O domácí hospicovou péči je zájem, poskytovatelé řeší personál i načasování

Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.

Například zdravotní ústav Most k domovu v roce 2023 přijal do péče 301, loni 365 a letos do 30. září již 289 pacientů. Vyšší počty lidí v domácí hospicové péči potvrzují i data ÚZIS. Ústav v roce 2023 evidoval 6788 a loni 7348 těchto pacientů. Informace poskytl České televizi analytik zdravotních registrů ÚZIS Tomáš Májek.

S rostoucí poptávkou musí centra navyšovat personální kapacity. „V tuto chvíli máme 2,8 úvazku lékařů a deset zdravotních sestřiček. Chybí především všeobecné sestry,“ říká výkonná ředitelka ústavu Most k domovu Karolina Tumlířová. Podle ní se zájem o domácí hospicovou péči zvyšuje i proto, že se s konceptem paliativní péče učí pracovat čím dál více praktických lékařů i specialistů.

Problém s kapacitou potvrzuje i ředitel Charity Hranice v Olomouckém kraji Jan Hegar. „Vnímáme personální nedostatek paliativních lékařů. Hledáme ho již více než tři roky,“ uvádí.

Místa s nižší dostupností

Ačkoliv se centra shodují, že jsou schopná reagovat na většinu zájemců, jsou podle nich stále pacienti, kterým poptanou péči nelze poskytnout. Například kvůli nerovnoměrnému rozložení služeb v regionech, říká specialistka komunikace Fóra mobilních hospiců Lucie Mottlová. To potvrzují také data ÚZIS. Nejvíce klientů domácí hospicové péče eviduje ústav v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina, nejméně v Ústeckém kraji.

„Kapacita domácí hospicové péče v Ústeckém kraji je nedostatečná. Nyní od 1. 11. by se měl otevírat mobilní hospic v Mostě. To významně zlepší dostupnost v oblasti od Mostu k Chomutovu a Lounům. Jihozápadní část kraje a na druhé straně oblast Šluknovského výběžku jsou zatím zcela bez péče této odbornosti,“ popisuje Monika Marková, ředitelka Hospicu sv. Štěpána v Litoměřicích.

Podle vedoucí lékařky oddělení paliativní medicíny Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem Jany Dušánkové se kapacita průběžně mění a vliv má i různá náročnost péče o konkrétní pacienty.

Péče na velmi krátkou dobu

Jedním z problémů je podle ústavu Most k domovu také velmi krátká doba, po kterou pacienti skutečně služby mobilního hospice využívají. Podle slov výkonné ředitelky stráví téměř 45 procent pacientů v péči pouhých jeden až deset dní. Podle koordinátorky aktivit Fóra mobilních hospiců Kateřiny Režné je dokonce 37 procent pacientů v péči méně než týden.

„Což je náročné jak pro personál hospice, který nemá dost prostoru navázat vztah s rodinou a uplatnit všechny možnosti a dovednosti pro zvýšení kvality života pacienta, (tak) i pro pacienta a jeho rodinu, kteří tak nevyužijí všech možností, které péče mobilního hospice nabízí,“ vysvětluje Mottlová.

Zkracování času v domácím prostředí má podle Hegara i další příčinu. „Nemocnice si ponechávají pacienty v léčebné péči co nejdéle, i když už by měl pacient přejít na hospicovou péči. Zkracují tím možný čas, který mohl pacient ještě prožít doma s rodinou,“ říká.

Čekací doby

Přes zvyšující se zájem se centra snaží o co nejkratší čekací doby. Podle Tumlířové je průměrná doba čekání v kraji s dostupnou péčí od prvního kontaktu do zahájení péče čtyři dny.

Jinde je čekací doba ještě kratší. „Kapacita pacientů je naplněna průměrně na 85 procent. Čekací doba na zahájení služby domácího hospice je maximálně do následujícího pracovního dne,“ popisuje Linda Tichotová, specialistka komunikace organizace Cesta domů.

„Já jsem v implementaci paliativní péče do zdravotnictví asi optimističtější než jiní, protože opravdu vidím za necelých deset let v této organizaci obrovský vývoj,“ uzavírá Tumlířová. Připouští však, že zásadní výzvou zůstává pozdní posouzení vhodnosti paliativní péče, která by mohla například v ambulantní formě pomáhat pacientům již během léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 23 mminutami

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 1 hhodinou

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
16:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 6 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...