Vláda chce nabrat osm tisíc státních zaměstnanců, hlavně do škol. Opozice požaduje propustit víc úředníků

Nahrávám video
Události: Počty státních zaměstnanců porostou
Zdroj: ČT24

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

„Tohleto zvýšení je dáno tím, že když se podíváte na demografickou křivku, tak zjistíte, že přibývá dětí narozených, že každým rokem je o 23 tisíc dětí víc na školách a o ty se musí někdo postarat, musí je mít kdo učit, musí jim někdo připavit prostředí, uklidit školy, navařit,“ zdůvodnil ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Podle něj se v některých oborech hledají odborníci složitě, ať už jde o fyziku, matematiku, nebo IT služby. Jen za poslední čtyři roky přitom vzrostl například počet zaměstnanců v regionálním školství o víc než třicet tisíc. Důvodem je nejen rostoucí počet žáků, ale také reforma regionálního školství.

Noví státní zaměstnanci
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

Více vojáků, policistů i hasičů

Vláda pro příští rok počítá i s víc než tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Armádní nábor má kabinetu pomoci plnit jeho klíčovou prioritu, a to dávat nejpozději v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP.

„Kdy jindy, než když na východě zuří válka, kterou rozpoutal agresor (Vladimir) Putin na Ukrajině, bychom měli plnit závazky do naší vlastní obranyschopnosti,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle šéfa resortu vnitra Víta Rakušana (STAN) je vnitřní bezpečnost země prostě velkou výzvou pro Českou republiku. „Peníze bychom každopádně uměli využít velmi efektivně,“ řekl.

Finance a zdravotnictví o úředníky přijdou

Naopak organizace spadající pod resort financí mají snížit počet tabulkových míst o 360. Zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří posty úředníků, kteří vybírali silniční daň. Tu ale stát letos z větší části zrušil.

Skoro tři stovky povětšinou úřednických míst pak plánuje příští rok ušetřit ministerstvo zdravotnictví. Zhruba po čtyřiceti jich škrtnou ministerstva kultury a místního rozvoje.

„Bezesporu je možné racionalizovat práci. Je možné to, co lze provádět elektronicky, provádět elektronicky,“ míní šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstva snižují počty zaměstnanců
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

„My to zvládneme. To prostě není tak, že bychom tam měli spoustu lidí na málo agendy, je to spíš obráceně,“ dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Méně úředníků, zní z opozice

Sněmovní opozice s růstem počtu státních zaměstnanců souhlasí. Podobně jako Fialův kabinet by nabírala hlavně nové učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

„Vládu doběhla její vlastní rétorika. Když byli v opozici, neustále kritizovali navyšování počtu úředníků a já jsem donekonečna říkala, jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté,“ reagovala bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Růst počtu státních zaměstnanců zvyšuje i výdaje na jejich platy. Příští rok budou stát o 18 miliard korun víc než letos. Opozice proto navrhuje propustit víc úředníků. Šéf poslanckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že aparát státních úředníků je velmi přebujelý a státní správa by podle něj měla do budoucna daleko více zeštíhlit. 

Fialův kabinet slíbil snížení počtu úředníků ve svém programovém prohlášení. Plánované zrušení zhruba sedmi set úřednických míst znamená jejich snížení zhruba o jedno procento. 

Příští rok už bude veřejná sféra nabízet rekordních skoro půl milionu pracovních pozic. O desetinu víc než před pěti lety. Průměrný plat v celé veřejné sféře se pohybuje nad čtyřiceti tisíci. Příští rok má vyskočit na skoro 43 tisíc hrubého měsíčně. Celkem stát na platy už letos vydával skoro čtvrt bilionu korun, příští rok to má být 264 miliard.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
12:51Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 20 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...