Vláda chce nabrat osm tisíc státních zaměstnanců, hlavně do škol. Opozice požaduje propustit víc úředníků

Nahrávám video

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

„Tohleto zvýšení je dáno tím, že když se podíváte na demografickou křivku, tak zjistíte, že přibývá dětí narozených, že každým rokem je o 23 tisíc dětí víc na školách a o ty se musí někdo postarat, musí je mít kdo učit, musí jim někdo připavit prostředí, uklidit školy, navařit,“ zdůvodnil ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Podle něj se v některých oborech hledají odborníci složitě, ať už jde o fyziku, matematiku, nebo IT služby. Jen za poslední čtyři roky přitom vzrostl například počet zaměstnanců v regionálním školství o víc než třicet tisíc. Důvodem je nejen rostoucí počet žáků, ale také reforma regionálního školství.

Noví státní zaměstnanci
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

Více vojáků, policistů i hasičů

Vláda pro příští rok počítá i s víc než tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Armádní nábor má kabinetu pomoci plnit jeho klíčovou prioritu, a to dávat nejpozději v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP.

„Kdy jindy, než když na východě zuří válka, kterou rozpoutal agresor (Vladimir) Putin na Ukrajině, bychom měli plnit závazky do naší vlastní obranyschopnosti,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle šéfa resortu vnitra Víta Rakušana (STAN) je vnitřní bezpečnost země prostě velkou výzvou pro Českou republiku. „Peníze bychom každopádně uměli využít velmi efektivně,“ řekl.

Finance a zdravotnictví o úředníky přijdou

Naopak organizace spadající pod resort financí mají snížit počet tabulkových míst o 360. Zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří posty úředníků, kteří vybírali silniční daň. Tu ale stát letos z větší části zrušil.

Skoro tři stovky povětšinou úřednických míst pak plánuje příští rok ušetřit ministerstvo zdravotnictví. Zhruba po čtyřiceti jich škrtnou ministerstva kultury a místního rozvoje.

„Bezesporu je možné racionalizovat práci. Je možné to, co lze provádět elektronicky, provádět elektronicky,“ míní šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstva snižují počty zaměstnanců
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

„My to zvládneme. To prostě není tak, že bychom tam měli spoustu lidí na málo agendy, je to spíš obráceně,“ dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Méně úředníků, zní z opozice

Sněmovní opozice s růstem počtu státních zaměstnanců souhlasí. Podobně jako Fialův kabinet by nabírala hlavně nové učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

„Vládu doběhla její vlastní rétorika. Když byli v opozici, neustále kritizovali navyšování počtu úředníků a já jsem donekonečna říkala, jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté,“ reagovala bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Růst počtu státních zaměstnanců zvyšuje i výdaje na jejich platy. Příští rok budou stát o 18 miliard korun víc než letos. Opozice proto navrhuje propustit víc úředníků. Šéf poslanckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že aparát státních úředníků je velmi přebujelý a státní správa by podle něj měla do budoucna daleko více zeštíhlit. 

Fialův kabinet slíbil snížení počtu úředníků ve svém programovém prohlášení. Plánované zrušení zhruba sedmi set úřednických míst znamená jejich snížení zhruba o jedno procento. 

Příští rok už bude veřejná sféra nabízet rekordních skoro půl milionu pracovních pozic. O desetinu víc než před pěti lety. Průměrný plat v celé veřejné sféře se pohybuje nad čtyřiceti tisíci. Příští rok má vyskočit na skoro 43 tisíc hrubého měsíčně. Celkem stát na platy už letos vydával skoro čtvrt bilionu korun, příští rok to má být 264 miliard.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 54 mminutami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 5 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 22 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.