Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Nahrávám video

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Podle Hampla je situace s veřejnými financemi „mnohem horší, než jak to vypadá“. Upozornil, že za posledních pět let se rozpadl ekonomický model, na kterém Česká republika stála od sametové revoluce.

„Přišli jsme o tři velké jistoty. Levnou energii z Ruska, levný bezpečnostní deštník Spojených států a míru globalizace, se kterou souvisí otevírání trhů a dělba práce. Česko tím jako malá otevřená ekonomika závislá na dělbě práce trpí hodně. A naprosto tím trpí německý model produkční ekonomiky, na kterém jsme závislí,“ vysvětlil.

Ekonom zdůraznil, že zhodnocení celé této situace a změna hospodářské strategie je mnohem důležitější než debata o jedné miliardě korun, kterou darem dostalo ministerstvo spravedlnosti. Kauza bývalého ministra Blažka byla prvním tématem Otázek Václava Moravce.

Dluhová brzda

V souvislosti s diskuzí o zvyšování výdajů na obranu některé evropské země přemýšlí o uvolnění dluhové brzdy. Například Německo v březnu schválilo dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Podle ekonoma Hampla má Česko v tomto směru dluhovou brzdu nastavenou dobře. „Pro příští vládu tohle nebude velký problém,“ míní.

Podle Skopečka je důležité pohlídat, aby větší prostor k zadlužení země využily jen k investicím do obrany. „Musíme zajistit, aby se to nestalo prostředkem pro další zadlužování. Vývoj udržitelnosti veřejných financí v západním světě není dobrý,“ míní místopředseda sněmovny.

Havlíček upozornil na to, že zdaleka nejde jen o obranu. „Chceme čtyři jaderné bloky. Chceme dále budovat silnice, dálnice a železnice – mimo jiné vysokorychlostní tratě. A zásadně se zvyšují investice do bezpečnosti. Jsme v situaci, kdy chceme zvyšovat výdaje v obraně, ale nejsme schopni ty peníze utratit.“

Radim Fiala si nemyslí, že má Česká republika na to, aby vydávala tři a více procent HDP na zbrojení. „Můžeme riskovat velké problémy v ekonomice, může to znamenat velké problémy v sociálně-ekonomických oblastech,“ věří.

Nahrávám video

Hampl: Každý další rozpočet bude komplikovanější

Ekonom Hampl dodal, že každý další rozpočet bude komplikovanější než ty minulé. „Letos končí výnos z windfall daně. Prakticky žádné výnosy z povolenek nepůjdou do rozpočtu, ale budou končit v modernizačním fondu. Dále zákon obsahuje závazek každý rok konsolidovat veřejné finance o čtvrt procentního bodu. K tomu máme nově automaticky valorizované výdaje v největších výdajových položkách: školství a zdravotnictví,“ vyjmenoval Hampl jednotlivé problémy.

„Je to mnohem horší, než jak to vypadá. Na úrovni politické elity veřejné finance vůbec nevidím jako klíčové téma. Zdá se mi, že uzdravení financí před volbami téma nebude. Ale poptávka po veřejných financích roste na všech frontách a kerosin v ekonomickém motoru, který zvětšuje ten koláč, prostě chybí,“ poznamenal Hampl.

Skopeček dodal, že v dlouhodobém období vidí změnu demografického trendu jako nejpalčivější problém pro veřejné finance. Vypíchnul změny v důchodové reformě, které posouvají věk odchodu do důchodu. „Za poslední roky jsme udělali velký kus práce, bude to v budoucnu šetřit hodně peněz,“ míní.

Podle Havlíčka musí být motorem růstu privátní sektor. „Povinností státu je vytvořit podmínky předvídatelnosti. Za prvé je to stabilita cen energií, za druhé daňové předvídatelnosti, za třetí předvídatelnosti v rámci investic a za čtvrté trh práce. Pokud se pro podnikatele vytvoří předvídatelné prostředí, je určitá šance, že se zvýší jejich výkonnost. Momentálně investiční aktivita firem klesá a táhne to stát. To je špatně,“ popsal Havlíček.

„Důležitá je debyrokratizace celého podnikání, aby z podnikatelů nebyli úředníci. Zároveň se musíme vrátit od dotační politiky k tržnímu systému. Pokud se bude dotovat, tak jen strategické projekty,“ dodal místopředseda hospodářského výboru Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 1 hhodinou

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
10:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
včera v 21:00

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
včera v 09:00

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.