Dluhová brzda

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. Ve zprávě o jejich dlouhodobé udržitelnosti to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v úsporách pokračovat.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla takzvané dluhové brzdy později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady (NRR) připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že se tak stane až o rok později.

Senát chce se zavedením paušální daně pro živnostníky zvýšit daňové příjmy krajů a obcí. Měly by získat víc ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek změnu podpořila a slíbila její přijetí doporučit také sněmovně, která by tak měla senátní verzi stvrdit. Senát také vládu vyzval k přijmutí potřebných kroků k dodržení zákonné hranice takzvané dluhové brzdy. Zabránila by tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí a s ním souvisejícího dopadu na ekonomiku i životní úroveň občanů.