Únava

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Čím dál víc lidí v Česku trápí poruchy spánku. Odborníci to spojují s životním stylem a také postupující obezitou v populaci. Přitom mnozí, kterých se to týká, ani nevědí, že by měli jít k lékaři. Vodítkem bývá únava po probuzení. Neřešené potíže přitom mohou vést například k onemocnění srdce a cév.

Na první pohled působí jen jako velká únava, přitom může jít o život. Onemocnění myasthenia gravis se projevuje svalovou slabostí, při které lidé přestanou ovládat část těla. Pacienti v akutním stavu třeba nesmí dostat některé léky – a lékaři proto volají po větší informovanosti.

Chronickým únavovým syndromem trpí v Česku podle odhadů padesát tisíc lidí. Podle studie nadačního fondu Neúnavní se ale jen třetina pacientů setká s lékařem, který má s onemocněním zkušenost. Únavový syndrom se ale nemusí projevovat pouze únavou. Typickým příznakem je nevolnost po námaze. Může jít o zátěž fyzickou i psychickou, která nemusí být náročná. Často jde o běžné denní činnosti, jako je chůze po schodech. Proč vzniká, zatím není jasné. Léčba spočívá pouze v tlumení příznaků.

Extrémní únava, bolesti kloubů a svalů, oslabení imunity i neurologické potíže mohou být příznaky takzvaného postcovidového syndromu. Podle nové studie českých lékařů se rozvinul nejméně u osmi procent lidí, kteří kvůli těžkému covidu museli do nemocnice. Dlouhodobé komplikace se ale nevyhýbají ani pacientům s mírnějším průběhem nemoci.

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

V Česku scházejí profesionální řidiči. Víc než polovina těch, co pracovně usedají za volant, je navíc v předdůchodovém nebo rovnou důchodovém věku. Problém se tak může prohlubovat. Sdružení dopravců navrhuje, aby autobusy mohli řídit lidé už od 18 let. Návrh projednají poslanci.

V Česku je aktuálně pět případů opičích neštovic. Podle hygieniků všechny nakažené osoby žijí v Praze a momentálně jsou na infekčních odděleních. Mezi nimi i zhruba třicetiletý muž. Potíže u něj a partnera nastaly týden po návratu z hudebního festivalu v Belgii. České televizi popsal své zkušenosti s nemocí.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

Záchranná služba hlásí maxima výjezdů k nemocným lidem, někde se už ocitá na hraně kapacit. Třetina z nich souvisí s nemocí covid-19. Situaci komplikuje i přetížení nemocnic, některé musí pacienty odmítat. Napětí roste, zdravotníci jsou unavení a někteří nemocní lidé jim nadávají.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

Příznaky u lidí nakažených covidem-19 se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská varianta nebo původní covid. Ti s britskou variantou mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

Od pátku se mohou lidé v Česku začít na internetu registrovat k očkování proti koronaviru, zatím ale jenom ti od 80 let věku. Seniorům, kteří počítač neovládají, může pomoci kdokoliv z rodiny či známých. Informace k očkování by měli dostat i na lince 1221 nebo od praktických lékařů. Ti by se postupně měli zapojit i do samtoného očkování a aplikovat až 50 tisíc dávek denně. Jak jsou na to lékaři připraveni a jak zvládají současnou situaci, popsal v Interview ČT24 předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

Každý pátý řidič neváhá usednout za volant, i když je unavený. Motoristé vesměs zanedbávají zdravotní prohlídky, dokud nejsou povinné – a bourají. Vyplývá to z průzkumu, který mezi řidiči v Česku provedla Asociace Záchranný kruh. Společně s ministerstvem dopravy proto připravuje osvětovou kampaň, která má nabádat řidiče, aby nejezdili, když nejsou zcela fit.

Strojvedoucí se po sérii mimořádných událostí na železnici ocitli ve středu pozornosti politiků i odborné veřejnosti. Chystá se pro ně zpřísnění podmínek, avšak generální ředitel Správy železniční dopravní cesty připustil, že nelze vše házet jenom na ně. Problém je i na straně infrastruktury, která stále nemá nejnovější evropský zabezpečovací systém. Sami strojvedoucí si pak stěžují i na pracovní podmínky, podle předsedy jejich odborů bývá obvyklou obětí zpoždění vlaků jejich přestávka. Dění na české železnici se věnovalo úterní Interview ČT24 i pořad 90' ČT24 se zástupci SŽDC, Drážního úřadu, Drážní inspekce i odborů.