O domácí hospicovou péči je zájem, poskytovatelé řeší personál i načasování

Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.

Například zdravotní ústav Most k domovu v roce 2023 přijal do péče 301, loni 365 a letos do 30. září již 289 pacientů. Vyšší počty lidí v domácí hospicové péči potvrzují i data ÚZIS. Ústav v roce 2023 evidoval 6788 a loni 7348 těchto pacientů. Informace poskytl České televizi analytik zdravotních registrů ÚZIS Tomáš Májek.

S rostoucí poptávkou musí centra navyšovat personální kapacity. „V tuto chvíli máme 2,8 úvazku lékařů a deset zdravotních sestřiček. Chybí především všeobecné sestry,“ říká výkonná ředitelka ústavu Most k domovu Karolina Tumlířová. Podle ní se zájem o domácí hospicovou péči zvyšuje i proto, že se s konceptem paliativní péče učí pracovat čím dál více praktických lékařů i specialistů.

Problém s kapacitou potvrzuje i ředitel Charity Hranice v Olomouckém kraji Jan Hegar. „Vnímáme personální nedostatek paliativních lékařů. Hledáme ho již více než tři roky,“ uvádí.

Místa s nižší dostupností

Ačkoliv se centra shodují, že jsou schopná reagovat na většinu zájemců, jsou podle nich stále pacienti, kterým poptanou péči nelze poskytnout. Například kvůli nerovnoměrnému rozložení služeb v regionech, říká specialistka komunikace Fóra mobilních hospiců Lucie Mottlová. To potvrzují také data ÚZIS. Nejvíce klientů domácí hospicové péče eviduje ústav v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina, nejméně v Ústeckém kraji.

„Kapacita domácí hospicové péče v Ústeckém kraji je nedostatečná. Nyní od 1. 11. by se měl otevírat mobilní hospic v Mostě. To významně zlepší dostupnost v oblasti od Mostu k Chomutovu a Lounům. Jihozápadní část kraje a na druhé straně oblast Šluknovského výběžku jsou zatím zcela bez péče této odbornosti,“ popisuje Monika Marková, ředitelka Hospicu sv. Štěpána v Litoměřicích.

Podle vedoucí lékařky oddělení paliativní medicíny Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem Jany Dušánkové se kapacita průběžně mění a vliv má i různá náročnost péče o konkrétní pacienty.

Péče na velmi krátkou dobu

Jedním z problémů je podle ústavu Most k domovu také velmi krátká doba, po kterou pacienti skutečně služby mobilního hospice využívají. Podle slov výkonné ředitelky stráví téměř 45 procent pacientů v péči pouhých jeden až deset dní. Podle koordinátorky aktivit Fóra mobilních hospiců Kateřiny Režné je dokonce 37 procent pacientů v péči méně než týden.

„Což je náročné jak pro personál hospice, který nemá dost prostoru navázat vztah s rodinou a uplatnit všechny možnosti a dovednosti pro zvýšení kvality života pacienta, (tak) i pro pacienta a jeho rodinu, kteří tak nevyužijí všech možností, které péče mobilního hospice nabízí,“ vysvětluje Mottlová.

Zkracování času v domácím prostředí má podle Hegara i další příčinu. „Nemocnice si ponechávají pacienty v léčebné péči co nejdéle, i když už by měl pacient přejít na hospicovou péči. Zkracují tím možný čas, který mohl pacient ještě prožít doma s rodinou,“ říká.

Čekací doby

Přes zvyšující se zájem se centra snaží o co nejkratší čekací doby. Podle Tumlířové je průměrná doba čekání v kraji s dostupnou péčí od prvního kontaktu do zahájení péče čtyři dny.

Jinde je čekací doba ještě kratší. „Kapacita pacientů je naplněna průměrně na 85 procent. Čekací doba na zahájení služby domácího hospice je maximálně do následujícího pracovního dne,“ popisuje Linda Tichotová, specialistka komunikace organizace Cesta domů.

„Já jsem v implementaci paliativní péče do zdravotnictví asi optimističtější než jiní, protože opravdu vidím za necelých deset let v této organizaci obrovský vývoj,“ uzavírá Tumlířová. Připouští však, že zásadní výzvou zůstává pozdní posouzení vhodnosti paliativní péče, která by mohla například v ambulantní formě pomáhat pacientům již během léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tejc chce delší tresty pro mladistvé násilníky

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce, aby nedospělým pachatelům nejzávažnějších činů hrozilo více než současných maximálních deset let za mřížemi. Za vraždu by pak podle něho měly být děti trestně odpovědné už od třinácti let. Teď je věková hranice o dva roky vyšší. Podle části opozice i některých odborníků by ale stát měl spíš řešit příčiny dětské kriminality.
před 12 mminutami

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude.
před 2 hhodinami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 8 hhodinami

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 12 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 13 hhodinami

Dávat víc než dvě procenta HDP na obranu je teď dle Schillerové nereálné

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.
před 14 hhodinami
Načítání...