil na to, že zdaleka nejde jen o obranu. „Chceme čtyři jaderné bloky. Chceme dále budovat silnice, dálnice a železnice – mimo jiné vysokorychlostní tratě. A zásadně se zvyšují investice do bezpečnosti. Jsme v situaci, kdy chceme zvyšovat výdaje v obraně, ale nejsme schopni ty peníze utratit.“

Radim Fiala si nemyslí, že má Česká republika na to, aby vydávala tři a více procent HDP na zbrojení. „Můžeme riskovat velké problémy v ekonomice, může to znamenat velké problémy v sociálně-ekonomických oblastech,“ věří.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce 2. část (1. 6. 2025)
Zdroj: ČT24

Hampl: Každý další rozpočet bude komplikovanější

Ekonom Hampl dodal, že každý další rozpočet bude komplikovanější než ty minulé. „Letos končí výnos z windfall daně. Prakticky žádné výnosy z povolenek nepůjdou do rozpočtu, ale budou končit v modernizačním fondu. Dále zákon obsahuje závazek každý rok konsolidovat veřejné finance o čtvrt procentního bodu. K tomu máme nově automaticky valorizované výdaje v největších výdajových položkách: školství a zdravotnictví,“ vyjmenoval Hampl jednotlivé problémy.

„Je to mnohem horší, než jak to vypadá. Na úrovni politické elity veřejné finance vůbec nevidím jako klíčové téma. Zdá se mi, že uzdravení financí před volbami téma nebude. Ale poptávka po veřejných financích roste na všech frontách a kerosin v ekonomickém motoru, který zvětšuje ten koláč, prostě chybí,“ poznamenal Hampl.

Skopeček dodal, že v dlouhodobém období vidí změnu demografického trendu jako nejpalčivější problém pro veřejné finance. Vypíchnul změny v důchodové reformě, které posouvají věk odchodu do důchodu. „Za poslední roky jsme udělali velký kus práce, bude to v budoucnu šetřit hodně peněz,“ míní.

Podle Havlíčka musí být motorem růstu privátní sektor. „Povinností státu je vytvořit podmínky předvídatelnosti. Za prvé je to stabilita cen energií, za druhé daňové předvídatelnosti, za třetí předvídatelnosti v rámci investic a za čtvrté trh práce. Pokud se pro podnikatele vytvoří předvídatelné prostředí, je určitá šance, že se zvýší jejich výkonnost. Momentálně investiční aktivita firem klesá a táhne to stát. To je špatně,“ popsal Havlíček.

„Důležitá je debyrokratizace celého podnikání, aby z podnikatelů nebyli úředníci. Zároveň se musíme vrátit od dotační politiky k tržnímu systému. Pokud se bude dotovat, tak jen strategické projekty,“ dodal místopředseda hospodářského výboru Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 23 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...