Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík
Konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná se sociální demokracií (SPD) o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje.
Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).
Reforma dluhové brzdy i zřízení zvláštního fondu vyžadovalo schválení dvoutřetinovou většinou, protože se kvůli nim musí změnit ústava. V úterý obě opatření schválili na mimořádné schůzi poslanci Spolkového sněmu, ovšem ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021. V novém složení by bylo schvalování výrazně obtížnější, protože strany z okrajů politického spektra – Alternativa pro Německo (AfD) napravo a Levice nalevo – budou mít více než třetinu hlasů. Balík nakonec podpořilo 513 poslanců, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.
CDU/CSU a SPD si musely ve Spolkovém sněmu zajistit podporu strany Zelených, která při složitých jednáních dosáhla několika ústupků. Vymohla si přesunutí sto miliard eur do fondu na boj s klimatickými změnami a na ekologickou transformaci hospodářství. Dosáhla také toho, že z dluhové brzdy budou výslovně vyjmuty kromě obranných výdajů i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je jasný odkaz na Ukrajinu.
Dluhová brzda se bude týkat napříště výdajů do jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček.
Investice do infrastruktury i škol
Ze zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích dvanácti letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol. Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles. Nový růst německé ekonomiky by podpořil i české hospodářství.
Spolková rada má celkem 69 členů nominovaných vládami jednotlivých spolkových zemí. Hlasy zemských vlád, na nichž se podílí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, by ke schválení dvoutřetinovou většinou nestačily. Mají jen 41 z potřebných 46 hlasů. Dluhový balík nakonec ale podpořilo 53 zástupců. Hlasovalo pro něj nakonec 12 spolkových zemí, čtyři se zdržely.
Spolkové země z balíku budou výrazně profitovat. Dostanou mimo jiné 100 z 500 miliard eur ve zvláštním fondu. Do budoucna si budou moci rovněž brát půjčky do 0,35 procenta HDP. Dosud si je země brát nesměly.
Po schválení v obou komorách parlamentu nyní prověří normy prezident Frank-Walter Steinmeier. Zkoumat musí, zda byly přijaty v souladu s ústavou. Podle očekávání je podepíše příští týden. Zkoumání by mu mohla ulehčit skutečnost, že ústavní soud v uplynulých dnech odmítl řadu stížností na způsob, jakým byl balík schvalován. Platit začnou ústavní změny zveřejněním v úředním věstníku.
Branná povinnost v Německu
S rozvázáním rozpočtových omezení pro výdaje do obrany se v Německu obnovila i debata o znovuzavedení branné povinnosti. Spolková republika ji zrušila v roce 2011. Většina německé veřejnosti je tomu nakloněna. Návrh ale podporují hlavně starší lidé. Ti, kterých by se týkala osobně, tedy mladí do 29 let, jsou naopak proti.
Jeden z možných modelů obnovené branné povinnosti představil už v červnu loňského roku ministr obrany Boris Pistorius. Ten je dlouhodobě nejoblíbenějším německým politikem.
9 minut
Horizont ČT24: Stav německé armády
„Čtyři sta tisíc lidí obdrží dotazník. Pokud půjde o mladé muže, budou ho muset vyplnit. Ženy, které dosáhnou 18 let, tento dotazník obdrží také, ale nebudou k tomu povinovány. K vojenské službě by měli být vybráni ti, kteří jsou nejschopnější, nejvhodnější a nejmotivovanější,“ nastínil Pistorius.
Z březnového průzkumu agentury Forsa vyplývá, že jen sedmnáct procent Němek a Němců by neváhalo vzít na obranu vlasti zbraň do ruky, zatímco šedesát procent se na to necítí.
„V roce 2024 se Bundeswehr bohužel stále nepřiblížil svému cíli 203 tisíc vojáků a vojákyň do roku 2031. Na konci roku sloužilo v Bundeswehru 181 174 žen a mužů. To bylo o 340 méně než v roce 2023. Průměrný věk je 34 let. Opakuji to, co jsem řekla loni: Bundeswehr se zmenšuje a stárne,“ upozornila zplnomocněnkyně ozbrojených sil v německém parlamentu Eva Höglová.
Německá pomoc Ukrajině
Schválením dluhového balíku pak podmínil končící kancléř Olaf Scholz uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině ve výši tří miliard eur (75 miliard korun) na rok 2025. Na tu členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu kývli v pátek odpoledne.
Německá pomoc také počítá s až 8,3 miliardy eur (2,1 miliardy korun) pro roky 2026 až 2029. Na letošní rok už byla dříve schválena pomoc ve výši čtyř miliard eur (100 miliard korun), celkem je tak letos k dispozici sedm miliard (175 miliard korun). Podle mluvčího německého ministerstva obrany by měla Ukrajina ještě letos dostat mimo jiné systém protivzdušné obrany IRIS-T, řízené střely, radary, drony, bojová vozidla a ruční palné zbraně.
„Balík je koordinován s průmyslem a s Ukrajinou a může nyní rychle poskytnout potřebný materiál,“ uvedl člen rozpočtového výboru za sociální demokracii Andreas Schwarz. Podle něj pátečním rozhodnutím němečtí poslanci vyslali jasný signál ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
„Dodrželi jsme slovo, převzali jsme zodpovědnost a posílili západní spojenectví s Ukrajinou,“ sdělil Schwarz. Další člen výboru Sven-Christian Kindler ze Strany zelených uvedl, že je schválená pomoc „jasný signál, že Německo přejímá zodpovědnost za bezpečnost a mír v Evropě“.
O další vojenské pomoci pro Ukrajinu se v Německu debatuje už od počátku roku. Nové tři miliardy připravila ministerstva obrany a zahraničí, která nyní vedou sociální demokrat Pistorius a Annalena Baerbocková ze Strany zelených. Podle časopisu Der Spiegel ale uvolnění peněz před únorovými volbami zablokoval kancléř Scholz. Tvrdil, že se musí vyjasnit financování. Podle Merze pomohla Scholze přesvědčit dohoda na reformě takzvané dluhové brzdy.
Podle údajů německé vlády dodala od ruské invaze z února 2022 spolková republika Kyjevu pomoc v hodnotě vyšší než 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Po Spojených státech je Německo největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu.
