Státní zaměstnanci strana 2 z 2

Na zvýšení platů ve státní sféře se odbory s vládou nedohodly, oznámil po vzájemném jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka podle něj bude 7. června, kdyby ani tehdy nenašly odbory s kabinetem společnou řeč, budou podle Středuly „diskutovat o dalších akcích“. Za zásadní považuje, aby vláda státním zaměstnancům kompenzovala inflaci.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Vláda Petra Fialy (ODS) zruší plán předchozího kabinetu na plošné přidání zaměstnancům ve veřejné sféře. Nynější vláda schválila zvýšení platů policistů, hasičů a vojáků plošně o 700 korun měsíčně. Polepšit si mají i zdravotníci či pedagogové. Na jeden rok se ovšem zmrazí platy všem ústavním činitelům a státním úředníkům. Kabinet jednal také o pomoci lidem postiženým nárůstem cen energií a protiepidemických opatřeních.

Policisté, hasiči, vojáci, ale například i úředníci se zřejmě až ve středu dozvědí, jaké budou jejich platy v příštím roce. Vláda Petra Fialy (ODS) by měla rozhodnout o příjmech zhruba sedmi set tisíc lidí. Dohodu zatím koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátu se STAN nemá. Předchozí kabinet schválil plošné zvýšení platů o 1400 korun měsíčně – to se týká většiny lidí pracujících ve veřejné sféře.

Minimální mzda definitivně vzroste od ledna o tisíc korun. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) totiž bude respektovat listopadové rozhodnutí odcházejícího kabinetu, který schválil růst minimální mzdy z 15 200 na 16 200 korun. České televizi to řekl budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měnit by se neměl ani chystaný růst platů učitelů. Naopak u ostatních státních zaměstnanců se nastupující pětikoalice chystá přehodnotit rozhodnutí předchozí vlády.

V pondělí v Česku přibylo 14 480 potvrzených případů onemocnění covid-19. Je to dosud nejvyšší pondělní přírůstek. Před týdnem bylo skoro o tři tisíce nově nakažených méně. Vládní rada pro zdravotní rizika v úterý podpořila povinné očkování lidí nad 60 let. Do českých nemocnic míří další vojáci, například do Jihlavy, Havlíčkova Brodu, Teplic nebo Ústí nad Labem. Nemocnice v Kyjově dokonce vyhlásila stav postižení, kapacita ARO je podle vedení téměř vyčerpaná. S rostoucím počtem nakažených přibývá také výjezdů záchranářů, na jihu Moravy zvažují proto traumatologický plán.

Nejpozději ve čtvrtek musí vláda do sněmovny poslat návrh státního rozpočtu na příští rok. Prezident k němu podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nemá silné výhrady, řekl to po společné schůzce. Ještě na konci srpna Miloš Zeman označil plán hospodaření za málo úsporný a nedostatečně investiční a dokonce pohrozil vetem. Ministryně financí pak rozpočet pozměnila. Schodek dosahuje skoro 380 miliard korun.

Stát letos platí za téměř dvacet tisíc prázdných míst ve státní správě. I když jsou neobsazená, stojí každé z nich polovinu toho, co obsazené pracovní pozice. Vyplývá to z dokumentu ministerstva financí, který Česká televize získala. „Černých duší“ je nejvíc v resortech školství, vnitra, financí a spravedlnosti. I přes velké počty prázdných míst plánuje vláda v příštím roce nabrat skoro sedm tisíc nových zaměstnanců. Sněmovní opozice to kritizuje.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Neregistrovaní zájemci v Moravskoslezkém kraji se mohou nechat naočkovat proti koronaviru od mobilních týmů. V Plzeňském kraji zase organizují vakcinaci ve spolupráci se starosty z méně proočkovaných oblastí. Registrační systém už je zbytný, shodli se ve středečních Událostech, komentářích hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) a hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová (ODS).

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

Poslanci přerušili schůzi sněmovny, na které řešili novelu, kterou by Česká národní banka (ČNB) dostala zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Část opozice předlohu kritizuje a navrhovala ji vyřadit z programu schůze. Naopak schválili rozšíření okruhu postižených lidí s nárokem na některé pomůcky, jako je auto nebo invalidní vozík. K uzákonění nejméně pětitýdenní dovolené, jak prosazuje KSČM, se poslanci nedostali.

Vláda plánuje příští rok přijmout dalších téměř sedm tisíc státních zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu, který ve středu v úvodním čtení schválili poslanci. Kabinet hodlá nabírat nové učitele, vojáky, policisty, ale i úředníky. Počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu má vzrůst na víc než 482 tisíc.

Vláda hodlá v příštím roce nabrat přes 5,5 tisíce nových státních zaměstnanců. Vyplývá to z nové verze státního rozpočtu, kterou kabinet v pondělí pošle do sněmovny. Stát chce přijímat hlavně učitele, nepedagogické pracovníky, policisty, vojáky nebo hasiče. Chystá se naopak seškrtat téměř tři tisíce úřednických míst.

Výdaje na platy státních zaměstnanců vzrostly za posledních pět let o více než šedesát procent, ale fungování státu se o tolik nezlepšilo. Těmito slovy kritizuje plánované výdaje státu pro příští rok Zbyněk Stanjura (ODS) ze sněmovního rozpočtového výboru. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale přibylo zejména učitelů, vojáků a policistů; kritiku rozpočtu pro rok 2020 od pravicové opozice proto odmítá. Schillerová a Stanjura byli hosty pořadu Události, komentáře.

Nejsilnější odborová centrála rázně odmítla návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na desetiprocentní snížení počtu části státních zaměstnanců, hlavně úředníků. Tvrdí, že plán je nepromyšlený a mohl by ohrozit kvalitu veřejných služeb v Česku. Schillerová chce v rozpočtu na rok 2020 seškrtat celkem 12 500 míst ve státní správě a slibuje si od toho víc než sedmimiliardovou úsporu.