Pokud významně nestoupne reprodukční číslo, bude na konci října denně přibývat dva tisíce lidí nakažených covidem-19 a třicet pacientů, které tato nemoc přivede na nemocniční lůžko. Celkem bude obsazeno kolem pěti set lůžek, očekává Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ředitel ústavu Ladislav Dušek zopakoval, že vývoj epidemie odpovídá realistické variantě ze tří scénářů, které ÚZIS představil v létě. Ministerstvo se zatím nechystá zpřísňovat opatření, mohlo by se to změnit, bude-li přibývat více než 75 nakažených na sto tisíc obyvatel za týden.
V současnosti se v pracovní dny prokáže nákaza koronavirem u sedmi set až devíti set lidí, nejvyšší hodnotou po prázdninách zatím bylo čtvrtečních 917. Na konci října jich bude podle odhadu ÚZIS při nezměněné rychlosti šíření nákazy více než dvakrát tolik – kolem dvou tisíc. Ve srovnání s koncem loňského října, kdy denní přírůstky dosahovaly 10 až 15 tisíc, by to mohl být zlomek.
Především ale ÚZIS očekává, že budou ve srovnání s loňským říjnem poměrně prázdné nemocnice. Tehdy bylo hospitalizováno přes sedm tisíc pacientů nakažených covidem, tisíc z nich bylo v těžkém stavu. Letos by měly počty hospitalizovaných zůstat v řádu stovek.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dal najevo, že jeho úřad zatím nepřipravuje změny ve stávajících protiepidemických opatřeních. Odkázal na hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou, která zatím nic nedoporučila. „V tuto chvíli to není na pořadu dne,“ prohlásil.
„Situace zatím není taková, abychom přistupovali k razantním opatřením,“ dodal Vojtěch v Událostech, komentářích. „Čísla jsou ale výrazně lepší, než byla ve stejném období v loňském roce, i kdybychom došli k číslu dvou tisíc nakažených denně, loni jsme byli v téže době kolem třinácti tisíc nakažených. Růst není exponenciální a neprojevuje se v nemocnicích. To je to, co teď sledujeme. Čísla nechci zlehčovat, ale nejsou výrazně znepokojující.“
Sledovat strukturu
Ministerstvo by mohlo o zpřísnění začít uvažovat v případě, že by bylo týdně více než 75 nakažených na sto tisíc obyvatel – což je podle ÚZIS ke konci října možné – ale zároveň kdyby denně do nemocnice přicházelo přes 50 nových pacientů, což se do konce měsíce neočekává.
„Důležitá je struktura nově nakažených lidí. Pokud by to bylo jako teď, kdy významnou část tvoří velmi mladí ve věku šest až 19 let, nehrozilo by zahlcení nemocnic a omezení ostatní péče,“ upřesnil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Varoval však zároveň, že nyní přibývá nakažených i mezi staršími věkovými skupinami včetně seniorů, byť z nich je velká část očkována, což by je mělo před těžkým průběhem nemoci ochránit.
Lidé, kteří se nakazili, přestože mají dokončené očkování, tvoří podle Duška pětinu až čtvrtinu pozitivně testovaných. Šéf statistiků však ujistil, že i je by měla vakcína ochránit před těžkým průběhem. „Před těžkým průběhem ale očkování chrání z více než devadesáti procent,“ upřesnil.
Na jednotkách intenzivní péče bylo k neděli 43 pacientů, z nich 21 procent (tedy devět pacientů) mělo dokončené očkování. Jsou to však podle Duška lidé ve vysokém věku a velmi vážně nemocní. „Samozřejmě se to může do podzimu zkazit, ale i kdyby o deset, o patnáct procent, tak je to strašně významná redukce rizika těžkého průběhu nemoci pro dvojitě očkovaného člověka,“ dodal Dušek.
Ministr Vojtěch akcentoval, že na rozdíl od testů, na které očkovaní lidé většinou nemusí chodit, „u hospitalizací neplatí argument, že netestujeme očkované“.
Očkovány jsou zatím asi dvě třetiny populace nad 16 let. Ve skupině seniorů nad 60 let, kteří jsou vážným průběhem ohroženi nejvíc, vakcínu zatím nedostalo 415 tisíc lidí. „Dle populačních statistik více než 60 procent těchto osob trpí jednou či více chronickými chorobami, které jejich zranitelnost zvyšují,“ upozornil ředitel ÚZIS.
Podle předsedy senátního zdravotnického výboru Romana Krause (ODS) spočívá problém v tom, že součástí mobilních očkovacích týmů má být i atestovaný lékař, ale týmy, které neprovozují nemocnice, ho nemají k dispozici – a nemohou vyjet. Distribuce vakcín se navíc prováděla ve velkém, což omezovalo šanci praktiků dosáhnout na jednotky dávek pro své pacienty. Navíc „došlo ke ztrátě důvěry vůči vládě i odborníkům,“ soudí Kraus.
Současný vývoj epidemie odpovídá realistickému scénáři, který ÚZIS zpracoval. Má i optimistickou variantu, která ovšem počítá s tím, že by opět zrychlilo očkování a vakcíny by chránily až osmdesát procent populace. Pesimistický scénář modeluje vznik nové varianty koronaviru, na kterou by očkování tolik nezabíralo.
