Při nákaze britskou variantou covidu se více kašle, méně častá je ztráta čichu

Příznaky u lidí nakažených covidem-19 se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská varianta nebo původní covid. Ti s britskou variantou mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

„Ztráta chuti a ztráta čichu byly výrazně méně časté u lidí pozitivních s (britskou) variantou,“ uvádí ve své středeční zprávě Britský statistický úřad (ONS). „Jiné příznaky byly běžnější u (britské) varianty, nejčastější byl kašel, bolest v krku, únava, myalgie (bolest svalů) a horečka,“ uvádí ONS. Dušnost, bolest hlavy a obtíže se zažíváním jsou stejně časté u obou variant.

Procento výskytu různých symptomů u původního covidu a britské varianty
Zdroj: ONS

Tyto rozdíly nejsou velké, pohybují se vždy maximálně v několika procentech, statisticky jsou ale podle zprávy ONS významné.

Průzkum bral v potaz pacienty pozitivně testované na covid-19 v Británii v období od 15. listopadu 2020 do 16. ledna 2021. Studie infekcí ONS patří podle Reuters k hlavním nástrojům pro odhad komunitního šíření koronaviru.

Takzvaná britská varianta B.1.1.7, která se poprvé objevila na jihovýchodě Anglie v prosinci loňského roku, je výrazně nakažlivější – odhaduje se, že o 30 až 70 procent. Podle britské vlády je navíc také možná o 30 procent smrtonosnější než původní kmen, vědci ale toto tvrzení zatím spíše odmítají a odvolávají se na nedostatečný rozsah zkoumaných dat.

Naopak se již ukázalo, že všechny v Evropě schválené vakcíny by proti této variantě měly být podobně účinné jako proti původnímu „divokému“ viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled