Státní zaměstnanci

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Snížit množství státních zaměstnanců, opatrně proškrtat dotace a zdanit nadnárodní firmy – tak by si představoval poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř ideální úsporná opatření, která by podle něj umožňovala dlouhodobě snižovat zadlužení a vrátit se k vyrovnanému hospodaření. Konsolidační balíček v podobě, kterou představila vláda, považuje naopak vesměs za nepřijatelně zacílený na rodiny. Ujistil, že v protestech proti němu je SPD ochotna spojit se s kýmkoli – odbory nebo i neparlamentním hnutím PRO, které v posledních měsících pořádalo protivládní protesty. Jan Hrnčíř byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Jednání lídrů vládních stran a odborů o růstu platů ve veřejné sféře skončilo neúspěchem. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přesto po schůzce uvedl, že od ledna slíbil pět procent navíc lékařům, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. To ale odbory považují za nedostatečné. Požadovaly růst už od 1. srpna nebo 1. září. Devět odborových svazů zůstává ve stávkové pohotovosti. Lídři koaličních stran by se znovu měli sejít s odbory na konci srpna.

Vládní koalice nenašla na dalším jednání s představiteli odborů plnou shodu ohledně navýšení platů státních zaměstnanců. Dílčí dohodou má být růst o deset procent pro část zaměstnanců státu od 1. září, což byl vládní návrh. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula však později v pořadu Události, komentáře uvedl, že by s tímto souhlasili, ale chtějí celistvou dohodu. Mezi těmi, kdo by od září mohli dostat o desetinu víc, jsou například nepedagogičtí pracovníci či lidé z resortu kultury.

Na zvýšení platů ve státní sféře se odbory s vládou nedohodly, oznámil po vzájemném jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka podle něj bude 7. června, kdyby ani tehdy nenašly odbory s kabinetem společnou řeč, budou podle Středuly „diskutovat o dalších akcích“. Za zásadní považuje, aby vláda státním zaměstnancům kompenzovala inflaci.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Vláda Petra Fialy (ODS) zruší plán předchozího kabinetu na plošné přidání zaměstnancům ve veřejné sféře. Nynější vláda schválila zvýšení platů policistů, hasičů a vojáků plošně o 700 korun měsíčně. Polepšit si mají i zdravotníci či pedagogové. Na jeden rok se ovšem zmrazí platy všem ústavním činitelům a státním úředníkům. Kabinet jednal také o pomoci lidem postiženým nárůstem cen energií a protiepidemických opatřeních.

Policisté, hasiči, vojáci, ale například i úředníci se zřejmě až ve středu dozvědí, jaké budou jejich platy v příštím roce. Vláda Petra Fialy (ODS) by měla rozhodnout o příjmech zhruba sedmi set tisíc lidí. Dohodu zatím koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátu se STAN nemá. Předchozí kabinet schválil plošné zvýšení platů o 1400 korun měsíčně – to se týká většiny lidí pracujících ve veřejné sféře.

Minimální mzda definitivně vzroste od ledna o tisíc korun. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) totiž bude respektovat listopadové rozhodnutí odcházejícího kabinetu, který schválil růst minimální mzdy z 15 200 na 16 200 korun. České televizi to řekl budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měnit by se neměl ani chystaný růst platů učitelů. Naopak u ostatních státních zaměstnanců se nastupující pětikoalice chystá přehodnotit rozhodnutí předchozí vlády.

V pondělí v Česku přibylo 14 480 potvrzených případů onemocnění covid-19. Je to dosud nejvyšší pondělní přírůstek. Před týdnem bylo skoro o tři tisíce nově nakažených méně. Vládní rada pro zdravotní rizika v úterý podpořila povinné očkování lidí nad 60 let. Do českých nemocnic míří další vojáci, například do Jihlavy, Havlíčkova Brodu, Teplic nebo Ústí nad Labem. Nemocnice v Kyjově dokonce vyhlásila stav postižení, kapacita ARO je podle vedení téměř vyčerpaná. S rostoucím počtem nakažených přibývá také výjezdů záchranářů, na jihu Moravy zvažují proto traumatologický plán.