Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.
Například zdravotní ústav Most k domovu v roce 2023 přijal do péče 301, loni 365 a letos do 30. září již 289 pacientů. Vyšší počty lidí v domácí hospicové péči potvrzují i data ÚZIS. Ústav v roce 2023 evidoval 6788 a loni 7348 těchto pacientů. Informace poskytl České televizi analytik zdravotních registrů ÚZIS Tomáš Májek.
S rostoucí poptávkou musí centra navyšovat personální kapacity. „V tuto chvíli máme 2,8 úvazku lékařů a deset zdravotních sestřiček. Chybí především všeobecné sestry,“ říká výkonná ředitelka ústavu Most k domovu Karolina Tumlířová. Podle ní se zájem o domácí hospicovou péči zvyšuje i proto, že se s konceptem paliativní péče učí pracovat čím dál více praktických lékařů i specialistů.
Problém s kapacitou potvrzuje i ředitel Charity Hranice v Olomouckém kraji Jan Hegar. „Vnímáme personální nedostatek paliativních lékařů. Hledáme ho již více než tři roky,“ uvádí.
Místa s nižší dostupností
Ačkoliv se centra shodují, že jsou schopná reagovat na většinu zájemců, jsou podle nich stále pacienti, kterým poptanou péči nelze poskytnout. Například kvůli nerovnoměrnému rozložení služeb v regionech, říká specialistka komunikace Fóra mobilních hospiců Lucie Mottlová. To potvrzují také data ÚZIS. Nejvíce klientů domácí hospicové péče eviduje ústav v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina, nejméně v Ústeckém kraji.
„Kapacita domácí hospicové péče v Ústeckém kraji je nedostatečná. Nyní od 1. 11. by se měl otevírat mobilní hospic v Mostě. To významně zlepší dostupnost v oblasti od Mostu k Chomutovu a Lounům. Jihozápadní část kraje a na druhé straně oblast Šluknovského výběžku jsou zatím zcela bez péče této odbornosti,“ popisuje Monika Marková, ředitelka Hospicu sv. Štěpána v Litoměřicích.
Podle vedoucí lékařky oddělení paliativní medicíny Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem Jany Dušánkové se kapacita průběžně mění a vliv má i různá náročnost péče o konkrétní pacienty.
Péče na velmi krátkou dobu
Jedním z problémů je podle ústavu Most k domovu také velmi krátká doba, po kterou pacienti skutečně služby mobilního hospice využívají. Podle slov výkonné ředitelky stráví téměř 45 procent pacientů v péči pouhých jeden až deset dní. Podle koordinátorky aktivit Fóra mobilních hospiců Kateřiny Režné je dokonce 37 procent pacientů v péči méně než týden.
„Což je náročné jak pro personál hospice, který nemá dost prostoru navázat vztah s rodinou a uplatnit všechny možnosti a dovednosti pro zvýšení kvality života pacienta, (tak) i pro pacienta a jeho rodinu, kteří tak nevyužijí všech možností, které péče mobilního hospice nabízí,“ vysvětluje Mottlová.
Zkracování času v domácím prostředí má podle Hegara i další příčinu. „Nemocnice si ponechávají pacienty v léčebné péči co nejdéle, i když už by měl pacient přejít na hospicovou péči. Zkracují tím možný čas, který mohl pacient ještě prožít doma s rodinou,“ říká.
Čekací doby
Přes zvyšující se zájem se centra snaží o co nejkratší čekací doby. Podle Tumlířové je průměrná doba čekání v kraji s dostupnou péčí od prvního kontaktu do zahájení péče čtyři dny.
Jinde je čekací doba ještě kratší. „Kapacita pacientů je naplněna průměrně na 85 procent. Čekací doba na zahájení služby domácího hospice je maximálně do následujícího pracovního dne,“ popisuje Linda Tichotová, specialistka komunikace organizace Cesta domů.
„Já jsem v implementaci paliativní péče do zdravotnictví asi optimističtější než jiní, protože opravdu vidím za necelých deset let v této organizaci obrovský vývoj,“ uzavírá Tumlířová. Připouští však, že zásadní výzvou zůstává pozdní posouzení vhodnosti paliativní péče, která by mohla například v ambulantní formě pomáhat pacientům již během léčby.






