Zdravotní sestry

Někteří lékaři a zdravotní sestry ve své ordinaci využívají virtuální sestru – hlasovou asistentku, která jim zjednodušuje komunikaci s pacienty, laboratořemi nebo jinými lékaři. Dokáže přijímat hovory, telefonovat, pomáhá s objednáváním termínů anebo předpisem léků na chronická onemocnění. Funguje ve formě voicebota i aplikace. Podle spoluzakladatele prvního z několika projektů Ondřeje Sobotky v Česku aplikace fungující na podobném principu používá přibližně 1500 lékařů. Nejčastěji se jedná o praktiky, pediatry, neurology, gynekology anebo stomatology.

Až o pětinu víc všeobecných a dětských sester nebo záchranářů slibuje program na podporu jejich vzdělávání. Jinak by tyto profese v Česku kvůli stárnutí tuzemské populace brzy výrazně chyběly. Univerzity by od státu měly dostávat víc peněz, aby v příštích dvanácti letech navýšily kapacity.

Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Lékařské odbory a Česká lékařská komora vyzvaly lékaře, aby k 31. říjnu podali výpověď z přesčasových hodin. Chtějí tím dosáhnout změny v odměňování, kterou podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Resort v reakci uvedl, že dohodu z loňského prosince plní. Další jednání s odbory má naplánované na 26. září. Naopak Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR) plánovaný protest před Úřadem vlády zrušil. Příslib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o záruce růstu platů po další tři roky považuje jeho předsednictvo za „první konkrétní a uchopitelné minimum“.

První dáma Eva Pavlová do Lán pozvala ženy ve službách vlasti. Hasičky, záchranářky nebo policistky se setkaly s Pavlovou na zámku v Lánech. Šlo o současné i bývalé příslušnice bezpečnostních sborů. První dáma vyzdvihla jejich odvahu, obětavost a profesionalitu.

V sociálních službách podle odborů chybí v současné době tři tisíce zaměstnanců. Žádají nárůst platů všech pracovníků v oboru o deset procent, v návrhu ministerstva práce je sedm nebo deset procent pro technické pracovníky, pečovatelkám by ale odměny růst neměly. Sdělili to zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Minulý týden odboráři veřejného sektoru vstoupili kvůli situaci ohledně platů do stávkové pohotovosti. Schůzku se zástupci vlády mají naplánovanou před koncem srpna, při nedohodě chtějí na podzim protestovat.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Za nedostatek zdravotnického personálu v nemocnicích může hlavně fyzická náročnost profese, vyplývá z jednoho z výzkumů institutu SYRI. Podle odhadů ministerstva zdravotnictví těchto pracovníků nyní chybí až dva a půl tisíce. A to i přesto, že průměrný plat sestry se pohybuje přes padesát tisíc. Resort se chce zaměřit na to,  aby sestry obor neopouštěly. Zahájil kvůli tomu pilotní projekt, který jim má ulevit třeba i pomocí cvičení a relaxačních technik.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Stávka strojvedoucích za vyšší mzdy v sobotu narušila provoz na britské železnici. Většina meziměstských vlaků na hlavních tratích z Londýna do Skotska a Walesu byla zrušena, některé železniční společnosti nevypravily vlaky žádné. Přepravci lidem doporučili, aby cestovali jen v nutných případech a aby se před cestou přesvědčili, že jejich spoj skutečně vyjede, informoval deník The Guardian.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Chebská nemocnice byla jedním z nejpřetíženějších zdravotnických zařízení při poslední pandemické vlně. Obavy v nemocnici opět rostou, a to nejen kvůli rostoucímu počtu nakažených. Chybí jí totiž desítky lékařů a zdravotních sester. Nepomohly ani statisícové náborové příspěvky, kterými se hejtmanství snaží personální krizi řešit.

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Chybí zdravotní sestry a to nejen v nemocnicích, ale také v domovech pro seniory a dalších pobytových službách. Situaci zkomplikovala koronavirová pandemie. Sester ubylo a týmy jsou vyčerpané. Bez zdravotníků přitom péče o těžce nemocné staré lidi v domovech není možná.

Nákaza novým koronavirem se podle zdravotnických dat od začátku září nejčastěji objevuje u učitelů a žáků, dále také u seniorů, uměleckých skupin, sportovních týmů nebo mezi zdravotníky.

Nárůst počtu případů nákazy koronavirem v Turecku vrací do popředí spory mezi vládou a zdravotníky. Lékaři tvrdí, že vládní čísla neodpovídají realitě. Třiaosmdesátimilionová země oficiálně registruje zhruba sedmnáct set pozitivních případů denně. Ve srovnání s letními měsíci rychle stoupá počet úmrtí.