Vláda chce nabrat osm tisíc státních zaměstnanců, hlavně do škol. Opozice požaduje propustit víc úředníků

5 minut
Události: Počty státních zaměstnanců porostou
Zdroj: ČT24

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

„Tohleto zvýšení je dáno tím, že když se podíváte na demografickou křivku, tak zjistíte, že přibývá dětí narozených, že každým rokem je o 23 tisíc dětí víc na školách a o ty se musí někdo postarat, musí je mít kdo učit, musí jim někdo připavit prostředí, uklidit školy, navařit,“ zdůvodnil ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Podle něj se v některých oborech hledají odborníci složitě, ať už jde o fyziku, matematiku, nebo IT služby. Jen za poslední čtyři roky přitom vzrostl například počet zaměstnanců v regionálním školství o víc než třicet tisíc. Důvodem je nejen rostoucí počet žáků, ale také reforma regionálního školství.

Noví státní zaměstnanci
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

Více vojáků, policistů i hasičů

Vláda pro příští rok počítá i s víc než tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Armádní nábor má kabinetu pomoci plnit jeho klíčovou prioritu, a to dávat nejpozději v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP.

„Kdy jindy, než když na východě zuří válka, kterou rozpoutal agresor (Vladimir) Putin na Ukrajině, bychom měli plnit závazky do naší vlastní obranyschopnosti,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle šéfa resortu vnitra Víta Rakušana (STAN) je vnitřní bezpečnost země prostě velkou výzvou pro Českou republiku. „Peníze bychom každopádně uměli využít velmi efektivně,“ řekl.

Finance a zdravotnictví o úředníky přijdou

Naopak organizace spadající pod resort financí mají snížit počet tabulkových míst o 360. Zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří posty úředníků, kteří vybírali silniční daň. Tu ale stát letos z větší části zrušil.

Skoro tři stovky povětšinou úřednických míst pak plánuje příští rok ušetřit ministerstvo zdravotnictví. Zhruba po čtyřiceti jich škrtnou ministerstva kultury a místního rozvoje.

„Bezesporu je možné racionalizovat práci. Je možné to, co lze provádět elektronicky, provádět elektronicky,“ míní šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstva snižují počty zaměstnanců
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

„My to zvládneme. To prostě není tak, že bychom tam měli spoustu lidí na málo agendy, je to spíš obráceně,“ dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Méně úředníků, zní z opozice

Sněmovní opozice s růstem počtu státních zaměstnanců souhlasí. Podobně jako Fialův kabinet by nabírala hlavně nové učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

„Vládu doběhla její vlastní rétorika. Když byli v opozici, neustále kritizovali navyšování počtu úředníků a já jsem donekonečna říkala, jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté,“ reagovala bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Růst počtu státních zaměstnanců zvyšuje i výdaje na jejich platy. Příští rok budou stát o 18 miliard korun víc než letos. Opozice proto navrhuje propustit víc úředníků. Šéf poslanckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že aparát státních úředníků je velmi přebujelý a státní správa by podle něj měla do budoucna daleko více zeštíhlit. 

Fialův kabinet slíbil snížení počtu úředníků ve svém programovém prohlášení. Plánované zrušení zhruba sedmi set úřednických míst znamená jejich snížení zhruba o jedno procento. 

Příští rok už bude veřejná sféra nabízet rekordních skoro půl milionu pracovních pozic. O desetinu víc než před pěti lety. Průměrný plat v celé veřejné sféře se pohybuje nad čtyřiceti tisíci. Příští rok má vyskočit na skoro 43 tisíc hrubého měsíčně. Celkem stát na platy už letos vydával skoro čtvrt bilionu korun, příští rok to má být 264 miliard.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 2 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 2 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 18 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 18 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...