Pandemie ve světě: Německo je blíž rozvolnění pro očkované, Francie dá zbylé vakcíny lidem bez omezení věku

Němečtí poslanci vyslovili souhlas s rozvolněním pandemických opatření pro lidi plně očkované proti koronaviru a uzdravené. Pokud v pátek schválí návrh také Spolková rada, nebudou vyléčení ani uzdravení od víkendu potřebovat testy a nebude se jich týkat ani karanténa. Nadále však budou muset nosit roušky. Francie se snaží zvýšit efektivitu očkování. Pokud na konci dne zbydou nepoužité dávky, budou se o ně moci od středy přihlásit lidé z kterékoliv věkové skupiny.

Pro návrh nového německého karanténního nařízení, který v úterý schválila vláda kancléřky Angely Merkelové, hlasovala vládní koalice konzervativců CDU/CSU a sociálních demokratů z SPD. Pro se vyslovili také opoziční Zelení či postkomunistická Levice. Proti byla Alternativa pro Německo (AfD). Populistická až krajně pravicová strana však dlouhodobě kritizuje veškerá karanténní opatření.

Očkovaní a vyléčení již nebudou potřebovat testy, pokud budou chtít využít služeb kadeřnictví nebo obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Nebudou se jich rovněž týkat omezení nočního vycházení nebo limity pro počet účastníků soukromých setkání. Nutná nebude ani izolace po kontaktu s nakaženými.

Úprava podmínek bude mít přínos i pro obyvatele Česka, kteří jsou očkovaní nebo nemoc prodělali. Německo totiž nebude trvat na povinné desetidenní vstupní izolaci. Osvobození z karantény se nicméně nebude týkat příchozích z oblastí s mutacemi. Německo v Evropě však aktuálně neeviduje žádný takový region. 

Od závěru očkování musí uplynout nejméně dva týdny. Doklad o něm může být nejen v papírové, ale i v digitální podobě. Pokud nebude v němčině, postačí verze v angličtině, francouzštině, italštině či španělštině. Uzdravení se budou vykazovat pozitivním výsledkem PCR testu, což osvědčí, že byli nakažení. Test ale musí být starý nejméně 28 dní a nejdéle půl roku.

Ve Francii se bude moci zbylými dávkami vakcín očkovat bez omezení věku

Ve Francii začne v pondělí očkování lidí nad padesát let. Původně se s ním mělo začít až v sobotu 15. května. Pokud na konci dne zbydou nepoužité dávky, budou se o ně moci od středy přihlásit lidé z kterékoliv věkové skupiny.

Nový postup oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě vakcinačního střediska v Paříži. Dosud podle Macrona v Paříži „nic nepřišlo nazmar, v centrech se použily všechny dávky“. „Chceme vše optimalizovat, abychom si byli opravdu jistí, že všechny dávky do poslední budou použity,“ dodal prezident.

Ve Španělsku skončí nouzový stav, regiony se bojí chaosu

Některé španělské regiony se obávají, že od příštího týdne nebudou mít dostatečné pravomoce, aby mohly bránit šíření koronaviru. V neděli totiž ve Španělsku po půl roce končí nouzový stav a regionální vlády už pak nebudou moci bez souhlasu soudů například vyhlásit noční zákaz vycházení, omezit shromažďování či jinak omezit volný pohyb lidí. Španělská vláda nicméně přijala mimořádný dekret, který bude platit od neděle a který zkracuje odvolací proces v případě takových omezení přijatých vedeními regionů na nejvýše dva týdny.

Španělská vláda během pandemie nevyslyšela volání opozice a některých autonomních oblastí po změně legislativy tak, aby vedení regionů mohla bez souhlasu soudů omezit některá práva (zejména volný pohyb lidí) s cílem zamezit šíření epidemie. Vláda tvrdí, že současná legislativa je dostačující pro to, aby autonomní vlády zvládly epidemii i bez výjimečného stavu.

Další rekordní přírůstek nakažených i mrtvých v Indii

Indie za poslední den hlásí rekordní nárůst nových případů koronaviru, je jich 412 262. Zemřelo dalších 3980 nakažených, také nejvíce od začátku pandemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu uvedla, že na Indii připadá téměř polovina všech případů nákazy, které byly ve světě za poslední týden zaznamenány, a čtvrtina úmrtí. Odborníci upozorňují, že skutečné počty budou mnohem vyšší vzhledem k omezenému testování i problémům s hlášením úmrtí. 

V Indii se hroutí zdravotnický systém, kdy nemocnice nejsou schopny přijímat další pacienty a podávat jim kyslík tak, jak by bylo potřeba. Přehlcená jsou i krematoria. Britská BBC uvádí, že v některých státech platí karanténní opatření a omezení vycházení, ale federální vláda odmítá uzávěru celé země vyhlásit kvůli obavám z jejích dopadů na ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 46 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 1 hhodinou

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 2 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 3 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 3 hhodinami

Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 5 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 7 hhodinami
Načítání...