Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.
Ve veřejných a státních službách pracuje 857 tisíc lidí, z nich 263 tisíc má letos platový tarif pod zaručeným platem či minimální mzdou. Bez přidání a úprav by příští rok pod zaručenou či minimální částku spadlo 468 tisíc zaměstnanců.
„Nad rámec financování platové reformy, bez které by v příštím roce přes půl milionu zaměstnanců státu bylo v platových tarifech pod úrovní zaručených platů, počítá návrh se zvyšováním platů výrazně nad míru inflace,“ uvedla Schillerová. „Zaměstnanci placení z rozpočtů si polepší – mluvím o ozbrojených složkách, pedagozích, nepedagozích či úřednících – v rozmezí mezi pěti až devíti procenty,“ dodala. Podle ní nebude navýšení pro všechny profese stejné a suma na platy je nejen na změnu tabulek a růst výdělků, ale i na přijetí nových vojáků, policistů či na školní psychology.
Minimální mzda má vzrůst na 24 900 korun
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou stupnicí se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře, čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba.
Odboráři i zaměstnavatelé opakovaně poukazovali na to, že velká část tarifů je pod minimální mzdou či zaručeným platem. Do nařízených nejnižších částek se musí výdělky doplácet, a to třeba z peněz na odměny či provoz.
Vláda v pondělí schválila to, že nejnižší tarif v tabulkách by měl od ledna začínat na minimální mzdě – ta by měla příští rok vzrůst z 22 400 na 24 900 korun. Ani žádná další z tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. V příštím roce by bylo možné využít na dorovnání takzvané osobní ohodnocení bez souhlasu zaměstnance, tedy peníze na odměny. Rozdíl v platovém základu podle vzdělání, odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Tarif by se měl zvedat každých pět let.
Odbory se změnou tabulek souhlasí, mají ale několik návrhů a doporučení, chtějí vyjednávat i o přidání. Schillerová uvedla, že vláda bude o navýšení jednat v září.
Kabinet schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že kabinet schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.
Novela vychází z unijní směrnice o transparentním odměňování, pravidla měly členské státy zavést do praxe do 7. června. Podle Juchelky je tuzemsko přebírá „co nejúsporněji“, aby se nezatěžovali zaměstnavatelé. Ministr uvedl, že novela usnadní přístup lidí k informacím o odměňování, posílí možnost domáhat se práv a napraví neodůvodnitelné rozdíly ve výdělcích mužů a žen.
Podle ministerstva práce má sice Česko už nyní právní úpravu k rovnému zacházení, ale pro dosažení spravedlivého odměňování a kontrolu není dostatečná. „Vymahatelnost zásady rovného odměňování je v praxi obtížná. Nedostatek transparentnosti v odměňování v jednotlivých organizacích znamená, že neoprávněné rozdíly v odměňování, případně diskriminace, často zůstávají neodhalené, a pokud na ně existuje podezření, je velmi obtížné je prokázat,“ uvedl v podkladech resort.
Podle novely musí zaměstnavatel uchazeči o místo dát před uzavřením smlouvy informace o minimální výši výdělku i odměn a nesmí se ptát na předchozí mzdu či plat. Firmy a instituce budou muset nastavit systém odměňování s odstupňováním skupin prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a s prémiemi podle objektivních kritérií.
Pracovník si může pro srovnání písemně vyžádat informace o průměrných odměnách, do dvou měsíců je musí dostat. Při případném soudním řízení se může nechat zastupovat ombudsmanem či odbory. Má právo na peněžní kompenzace.
Zaměstnavatelé s více než 250 zaměstnanci budou zprávu o rozdílech v odměňování zpracovávat každý rok, menší s víc než stovkou zaměstnanců jednou za tři roky. Pokud se částky mužů a žen budou neodůvodnitelně lišit aspoň o pět procent, bude nutné stav do šesti měsíců napravit. Ministerstvo práce bude situaci analyzovat a údaje zveřejňovat. Situaci v podnicích nad 150 zaměstnanců začne sledovat od roku 2028, ve firmách a institucích od sta do 149 zaměstnanců od roku 2031.
Nová pravidla rovného odměňování se týkají zaměstnanců, dohodářů, příslušníků i agenturních sil, a to v soukromém i veřejném sektoru, ve státní službě i v bezpečnostních sborech. Platit by měla od roku 2028. Za nedodržování můžou zaměstnavatelům hrozit pokuty až milion korun.
Ministerstvo odhaduje výdaje zaměstnavatelů od 198 milionů do 2,26 miliardy korun – není totiž jasné, jak jsou na změny připraveni. Pro ministerstvo, inspekci práce, úřad pro ochranu údajů či ombudsmana budou potřeba desítky milionů korun z rozpočtu.
Výhrady mají odboráři i ombudsman. Podle nich by třeba informace o výdělku měla být už v inzerátu. Hospodářská komora zas požadovala mimo jiné výslovné ukotvení toho, kdy je rozdílné zacházení přípustné.
Návrh zákona o platformové práci se změnou definice zaměstnání
Juchelka v pondělí rovněž oznámil, že vláda schválila návrh zákona o platformové práci se změnou definice zaměstnání. Práce přes platformy by měla mít od ledna pravidla. Kdyby činnost měla znaky zaměstnání, platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, pokud to platforma nevyvrátí – definice takzvané závislé práce neboli zaměstnání by se ale měla změnit. Zpřísnit se má i postup u nelegální či nehlášené práce. Nad řízením algoritmy by musel být lidský dohled.
Odbory novou definici zaměstnání odmítají, podle nich by vedla ke švarcsystému a stát by přišel až o desítky miliard korun. Také kancelář ombudsmana požaduje ponechání nynější definice. Hospodářská komora nesouhlasí s nastavením u nelegální či nehlášené práce. Svaz obchodu a cestovního ruchu zákon chválí. Podle něj představuje rozumné a minimalistické převzetí unijní směrnice a stanovuje jasnou hranici mezi skutečným podnikáním a zaměstnáním při zachování flexibility.
„Jakákoli nadměrná regulace ničemu nepomůže,“ řekl novinářům k předloze poslanec ODS Jiří Havránek. Občanští demokraté budou podle něho prosazovat, aby malé a střední podniky podávaly informace o pracovnících, kteří vykonávají práci platformovým zaměstnáváním, v souladu se směrnicí nejvýše jednou ročně.
