Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.
„Nemysleme si, že jsme se na jaře nějak masivně promořili, aby ta čísla vůbec neporostla. Do určité míry se tak stalo, ale tu proměnnou nedovedeme kvantifikovat. Je to velká neznámá, takže musíme počítat s tou proměnnou, kterou známe, což je proočkovanost. Ta bohužel není taková, v jakou jsme doufali,“ vysvětluje současný nárůst počtu případů Smejkal.
Avizuje ale, že situace není nijak kritická a drží se prozatím v předpokládané normě. „Promořenost sice vyčíslit nedokážeme, ale předpokládáme, že díky ní nebude nějaký razantní nárůst,“ říká.
Podle Smejkala jsou noví nakažení převážně mladí lidé, kteří jsou procentuálně méně oočkovaní než starší část obyvatelstva. Upozorňuje na takzvaný dlouhý covid, který může dle něj mladým ublížit.
„Dlouhý covid je termín, o kterém se začíná hodně diskutovat. Ze studií vyplývá, že až deset procent lidí, co covid prodělají, mají nějaké dlouhodobější následky – například nemají několik měsíců čich, zvoní jim v uších, jsou unavení či mají poruchy koncentrace. Lidé zase budou říkat, že strašíme, ale začíná přibývat takových dat, což považuji za dobrý důvod se očkovat,“ apeluje.
Druhou skupinou, která je podle Smejkala v současnosti nejvíce nakažená, jsou starší lidé, kterým vypršela imunita ze dvou dávek očkování. Z toho důvodu se bude moci od 18. října podávat místo nynějších osmi už šest měsíců po plném naočkování posilující dávka. Uvedl to ve čtvrtek večer ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Přecenili jsme dlouhodobou efektivitu očkování na imunitu. Covid je nová nemoc, určitě někdy budeme vědět, jak se jí dobře bránit, ale teď, dva roky s covidem, to ještě nevíme. Jelikož se situace zhoršuje, tak se na to přeočkování více dbá,“ říká epidemiolog Smejkal.
Očkováním z covidu udělat druhou chřipku
Smejkal apeluje na to, aby se i další lidé nechali očkovat. „Naočkovaným imunita brání v tom, aby měli těžký průběh nebo skončili na JIP. Bohužel nebrání tomu, aby měli nějaké lehké příznaky nebo virus přenášeli,“ tvrdí.
I přesto vidí vakcinaci jako jedinou cestu, jak se dostat zpět do normálu a nezatěžovat zdravotní systém. „Očkováním z covidu děláme jakousi druhou chřipku. Vždycky mi vadilo to srovnávat, ale teď to říkám. Jako u každého očkování se tím sníží přenášení viru. A lidí, kteří mají k té nemoci nějaké predispozice a budou zasaženi, bude srovnatelně méně – zhruba stejně jako u jiných virových onemocnění.“
Podle Smejkala se s epidemií musí vypořádat celý svět, aby se netvořily a nešířily další mutace. Pokládá proto za velmi důležité, aby se dodávaly vakcíny do chudších zemí. Musí se podle něj zabránit tomu, aby se rozšířila varianta, která bude do určité míry prolamovat efekt očkování.
Epidemie a vzdělávání
Často diskutovaným tématem je od září testování ve školách. Podle Smejkala by testování mělo pokračovat a při zhoršení situace i zintenzivnit.
„Testování je investice, která se vám vyplatí. Při stoupající incidenci by se určitě mělo začít testovat ve velkých skupinách. Neříkám zrovna teď, ale pokud čísla půjdou nahoru. Ve školách by se nemělo testovat plošně, ale po krajích, kdy to bude kontrolovat krajská hygiena. Tak se to dá uhlídat,“ říká.
Smejkal je zastáncem toho, že školy už se nikdy nesmí zavřít. Právě častější testování je podle nej způsob, jak toho docílit. Také doporučuje, aby se ve školách povinně nosily roušky, i když to žákům vadí.
„Zavírání je vždycky určité selhání toho, co měl člověk dělat víc. Vím, že žákům roušky vadí, ale z mého pohledu jsou opravdu základ toho, jak se bránit šíření v těch skupinách. Zvýšením testování u dětí by se mohla zkrátit doba jejich karantény, ale o to víc musíte testovat,“ říká epidemiolog.
