Vládní poslanci chtějí prosadit změnu služebního zákona. Počítají třeba se zrušením takzvaných odborných náměstků na ministerstvech nebo zrychlením výběrových řízení na pozice státních úředníků. Kriticky se k tomu staví opoziční ANO a SPD. Obávají se politizace státní správy. Podle autorů novely je ale potřeba usnadnit přijímání nových úředníků. A také je lépe motivovat.
Státu chybí úředníci. Poslanci se přou o novelu služebního zákona, která to má vyřešit
Události: Novela služebního zákona (zdroj: ČT24)
Podle analýzy zákona o státní službě, kterou si nechala vláda zpracovat, je v současnosti výběr státních zaměstnanců neefektivní a málo pružný. Hlavně kvůli značné administrativě. Úředníci proto na řadě pozic chybí a stát nedokáže jejich počet rychle navýšit, když je to potřeba.
Získat práci na plný pracovní poměr ve státních úřadech trvá i měsíce. Od vypsání výběrového řízení po samotný konkurz až po vybrání uchazeče. Od prvního července má stát k dispozici přes 76 tisíc míst, víc než 68 tisíc spadá pod služební zákon.
„Čas tady hraje proti nám, konkurence na trhu je veliká. Vidím, že než proběhne výběrové řízení, ti lidé dostanou jinou nabídku. My pokoukáváme samozřejmě po soukromém sektoru, jenomže ten jede podle zákoníku práce a ty bariéry tam takové nejsou,“ vysvětlil náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka.
I proto poslanci z vládní koalice sepsali spolu s ministerstvem novelu služebního zákona. Chtějí také více otevřít výběrová řízení do řídicích funkcí, umožnit úředníkům sladění pracovního a osobního života a nebo rozšířit důvody pro využití služebního volna ke studiu. Změny poslanci do sněmovny poslali v polovině května. Novela má za sebou první čtení a tento týden i projednání v ústavně právním výboru.
„Chceme, aby státní služba byla otevřená, a pokud přijdou vzdělaní a kvalifikovaní lidé, aby měli možnost se do ní dostat. Ne že bude na dvacet let zabetonovaná,“ konstatoval šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
Je to nedodělek, říká opozice
Zákon se nelíbí opozičním hnutím SPD a ANO. Kritizují ho třeba i proto, že nejde o vládní, ale poslanecký návrh.
„K nám přišel nějaký zákon, kde i ve stanovisku vlády byly nějaké výtky, ty se neodstranily ani na ústavně právním výboru. Přišel k nám nedodělek, odchází nedodělek,“ řekl místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.
ANO chce proto do novely prosadit šest změn. Ředitelé vybraných sekcí by neměli časově omezené funkční období. U dalších pozic má mít úředník místo zajištěné na sedm let, kdo se chce do služeb státu přihlásit, má na to mít deset dní.
Náměstci
Vůbec největší debata se ale mezi politiky vede o ministerských náměstcích. „Zákon a všechny novelizace vedly k odpolitizování státní správy a tady se jde přesně opačným směrem,“ myslí si Vondráček.
„Je to boj o politiku, boj o politické náměstky na ministerstvech, ale bohužel dopadá na ty běžné představené ve státní správě,“ řekla místopředsedkyně ústavně právního výboru Vladimíra Lesenká (SPD).
„Stanovíme jednoznačnou politickou zodpovědnost za vedení ministerstva, to znamená už do budoucna nebudou náměstci političtí a apolitičtí, ale každý náměstek bude jednoznačně spojen s každým ministrem,“ upřesnil Michálek.
Opoziční návrhy na jednání ústavně právního výboru neprošly, hnutí se je ale i přesto pokusí prosadit během schvalování novely. Poslanci by se k ní mohli dostat během léta.