Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani se svými úpravami normy, kterou nyní dostane k posouzení Senát.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Úřad vlády se podle schválených poslaneckých úprav stane ústředním správním úřadem pro právní poměry státních zaměstnanců. Spolu s tím prosadila spolutvůrkyně novely Zuzana Ožanová (ANO) například prodloužení lhůty pro pracovní hodnocení úředníka nebo zrušení povinného souhlasu člena vlády s rozhodnutím nevyhlašovat výběrové řízení na místo vedoucího státního zaměstnance, který dosahoval podle hodnocení vynikajících výsledků.
Ministři budou moci podle schválené úpravy Radka Vondráčka (ANO) stanovovat pořadí náměstků, v jakém je budou zastupovat. Sněmovna schválila také návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), podle nichž bude mít státní zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 50 až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat. Ze zákona vypadlo ustanovení, podle kterého měl státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů.
O návrhu a desítkách jeho úprav rozhodla sněmovna po předčasném ukončení rozpravy na návrh ministra pro sport a předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Štastného. Nelibě to nesl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ke slovu se kvůli ukončení debaty nedostaly dvě pirátské poslankyně.
Opozice varuje, že novela povede k politizaci státní správy
Úprava oslabuje ochranu úředníků, shoduje se opozice. Podle poslance Samuela Volpeho (Piráti) povede k politizaci u státních zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi Volpe uvedl, že úředníci mohou dostat výpověď kvůli odlišnému politickému názoru nebo podpoře jiného politického subjektu než jejich nadřízení. Jako příklad uvedl ministerstva vedená členy Motoristů, kde podle něj důležité pozice obsazují podporovatelé strany s nejasnou odborností.
Poslankyně Jana Murová (ANO) oponovala, že úředník je zaměstnanec jako každý jiný. Nezáleží proto podle ní na tom, zda člověk pracuje ve státní nebo soukromé sféře. Dosavadní služební zákon měl navíc příliš chránit i ty pracovníky, kteří svou práci neodváděli kvalitně, dodala Murová.
