Anglická varianta koronaviru je více smrtící, naznačují první studie

První informace o variantě nového koronaviru, která se šíří z Velké Británie, říkaly, že je schopná snadněji a rychleji nakazit více lidí. Nové výzkumy ale naznačují, že je současně i více smrtící.

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta, uvedl v pátek britský premiér Boris Johnson. Podle Johnsona je ale vakcína společností Pfizer/BioNTech, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem doposud studovaným variantám koronaviru.

Zatímco při nákaze původní verzí umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace, která je teď v Británii už většinová, je to ale 13 až 14 lidí. Premiér na tiskové konferenci upozornil, že se jedná teprve o předběžné výsledky studie.

Co se ví o britské variantě

Takzvaná britská varianta, která nese odborný název B.1.1.7, se už objevila asi v padesátce zemí světa, před týdnem byla poprvé prokázána i v České republice. Analýza této vývojové větve viru stále probíhá a je kolem ní spousta neznámého, řadu věcí už ale vědci popsali.

Klíčové na ní je, že se jí podařilo získat 23 mutací – přitom osm z nich se týká klíčového „spike proteinu“, tedy hrotu, jímž virus proniká do buňky. A dvě z nich mohou způsobit problémy: jedna (N501Y) totiž zesiluje schopnost hrotu vázat se na místo, kudy vniká virus do buňky, druhá (69-70del) je zase spojená s viry, které snadněji unikají pozornosti imunitního systému.

Něco takového zatím u nového koronaviru vědci nepozorovali ani neočekávali.
Britští genetici předpokládají, že se mutace objevila u člověka, který trpěl koronavirem delší dobu a trpěl nějakou poruchou imunity, byl proto léčen značně dlouho a virus v něm tedy měl dostatek možností k tomu, aby se vyvíjel a docházelo v něm k evolučnímu souboji řady variant.

Už od počátku objevení mutace se vědci obávali, že některé vlastnosti změn viru naznačují jeho zvýšené nebezpečí – jak jeho schopnost rychleji se šířit, tak i schopnost lépe odolávat protilátkám. Podle vědeckých poradců britské vlády nová mutace zvyšuje přenosnost viru asi o 70 procent. Zpráva ostrovních vědců varuje, že by to znamenalo růst reprodukčního čísla viru o 0,39 až 0,93.

A to znamená, že na kontrolu jeho šíření už nestačí běžná opatření, která dnes jsou v Evropě zavedená. Podle této zprávy naznačují výsledky, že by tato varianta byla schopná šířit se i za relativně přísných opatření.

Jak jistá je vyšší smrtnost?

Všechna varování ohledně vyšší smrtnosti nové varianty jsou zatím předběžná. Jejich autorem je poradní skupina britské vlády NERVTAG (New and Emerging Respiratory Virus Threats Advisory Group). Ta provedla nebo nechala provést několik nezávislých analýz jednoho souboru dat získaného z britských nemocnic. Na vyšší smrtnosti se shodly všechny.

Co to znamená? Podle závěrů NERVTAGu je „realistická možnost“, že má nová variana vyšší smrtnost. Výraz „realistická možnost“ přitom znamená jistotu asi 40 až 50 procent. Možnou slabinou této jistoty je, že vědci analyzovali jen osm procent všech úmrtí, a tento vzorek tedy nemusí být reprezentativní. Přes toto omezení byl ale docela velký: vědci totiž analyzovali dvě patnáctitisícové skupiny případů, jedna měla původní variantu viru, druhá novou variantu B.1.1.7. Z první skupiny zemřelo 64 osob, z druhé 104.

Vědcům se zatím nepodařilo najít jiný vliv, který by za zvýšenou smrtností nové varianty mohl stát –⁠ ani přeplněnost nemocnic, ani sezonnost nemoci, věk či další nemoci nehrály v zaznamenaných rozdílech roli. Předpokládají proto, že za častějším umíráním stojí právě nová varianta.

Jak je to možné a co přesně virus dělá smrtelnějším, zatím také není jasné. Nicméně už první analýzy naznačily, že je u nové varianty o něco vyšší takzvaná virová nálož u nakažených –⁠ a s tou bývá zpravidla spojený těžší průběh nemoci.

Sir Patrick Vallance, hlavní britský vědecký poradce vlády, upozornil, že data ještě nejsou zcela průkazná. „Chtěl bych zdůraznit, že o těchto číslech panuje značná nejasnost a bude zapotřebí více detailní práce, abychom je lépe pochopili –⁠ ale samozřejmě je pro nás znepokojivé, že má tato varianta nejen schopnost se rychleji šířit, ale je také více smrtící.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 1 hhodinou

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 3 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 20 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
včera v 15:22

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...