Ústav zdravotnických informací a statistiky

Dětí s obezitou od epidemie covidu-19 mírně ubylo. Zatímco v roce 2021 jich bylo přes 16 procent, roku 2024 to bylo asi už jen 12 procent. Oproti roku 1991 je jich ale i tak čtyřnásobek, nejvíc mezi třináctiletými.

Rakovina stojí Česko 27 tisíc lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, z toho vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení. Ministerstvo zdravotnictví v pátek představilo kampaň Ukaž rakovině záda.

Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.

Stále více rodičů nechává své děti očkovat proti planým neštovicím. Letos lékaři podali pacientům do 19 let už přes 17 tisíc dávek, což je o téměř čtyři tisíce více než minulý rok za stejnou dobu, a dokonce o dva tisíce více než za celý rok 2023. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČT k dispozici. V současnosti je nejnižší počet nakažených planými neštovicemi za poslední tři roky.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Původní plán změnit pět tisíc lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Uvedli to zástupci VZP po jednání správní rady. V Česku bylo na začátku letošního roku přes 46 tisíc akutních nemocničních lůžek, lůžek následné péče bylo necelých 24 tisíc.

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.

Se zkušeností s rakovinou žije zhruba každý třináctý Čech, v roce 2023 jich bylo téměř 800 tisíc. V příštích deseti letech se kvůli stárnutí populace jejich počty ještě o čtvrtinu zvýší. Na úterní tiskové konferenci k Světovému dni proti rakovině to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nejlepším způsobem, jak rozptýlit obavy z rakoviny, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) včasná diagnóza onemocnění.

Úbytek ordinací praktických lékařů pro děti se nedaří zastavit. Doktoři stárnou. Jejich zástupci říkají, že je důležité, aby stihli zaučit nástupce. Pomoci mají rezidenční místa, tedy státem dotované pozice pro absolventy. Jejich rozdělení v letošním roce ale někteří lékaři kritizují. Ministerstvo avizuje, že příště víc zohlední lokální nedostupnost.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v roce 2025 očekává dokončení projednání čtyř zákonů klíčových pro zdravotnictví, přičemž dva už prošly ve sněmovně prvním čtením. Od ledna začne také screening výdutě břišní aorty u mužů ve věku 65 až 67 let a postupně budou spuštěny nové funkce v aplikaci EZKarta. V plánu jsou dle hlavní hygieničky Barbory Mackové jednání s novými hejtmany o centralizaci hygienické služby.

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až o pětinu víc všeobecných a dětských sester nebo záchranářů slibuje program na podporu jejich vzdělávání. Jinak by tyto profese v Česku kvůli stárnutí tuzemské populace brzy výrazně chyběly. Univerzity by od státu měly dostávat víc peněz, aby v příštích dvanácti letech navýšily kapacity.

Každý sedmý muž za svůj život onemocní rakovinou prostaty, se zkušeností s tímto nádorem jich v Česku žije asi osmdesát tisíc. Čtvrtina léčených pacientů je mladších pětašedesáti let. Časně zachycený nádor prostaty je dobře léčitelný, nemocní se podle dostupných dat vrací i do práce. Informovali o tom odborníci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Test rizika vzniku nádoru z krve hrazený z veřejného zdravotního pojištění mohou muži podstoupit ve věku 50 až 69 let.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru. K dokumentu se nyní mohou vyjádřit odborníci i opozice. S upravenou verzí začne resort pracovat v létě.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na úterní schůzce představil prezidentu Petru Pavlovi strategický dokument dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Týká se zdravotnického personálu, vzdělávání nebo změn v síti nemocnic. Zahrnovat by měl třeba také změnu v rozložení lůžek v nemocnicích z akutní péče na pozdější. Válek očekává od Hradu připomínky, než dokument představí poslancům. Prezidenta dle Válka zajímalo i to, zda se české zdravotnictví dostatečně připravuje na stárnutí populace.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Od ledna v Česku lékaři zaznamenali čtyři případy spalniček, jeden loni v prosinci. Na sociální síti X o tom informoval předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. V prosinci se spalničky do Česka podle Státního zdravotního ústavu vrátily po více než dvou letech. Podle studií Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) častěji s očkováním dětí váhají rodiče s vyšším vzděláním.

Rodiče dětí narozených od letošního 1. ledna dostanou od státu příspěvek 350 tisíc korun, o padesát tisíc více než loni. Celkově se ale porodnost snižuje. Už předloni meziročně klesla skoro o deset procent a další podobný propad očekává Ústav zdravotnických informací a statistiky i za loňský rok.

Muži ve věku nad 50 let by neměli zapomínat na preventivní vyšetření prostaty. Zdravotníci na čtvrteční konferenci upozornili, že v Česku ročně umírá na rakovinu prostaty 1400 lidí, a to kvůli pozdní diagnostice nádoru. Když se na něj přijde včas, lze dobře léčit. Od příštího roku by měl s prevencí pomoci screeningový program rakoviny prostaty hrazený pojišťovnami.