Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.
Návrh zákona předložili poslanci Radek Vondráček (ANO), Zuzana Ožanová (ANO), Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a Renata Vesecká (za Motoristy). Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) změna reaguje na měnící se svět a má urychlit přijímání a odchody ve státní správě, což přinese také úspory. „Chceme výkonnou, flexibilní a moderní státní správu založenou nejen na digitalizaci, ale také na schopnosti přijímat, pokud možno rychle, ty, kteří jsou kvalifikovaní,“ zdůraznil ministr.
Návrh podle Tejce „zjednodušeně řečeno mění veřejnoprávní charakter na soukromoprávní“. „To znamená, že se již u úředníků státu nebude jednat o státní službu, kterou přezkoumávají správní soudy a složitě je řešena ve správním řízení. Bude se jednat, tak jako u běžného zaměstnance, o pracovněprávní vztah podle zákoníku práce,“ vysvětlil ministr spravedlnosti.
Nový zákon by měl mimo jiné zrušit takzvaný „bazén“, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Změny v rámci služebního zákona řešil i předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Prvního ledna loňského roku vstoupila v účinnost úprava, která mimo jiné přinesla zkrácení doby zmíněného „bazénu“ z šesti měsíců na polovinu.
„Cílem není nový zákon. Cílem je, abychom přinesli prostřednictvím státních úřadů kvalitní a lepší služby pro občany České republiky a já věřím, že tato norma to naplňuje,“ dodal směrem k v současnosti plánovaným změnám Tejc.
Předkladatelé hovoří o snížení administrativy i posílení flexibility
Podle předkladatelů je nový zákon o státních zaměstnancích nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů.
Zaměstnanci by podle návrhu nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude podle předkladatelů možné ze zákonem přesně vymezených důvodů.
Kromě zrušení systemizovaného místa nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení povinností zaměstnance, respektive jejich soustavně méně závažné porušování.
Jeden z navrhovatelů, Libor Vondráček, pro web Novinky.cz připustil, že změny umožní zbavit se rychleji lidí „dosazených předchozí garniturou“. Podle poslance je to rozumnější jak s ohledem na státní rozpočet, tak i s ohledem na to, že úředník bude vědět, že si má hledat jinou práci. „Ne, že je postaven mimo službu a neví, co bude,“ dodal Vondráček.
Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo ve správním úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh by také zrušil některé výjimky z požadavků na vzdělání.
Fakt, že návrh zákona předložili poslanci, znamená mimo jiné to, že norma nemusela projít připomínkovým řízením. Server Seznam Zprávy v polovině ledna uvedl, že návrh sice předložili zákonodárci, avšak vznikal na Úřadu vlády. Webu to potvrdil šéf Sekce Legislativní rady vlády Jan Kněžínek.
Přes dekádu se služebním zákonem
Služební zákon schválila Poslanecká sněmovna v roce 2014, tedy v době, kdy byla u moci vláda Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD), kterou vedle sociální demokracie tvořily také KDU-ČSL a ANO. Zákonodárci museli přehlasovat veto tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který předlohu kritizoval a později se kvůli ní dokonce obrátil na Ústavní soud. Česko se k přijetí služebního zákona zavázalo ještě před svým vstupem do Evropské unie, která nepřijetí normy dlouho kritizovala.
Tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) dokonce v prosinci 2014 sdělila, že Evropská komise neschválí jednotlivé operační programy upřesňující podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020 před účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů.
„Je to zákon, který vznikl v roce 2014, tedy i za naší účasti, a je potřeba říci, že se úplně nepovedl,“ řekl letos na začátku ledna premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož má nová norma přinést zefektivnění systému. „Poslaneckou iniciativou to jde proto, že spěcháme,“ dodal předseda vlády. Případných stížností Evropské unie se Babiš neobává. „Budeme o tom informovat Evropskou komisi, žádný problém v tom nevidím,“ podotkl.
Politolog Jiří Pehe ale v komentáři pro server iRozhlas.cz poznamenal, že rozhodnutí postavit státní úředníky na roveň běžných zaměstnanců u Evropské komise docela jistě narazí. „Protože státní úředníci by už nebyli skoro vůbec chráněni před politickými tlaky. Evropská komise může opět začít hrozit, že přestane České republice vyplácet peníze z evropských fondů a dotace,“ napsal v textu, v němž rovněž kriticky poukázal na některé změny, které v zákoně provedla Fialova vláda. „Vládní strany sice mluvily o tom, že chtějí státní službu ‚de-agrofertizovat‘, ale ve skutečnosti ji jen ještě více zpolitizovaly,“ míní politolog.
