Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Nahrávám video

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Podle Hampla je situace s veřejnými financemi „mnohem horší, než jak to vypadá“. Upozornil, že za posledních pět let se rozpadl ekonomický model, na kterém Česká republika stála od sametové revoluce.

„Přišli jsme o tři velké jistoty. Levnou energii z Ruska, levný bezpečnostní deštník Spojených států a míru globalizace, se kterou souvisí otevírání trhů a dělba práce. Česko tím jako malá otevřená ekonomika závislá na dělbě práce trpí hodně. A naprosto tím trpí německý model produkční ekonomiky, na kterém jsme závislí,“ vysvětlil.

Ekonom zdůraznil, že zhodnocení celé této situace a změna hospodářské strategie je mnohem důležitější než debata o jedné miliardě korun, kterou darem dostalo ministerstvo spravedlnosti. Kauza bývalého ministra Blažka byla prvním tématem Otázek Václava Moravce.

Dluhová brzda

V souvislosti s diskuzí o zvyšování výdajů na obranu některé evropské země přemýšlí o uvolnění dluhové brzdy. Například Německo v březnu schválilo dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Podle ekonoma Hampla má Česko v tomto směru dluhovou brzdu nastavenou dobře. „Pro příští vládu tohle nebude velký problém,“ míní.

Podle Skopečka je důležité pohlídat, aby větší prostor k zadlužení země využily jen k investicím do obrany. „Musíme zajistit, aby se to nestalo prostředkem pro další zadlužování. Vývoj udržitelnosti veřejných financí v západním světě není dobrý,“ míní místopředseda sněmovny.

Havlíček upozornil na to, že zdaleka nejde jen o obranu. „Chceme čtyři jaderné bloky. Chceme dále budovat silnice, dálnice a železnice – mimo jiné vysokorychlostní tratě. A zásadně se zvyšují investice do bezpečnosti. Jsme v situaci, kdy chceme zvyšovat výdaje v obraně, ale nejsme schopni ty peníze utratit.“

Radim Fiala si nemyslí, že má Česká republika na to, aby vydávala tři a více procent HDP na zbrojení. „Můžeme riskovat velké problémy v ekonomice, může to znamenat velké problémy v sociálně-ekonomických oblastech,“ věří.

Nahrávám video

Hampl: Každý další rozpočet bude komplikovanější

Ekonom Hampl dodal, že každý další rozpočet bude komplikovanější než ty minulé. „Letos končí výnos z windfall daně. Prakticky žádné výnosy z povolenek nepůjdou do rozpočtu, ale budou končit v modernizačním fondu. Dále zákon obsahuje závazek každý rok konsolidovat veřejné finance o čtvrt procentního bodu. K tomu máme nově automaticky valorizované výdaje v největších výdajových položkách: školství a zdravotnictví,“ vyjmenoval Hampl jednotlivé problémy.

„Je to mnohem horší, než jak to vypadá. Na úrovni politické elity veřejné finance vůbec nevidím jako klíčové téma. Zdá se mi, že uzdravení financí před volbami téma nebude. Ale poptávka po veřejných financích roste na všech frontách a kerosin v ekonomickém motoru, který zvětšuje ten koláč, prostě chybí,“ poznamenal Hampl.

Skopeček dodal, že v dlouhodobém období vidí změnu demografického trendu jako nejpalčivější problém pro veřejné finance. Vypíchnul změny v důchodové reformě, které posouvají věk odchodu do důchodu. „Za poslední roky jsme udělali velký kus práce, bude to v budoucnu šetřit hodně peněz,“ míní.

Podle Havlíčka musí být motorem růstu privátní sektor. „Povinností státu je vytvořit podmínky předvídatelnosti. Za prvé je to stabilita cen energií, za druhé daňové předvídatelnosti, za třetí předvídatelnosti v rámci investic a za čtvrté trh práce. Pokud se pro podnikatele vytvoří předvídatelné prostředí, je určitá šance, že se zvýší jejich výkonnost. Momentálně investiční aktivita firem klesá a táhne to stát. To je špatně,“ popsal Havlíček.

„Důležitá je debyrokratizace celého podnikání, aby z podnikatelů nebyli úředníci. Zároveň se musíme vrátit od dotační politiky k tržnímu systému. Pokud se bude dotovat, tak jen strategické projekty,“ dodal místopředseda hospodářského výboru Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 12 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 15 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled