Spolková rada

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse zahájily obchodování růstem o více než třicet procent. Reagují tak na prohlášení finančního ústavu, že si kvůli potížím s likviditou půjčí od švýcarské centrální banky až padesát miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Díky tomu zpevňují i velké akciové burzy v Evropě.

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

Rakouské spolkové země Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny. Oznámili to hejtmani těchto dvou infekcí nejzasaženejších regionů v zemi. Slovenská vláda rozhodla o zpřísnění karanténních omezení hlavně pro neočkované obyvatele, kteří neprodělali covid-19. Tato skupina lidí nebude moci navštěvovat například nákupní centra. Zpřísnění pro neočkované lidi oznámila i řecká vláda a opatření v tomto duchu schválil také německý parlament. Změny ale ještě musí potvrdit Spolková rada, což není jisté.

Europoslanci ve čtvrtek výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Němečtí poslanci vyslovili souhlas s rozvolněním pandemických opatření pro lidi plně očkované proti koronaviru a uzdravené. Pokud v pátek schválí návrh také Spolková rada, nebudou vyléčení ani uzdravení od víkendu potřebovat testy a nebude se jich týkat ani karanténa. Nadále však budou muset nosit roušky. Francie se snaží zvýšit efektivitu očkování. Pokud na konci dne zbydou nepoužité dávky, budou se o ně moci od středy přihlásit lidé z kterékoliv věkové skupiny.

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Svět se potýká s populismem a ignorací vědy, budoucnost přitom vyžaduje spolupráci a demokracii. V pátečním projevu ve Spolkovém sněmu, jedné z komor německého parlamentu, to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Německo pak označil za pilíř multilateralismu.

Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě v pátek má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.