Kritika odborů
Norma, která má nahradit nynější služební zákon, se nepozdává ani Odborovému svazu státních orgánů a organizací (OSSOO). „Služební zákon vznikl z důvodů, které nezmizely: má chránit profesionalitu, stabilitu a nestrannost státní správy. Pokud jej nahradíme běžným pracovním poměrem, musíme vysvětlit, jak budou tyto principy nadále garantovány – zejména v otázkách depolitizace, výběrového řízení, kontroly střetu zájmů a stability odborného aparátu,“ míní předseda svazu Pavel Bednář, podle něhož mohou být dopady na současné úředníky zásadní.
„Zejména v oblasti právní jistoty, procesních garancí a možnosti bránit se libovůli ze strany zaměstnavatele. Návrh pracuje se zúžením správního režimu ve prospěch běžných pracovněprávních vztahů, ale neřeší některé klíčové situace – například metodiku výběrových řízení, přezkum služebních hodnocení, zkušební dobu nebo organizační změny,“ uvedl Bednář.
OSSOO podle Bednáře vnímá návrh jako zásadní koncepční zásah do fungování státu, přičemž takto významnou změnu dle jeho názoru nelze projednávat jako izolovanou poslaneckou úpravu bez odborných analýz, dopadových studií, konzultací s dotčenými ministerstvy a sociálního dialogu. „Vláda před volbami slibovala posílení sociálního dialogu, nikoli obcházení standardních legislativních pravidel,“ zdůraznil Bednář.
Přechod ze služebního do pracovního poměru podle odborů přináší vyšší riziko politizace a tlaků na zaměstnance. „V návrhu též spatřujeme ustanovení, která jsou na hraně ústavnosti, spíše za ní. Zákon o státních zaměstnancích zavádí nad rámec zákoníku práce delší zkušební dobu, možnost nařízení pracovní cesty bez předchozí dohody se státním zaměstnancem, přeložení státního zaměstnance až do šedesáti dnů bez jeho souhlasu a též nařízení práce přesčas bez předchozí dohody se zaměstnancem,“ vyjmenoval Bednář s tím, že odbory trápí i to, že navrhovaný zákon již nezná možnost uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně.
V podobném duchu jako Bednář se k návrhu vyjadřují i další zástupci odborů. „Jde o krok, který by měl dalekosáhlé dopady nejen na zaměstnance Úřadu práce, ale na fungování celé státní správy a kvalitu služeb poskytovaných občanům,“ uvedla v prohlášení šéfka odborů Úřadů práce Simona Struhová. Návrh podle ní působí jako improvizovaný experiment.
Odboráři organizace Straka z Úřadu vlády poukázali na fakt, že záměr s dopadem na tisíce pracovníků s odbory nikdo neprojednal. Chybí podle nich také analýza dopadů na personál, fungování úřadů i rozpočty.
Návrh a absenci konzultací kritizuje i opozice
S kritikou přišla i opozice. ODS kabinet kritizovala za to, že návrh zákona byl předložen bez jakýchkoliv konzultací. Šéf poslaneckého klubu strany Marek Benda nicméně podotkl, že předloha vychází z tezí, které připravil už předchozí kabinet. „Není to tak, že bychom za každou cenu chtěli hájit současný zákon o státní službě,“ řekl. Předložení návrhu zákona bez konzultace s kýmkoli ale pokládá za krajně nevhodné.
Během jednání o důvěře vládě kritizoval návrh služebního zákona předseda hnutí STAN Vít Rakušan, podle něhož norma do státní správy kvalitní lidi nepřiláká.
„Státní správa nemá sloužit politikům, ale veřejnosti. Tento návrh boří základní principy profesionální a nestranné státní služby a vrací nás o roky a roky nazpět. Potřebujeme experty, moderní služby, procesy, které budou vycházet vstříc lidem a usnadní jim každodenní úkony. Ne to, aby ministerstva zaplnili ti nejloajálnější z loajálních,“ přidal se ke kritice předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V souvislosti s tím Piráti vyzvali k zastavení projednávání návrhu a k otevřené debatě o „skutečné modernizaci státní služby“. „Takové, která posílí její profesionalitu, atraktivitu i odolnost vůči politickým tlakům,“ upřesnila strana.
