Indie hlásí přes 300 tisíc nových případů covidu denně. Ve skutečnosti jich může být až 13 milionů

Indie je v současné době covidem-19 nejvíce postiženým státem světa. Od loňského vypuknutí pandemie už ohlásila více než 17,6 milionu případů. Řada expertů ale upozorňuje, že tato čísla vůbec neodráží realitu a možný počet nakažených je mnohem vyšší.

Zdravotníci a vědci v Indii dlouhodobě varují, že infekce virem SARS-CoV-2 a související úmrtí jsou z mnoha důvodů výrazně podhodnoceny. Hlavními příčinami je špatná infastruktura zdravotnictví, nedostatečné kapacity testování, ale také velké množství lidských chyb.

Varovný model ukazuje nedostatky v datech

Americký epidemiolog Eric Feigl-Ding upozornil na model IHME Washingtonské univerzity, který na základě dat říká, že v těchto dnech v Indii přibývá denně kolem 13 milionů nakažených. Pro 27. duben je to konkrétně 13,8 milionu nově nakažených při realistickém scénáři, při scénáři pesimistickém dokonce 14,5 milionu.

Předpověď nově nakažených v Indii
Zdroj: IHME

Tento model přitom patří v rámci předpovídání dalšího vývoje pandemie mezi ty spolehlivější –⁠ je založený na kvalitních vědeckých datech. Predikuje ale také rychlý pokles pandemie v zemi. Současné šíření je totiž natolik rychlé, že se vyčerpává kapacita lidí, které ještě může virus nakazit.

Indické úřady za uplynulý den evidují rovněž 2771 zemřelých s covidem-19, jejich skutečný počet však bude podle odborníků výrazně vyšší. Indie, která má zhruba 1,3 miliardy obyvatel, od vypuknutí pandemie oficiálně zaznamenala více než 17,6 milionu infikovaných, z nichž 197 894 zemřelo.

Indie má díky své mladé populaci nižší úmrtnost než západní země. Model IHME ale ukazuje, že v současné době denně v Indii umírá na covid také mnohem vyšší počet lidí, než tvrdí vláda. Je to asi 6500 lidí denně, protože má ale úmrtnost zpoždění za vývojem epidemické vlny, dá se očekávat, že to nejhorší teprve přijde –⁠ v první polovině května tak může na covid v Indii zemřít přes 13 tisíc lidí denně. Do konce srpna pak model předpovídá Indii přes milion obětí covidu-19.

Předpověď denních úmrtí v Indii
Zdroj: IHME

Experti ale varují, že i tyto údaje mohou být ve skutečnosti ještě „optimistické“. Indie totiž zažívá kvůli přeplněným nemocnicím a nedostatku kyslíku krizi zdravotnického systému, kvůli níž hrozí další úmrtí navíc.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že mnoho Indů míří do nemocnic zbytečně a krizi tak zhoršuje. Mluvčí WHO Tarik Jarasevic řekl, že „k problémům přispívá to, že mnoho lidí spěchá do nemocnic, i když lze zajistit domácí péči a sledování pacienta doma“. Dodal, že část lidí k tomu vede fakt, že nemají dost informací a možnost se poradit. Nemocniční péče je nutná jenom u 15 procent nemocných a ještě méně jich potřebuje kyslík.

Naprosto nedostatečné testování

Řada epidemiologů doporučuje příliš neřešit čísla, která Indie hlásí, opravdový stav totiž vůbec neodrážejí. Země už šest dní po sobě hlásí více než 300 tisíc nově infikovaných za den. Za posledních 24 hodin země zaznamenala 323 144 prokázaných případů nákazy. To je méně než v pondělí oznámených rekordních 352 991 nakažených, uvedla v úterý agentura Reuters.

„Velký pokles v denních přírůstcích… je do velké míry dán velkým poklesem v testování. Nemělo by to být bráno jako známka klesajícího počtu případů, ale spíše jako záležitost, kdy mnoho pozitivních případů odhaleno nebylo,“ uvedl na Twitteru profesor Ridžo John z Institutu managementu v indickém státě Kérala.

„Je všeobecně známo, že jak čísla případů, tak údaje o úmrtnosti jsou podhodnocené. Tak tomu vždy bylo,“ řekl pro stanici CNN Ramanan Laxminarayan, ředitel Centra pro dynamiku, ekonomiku a politiku v Novém Dillí.

