Platy se od září zvýší i lidem ve státní službě, řekl Jurečka. Příští rok zůstal bez dohody s odbory

Nahrávám video

Části pracovníků veřejného sektoru se od září zvedne platový tarif o deset procent, a to i ve státní službě. Na zvýšení všech zmrazených platů se v úterý dohodli odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se během úterního jednání nenašla.

Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle Jurečky by si tak mělo od září polepšit kolem 365 tisíců lidí. Původně měli dostat přidáno jen pracovníci veřejných služeb, ne zaměstnanci státu. „Dnes jsme za vládní koalici představili kompromis, aby se zvýšil plat i pro zaměstnance pod státní službou od září. Nemáme však uzavřenou otázku roku 2023,“ uvedl Jurečka. Podle něj platí ale dřívější dohoda, podle níž by se měly od ledna o deset procent zvednout tarify neboli základ platu policistům, hasičům a vojákům. O ostatních profesích se bude dál jednat.

Platy ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním navýšením částek v první tabulce. Podle odborů se tak přidání týká nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. Tarif se zvedne i úředníkům ve státní službě.

„Jsme rádi, že náš tlak má pro rok 2022 výsledek a zaměstnanci, kteří měli od ledna nulu, obdrží od září deset procent,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podotkl, že výhled ekonomiky je „ještě krutější“ než před pár měsíci. 

Inflace příští rok klesne

Podle poslední predikce by průměrná inflace měla letos dosáhnout 16,2 procenta a příští rok 8,8 procenta. Před pár měsíci ministerstvo financí pro letošek očekávalo průměrné zdražení o 12,3 procenta a příští rok o 4,4 procenta. Nyní se čeká také růst sumy na výdělky, a to letos o 9,8 procenta a příští rok o 7,9 procenta. Dříve se pro letošek očekával šestiprocentní růst platů a mezd a pro příští rok o 6,2 procenta.

Odboráři už dřív kvůli platům pohrozili protesty. Devět odborových svazů veřejné sféry je kvůli výdělkům od začátku června ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují, sdělil po jednání mluvčí svazů Pavel Bednář. Jurečka řekl, že kroku odborů nerozumí. „Když tady máme situaci, že pro rok 2022 jsme dohodnuti a máme dohodu na tom, že budeme v průběhu září jednat, tak já důvod nevidím,“ uvedl ministr. Podle předáků má stávková pohotovost podpořit vyjednávání o růstu výdělků na příští rok.

Odboráři a zástupci ministerstev budou spolu jednat o úpravě platových tabulek. Odborům vadí, že řada zaměstnanců veřejného sektoru má tarify pod minimální či zaručenou mzdou. Výslednou dohodu by pak podle Jurečky kabinet s předáky mohl uzavřít před koncem září.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 3 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 22 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.