Kriticky se směrem ke zrušení služebního zákona vyjádřil i místopředseda KDU-ČSL Václav Pláteník. „Výsledkem bude jediné: krátkodobě více loajálních kamarádíčků v aparátech a dlouhodobě slabší stát, méně zájemců o práci pro stát, nižší výkon úřadů, potenciálně střet s Evropskou komisí,“ napsal.
Znepokojení vyjádřili také zástupci některých nevládních organizací. „Debata o změně povahy státní služby z veřejnoprávní na soukromoprávní je legitimní, stejně jako cíle předkládaného návrhu. Upozorňujeme ale, že předmětným návrhem je transparentnost, profesionalizace, stabilita, nezávislost a apolitičnost státní správy ohrožena, nikoli posílena,“ uvedli ve společném prohlášení zástupci organizací Česko, funguj!, České priority, Stát ve formě, Aspen Institute CE, Oživení, Transparency International, Hlídač státu, Bezpečnostní centrum pro Evropské hodnoty a Centrum pro informovanou společnost.
Zároveň vyzvali vládu k vytvoření pracovní skupiny, naplnění závazku modernizace státní služby plynoucí z její vlastní Hospodářské strategie a zachování dostatečných pojistek politické neutrality státní služby.
Reorganizace na ministerstvech
Piráti varovali i před tím, že změnu zákona bude možné využít k reorganizaci ministerstev a k personálním čistkám. K tomu se v Poslanecké sněmovně vyjádřil i předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, který poukázal na reorganizaci na resortu zahraničí pod vedením předsedy koaličních Motoristů Petra Macinky, jejímž projevem je zrušení tří stovek úřednických míst. To podle Havla může obcházet současný služební zákon.
Ještě v prosinci loňského roku reorganizaci na resortu zahraničí kritizovalo hnutí STAN s tím, že se změny odehrávají narychlo a bez analýz. „Nářky, že systemizace byla provedena bez konzultací s odborníky, jsou mimo. Systemizace byla projednána s řadou uznávaných velvyslanců s desítkami let zkušeností,“ reagoval tehdy na kritiku Macinka.
K reorganizacím dochází po vzniku nového kabinetu i v rámci dalších resortů. Třeba ministerstvo zdravotnictví od ledna zrušilo sekci vrchního ředitele pro legislativu a právo a odbor mezinárodních věcí a EU. Premiér Babiš na konci loňského roku oznámil, že od začátku ledna ubude na úřadech 322 míst. Největší škrty avizoval na Úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu a obchodu.
Zákon by potřeboval modifikovat, ale změny by měly vycházet ze stávající praxe, míní odbory
Bednář připouští, že stávající zákon o státní službě není dokonalý a potřeboval by modifikovat. „Ale ty změny, které jsou potřeba, by měly vycházet ze stávající praxe, a ne politickým okem. Do přípravy by měla být zapojena odborná veřejnost a sociální partneři. Služební zákon zde působí již deset let, zaměstnavatelé i zaměstnanci si na něj zvykli, proto nevidím jediný důvod, proč by měl být nahrazen novou právní normou, která jde proti státním zaměstnancům a která je v některých ustanoveních dokonce protiústavní,“ zdůraznil.
Modifikovaný služební zákon by měl mít dle OSSOO jako priority udržení stávajících kvalitních zaměstnanců, nábor nových kvalitních zaměstnanců a rozvoj zaměstnanců. „Bohužel nekoncepční, narychlo připravený a neprojednaný poslanecký návrh s navrhovanou účinností za šest měsíců od jeho předložení žádný z těchto požadavků nesplňuje a je nezbytné jej odmítnout,“ dodal.
O posouzení situace budou odbory žádat Evropskou komisi. „V této chvíli probíhají jednání se Zastoupením Evropské komise v České republice. To situaci monitoruje,“ upřesnil ve čtvrtek 22. ledna předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj se odboráři chtějí soustředit na to, aby se služební zákon upravil. „Je to náš hlavní cíl. Věříme, že se to povede,“ doplnil.