„V loňském roce jsme odhadovali, že testováním byla zachycena pouze jedna z 30 infekcí, takže hlášené případy jsou vážným podhodnocením skutečných infekcí,“ dodal. „Tentokrát jsou údaje o úmrtnosti pravděpodobně vážně podhodnocené a to, co vidíme, je mnohem více mrtvých, než bylo oficiálně hlášeno,“ tvrdí Laxminarayan.

Podobně vidí situaci i výše popsaný model IHME a jeho autoři. Podle epidemiologa Aliho H. Mokdada, který se věnuje statistickému modelování, se v současné době daří zachytit pomocí testů pouhá tři procenta všech nákaz.

Testů je dost, ale…

Na nedostatek testů Indie narazila už během první vlny covidu. Tehdy dokázala provést jen asi 500 tisíc testů za den, nyní je to přibližně čtyřnásobek.

„Ale to stále nestačí, protože celostátní průměrná míra pozitivity je asi 15 procent. V některých městech, jako je Dillí, je to 30 procent a více,“ uvedla v pondělí Soumya Swaminathanová, vědecká pracovnce Světové zdravotnické organizace. „To znamená, že je spousta lidí, kteří jsou nakažení a nejsou odhaleni jen kvůli kapacitě testování… až později se dozvíme, kolik bylo doopravdy nakažených lidí,“ dodala. Rychlému šíření v posledních týdnech pomohly i oslavy svátků jara.

V Indii pomáhá v šíření také její mladá populace. U mladších je pravděpodobnější, že budou mít jen minimální příznaky, takže je ani nenapadne nechat se testovat. Nikdy se tak nedozví, že byli nakažení a že mohli nemoc přenést na své zranitelnější okolí.

Podle stanice CNN by se reálný počet lidí, kteří už v Indii covid měli nebo ho právě mají, mohl pohybovat kolem 529 milionů.

Počítání mrtvých

Na rozdíl od většiny jiných zemí světa se při popisu pandemie v Indii nedá příliš spolehnout ani na údaje o úmrtích. Už před pandemií měla země problémy s tím, že své mrtvé nedokázala správně vykazovat.

Většina lidí zde totiž tradičně umírá doma nebo jinde než v nemocnici. Úmrtí nejsou přítomni lékaři, kteří by určili příčinu smrti. Už před pandemií tak bylo jen 86 procent úmrtí registrováno ve vládních systémech a jen 22 procent všech zaznamenaných úmrtí mělo ve statistickách uvedenou příčinu smrti.

8 minut
Horizont ČT24: Kritická situace v Indii
Zdroj: ČT24

To stejné, ale ve výrazně vyšší míře, se děje v době pandemie. Důkazem je vysoký počet hromadných pohřbů, kremací a hromadících se těl v posledních několika týdnech, který zpochybňuje oficiálně hlášená úmrtí v mnoha městech. Podle CNN mohou být tyto nesrovnalosti částečně způsobeny tím, že pacienti umírají ještě před vyšetřením, nebo tím, že jsou jako příčina smrti uvedeny faktory jiné než covid.

„Skutečnou výzvou při zachycení covidových úmrtí je to, že příčině smrti je často přiřazena komorbidita jako onemocnění ledvin nebo srdce,“ uvedl epidemiolog z Michiganské univerzity Bhramar Mukherdží. „To je důvod, proč mnoho zemí nyní dělá výpočty nadbytečných úmrtí.“

Další problémy

Na indickém subkontinentu je ale s pandemií spojena ještě celá řada neznámých a problematických jevů. Jedním z nich je, že se zatím málo sekvenují tamní varianty nového koronaviru a není tedy příliš známo, jaké mají vlastnosti.

Nejvíce zde panují obavy z varianty známé dvojitou mutací; označuje se jako B.1617 a má v sobě dvě změny, o nichž se ví, že jsou nebezpečné. V některých indických oblastech se zdá, že má schopnost šířit se rychleji než zatím dominantní „britská“ varianta B117. Velmi podobné údaje přicházejí také z regionů ve Velké Británii, kam se rozšířila.

Někteří vědci také vyjadřují obavy z toho, že šíření viru nedokáže zpomalit očkování, které v Indii probíhá vzhledem k její velikosti a počtu občanů velmi pomalu. Plně naočkovaných Indů je zatím jen 1,7 procenta.

Země navíc vsadila na vlastní verzi očkovací látky AstraZeneca, která ale podle některých studií má zdaleka nejhorší účinky proti variantám, které jsou bohaté na více mutací –⁠ nemusí tedy Indii přinést dostatečnou úroveň imunity, kterou země co nejrychleji potřebuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 12 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 15 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 17 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 17 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 18 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
28. 4. 2025
Načítání...