Pandemie ve světě: Německo je blíž rozvolnění pro očkované, Francie dá zbylé vakcíny lidem bez omezení věku

Němečtí poslanci vyslovili souhlas s rozvolněním pandemických opatření pro lidi plně očkované proti koronaviru a uzdravené. Pokud v pátek schválí návrh také Spolková rada, nebudou vyléčení ani uzdravení od víkendu potřebovat testy a nebude se jich týkat ani karanténa. Nadále však budou muset nosit roušky. Francie se snaží zvýšit efektivitu očkování. Pokud na konci dne zbydou nepoužité dávky, budou se o ně moci od středy přihlásit lidé z kterékoliv věkové skupiny.

Pro návrh nového německého karanténního nařízení, který v úterý schválila vláda kancléřky Angely Merkelové, hlasovala vládní koalice konzervativců CDU/CSU a sociálních demokratů z SPD. Pro se vyslovili také opoziční Zelení či postkomunistická Levice. Proti byla Alternativa pro Německo (AfD). Populistická až krajně pravicová strana však dlouhodobě kritizuje veškerá karanténní opatření.

Očkovaní a vyléčení již nebudou potřebovat testy, pokud budou chtít využít služeb kadeřnictví nebo obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Nebudou se jich rovněž týkat omezení nočního vycházení nebo limity pro počet účastníků soukromých setkání. Nutná nebude ani izolace po kontaktu s nakaženými.

Úprava podmínek bude mít přínos i pro obyvatele Česka, kteří jsou očkovaní nebo nemoc prodělali. Německo totiž nebude trvat na povinné desetidenní vstupní izolaci. Osvobození z karantény se nicméně nebude týkat příchozích z oblastí s mutacemi. Německo v Evropě však aktuálně neeviduje žádný takový region. 

Od závěru očkování musí uplynout nejméně dva týdny. Doklad o něm může být nejen v papírové, ale i v digitální podobě. Pokud nebude v němčině, postačí verze v angličtině, francouzštině, italštině či španělštině. Uzdravení se budou vykazovat pozitivním výsledkem PCR testu, což osvědčí, že byli nakažení. Test ale musí být starý nejméně 28 dní a nejdéle půl roku.

Ve Francii se bude moci zbylými dávkami vakcín očkovat bez omezení věku

Ve Francii začne v pondělí očkování lidí nad padesát let. Původně se s ním mělo začít až v sobotu 15. května. Pokud na konci dne zbydou nepoužité dávky, budou se o ně moci od středy přihlásit lidé z kterékoliv věkové skupiny.

Nový postup oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě vakcinačního střediska v Paříži. Dosud podle Macrona v Paříži „nic nepřišlo nazmar, v centrech se použily všechny dávky“. „Chceme vše optimalizovat, abychom si byli opravdu jistí, že všechny dávky do poslední budou použity,“ dodal prezident.

Ve Španělsku skončí nouzový stav, regiony se bojí chaosu

Některé španělské regiony se obávají, že od příštího týdne nebudou mít dostatečné pravomoce, aby mohly bránit šíření koronaviru. V neděli totiž ve Španělsku po půl roce končí nouzový stav a regionální vlády už pak nebudou moci bez souhlasu soudů například vyhlásit noční zákaz vycházení, omezit shromažďování či jinak omezit volný pohyb lidí. Španělská vláda nicméně přijala mimořádný dekret, který bude platit od neděle a který zkracuje odvolací proces v případě takových omezení přijatých vedeními regionů na nejvýše dva týdny.

Španělská vláda během pandemie nevyslyšela volání opozice a některých autonomních oblastí po změně legislativy tak, aby vedení regionů mohla bez souhlasu soudů omezit některá práva (zejména volný pohyb lidí) s cílem zamezit šíření epidemie. Vláda tvrdí, že současná legislativa je dostačující pro to, aby autonomní vlády zvládly epidemii i bez výjimečného stavu.

Další rekordní přírůstek nakažených i mrtvých v Indii

Indie za poslední den hlásí rekordní nárůst nových případů koronaviru, je jich 412 262. Zemřelo dalších 3980 nakažených, také nejvíce od začátku pandemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu uvedla, že na Indii připadá téměř polovina všech případů nákazy, které byly ve světě za poslední týden zaznamenány, a čtvrtina úmrtí. Odborníci upozorňují, že skutečné počty budou mnohem vyšší vzhledem k omezenému testování i problémům s hlášením úmrtí. 

V Indii se hroutí zdravotnický systém, kdy nemocnice nejsou schopny přijímat další pacienty a podávat jim kyslík tak, jak by bylo potřeba. Přehlcená jsou i krematoria. Britská BBC uvádí, že v některých státech platí karanténní opatření a omezení vycházení, ale federální vláda odmítá uzávěru celé země vyhlásit kvůli obavám z jejích dopadů na ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled