Dosažení dluhové brzdy se aktuálně odsunulo o dva až tři roky, uvedla rozpočtová rada

Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla takzvané dluhové brzdy později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

V červnové zprávě rada upozorňovala, že dosažení dluhové brzdy ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) hrozí právě v roce 2024. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. 

„Mírné zlepšení očekávaných strukturálních sald, jakož i zvýšení hodnoty nominálního HDP, oddaluje možný rok kolize ukazatele dluhové kvóty s institutem dluhové brzdy. Zatímco na základě minulých projekcí hrozilo, že k tomu dojde již v roce 2024, nyní by to bylo o dva až tři roky později,“ uvedla rada. Podle ní jde o pozitivní zprávu, která tak otevírá delší časový prostor pro konsolidační úsilí. Nicméně veřejné finance jsou podle ní nadále v nerovnováze.

„Podle provedených výpočtů je možné zabránit kolizi s dluhovou brzdou v budoucnu velmi mírným zvýšením každoročního konsolidačního úsilí, a to z 0,5 procenta HDP na 0,65 procenta HDP,“ uvedla rada. Doporučuje k tomu využít i zvýšené očekávané příjmy v roce 2022. „Bohužel aktuální verze návrhu státního rozpočtu na rok 2022 počítá s deficitem ve výši 377 miliard korun, kdy významný přírůstek očekávaných příjmů byl kompenzován dalším růstem výdajů,“ dodala. 

Vyrovnaný rozpočet do sedmi let, říká ministryně

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předpokládá, že státní rozpočet bude vyrovnaný nebo přebytkový do sedmi let, tedy v roce 2028. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024.

V případě úspor, které resort plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.

„Díky tomuto silnějšímu konsolidačnímu úsilí dluh v roce 2024 nepřekročí 50 procent a strukturální schodek bude od roku 2023 klesat zvýšenou rychlostí až o 0,8 procenta HDP. V takovém případě se i podle vyjádření rozpočtové rady, která doporučuje konsolidační úsilí ve výši 0,65 procenta HDP, pohodlně vyhneme kolizi s dluhovou brzdou v následujících letech. Připomínám, že můj plán je dostat státní rozpočet zpět do černých čísel do sedmi let, tedy v roce 2028,“ uvedla v reakci na rozpočtovou radu ve čtvrtek Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 3 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 23 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
včera v 07:30

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
13. 3. 2026

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
13. 3. 2026Aktualizováno13. 3. 2026

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
13. 3. 2026
Načítání...