Platy se od září zvýší i lidem ve státní službě, řekl Jurečka. Příští rok zůstal bez dohody s odbory

Nahrávám video
Události ČT: Vláda jednala s odbory
Zdroj: ČT24

Části pracovníků veřejného sektoru se od září zvedne platový tarif o deset procent, a to i ve státní službě. Na zvýšení všech zmrazených platů se v úterý dohodli odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se během úterního jednání nenašla.

Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle Jurečky by si tak mělo od září polepšit kolem 365 tisíců lidí. Původně měli dostat přidáno jen pracovníci veřejných služeb, ne zaměstnanci státu. „Dnes jsme za vládní koalici představili kompromis, aby se zvýšil plat i pro zaměstnance pod státní službou od září. Nemáme však uzavřenou otázku roku 2023,“ uvedl Jurečka. Podle něj platí ale dřívější dohoda, podle níž by se měly od ledna o deset procent zvednout tarify neboli základ platu policistům, hasičům a vojákům. O ostatních profesích se bude dál jednat.

Platy ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním navýšením částek v první tabulce. Podle odborů se tak přidání týká nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. Tarif se zvedne i úředníkům ve státní službě.

„Jsme rádi, že náš tlak má pro rok 2022 výsledek a zaměstnanci, kteří měli od ledna nulu, obdrží od září deset procent,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podotkl, že výhled ekonomiky je „ještě krutější“ než před pár měsíci. 

Inflace příští rok klesne

Podle poslední predikce by průměrná inflace měla letos dosáhnout 16,2 procenta a příští rok 8,8 procenta. Před pár měsíci ministerstvo financí pro letošek očekávalo průměrné zdražení o 12,3 procenta a příští rok o 4,4 procenta. Nyní se čeká také růst sumy na výdělky, a to letos o 9,8 procenta a příští rok o 7,9 procenta. Dříve se pro letošek očekával šestiprocentní růst platů a mezd a pro příští rok o 6,2 procenta.

Odboráři už dřív kvůli platům pohrozili protesty. Devět odborových svazů veřejné sféry je kvůli výdělkům od začátku června ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují, sdělil po jednání mluvčí svazů Pavel Bednář. Jurečka řekl, že kroku odborů nerozumí. „Když tady máme situaci, že pro rok 2022 jsme dohodnuti a máme dohodu na tom, že budeme v průběhu září jednat, tak já důvod nevidím,“ uvedl ministr. Podle předáků má stávková pohotovost podpořit vyjednávání o růstu výdělků na příští rok.

Odboráři a zástupci ministerstev budou spolu jednat o úpravě platových tabulek. Odborům vadí, že řada zaměstnanců veřejného sektoru má tarify pod minimální či zaručenou mzdou. Výslednou dohodu by pak podle Jurečky kabinet s předáky mohl uzavřít před koncem září.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo financí nesouhlasí s vyšší rodičovskou, pokud na ni resort práce nenajde peníze

Ministerstvo financí nebude souhlasit se zvýšením rodičovské, pokud si na ni ministerstvo práce a sociálních věcí neuspoří ve svém rozpočtu. Odmítá zvedat v příštích letech výdaje státu. Poukazuje i na to, že bez dalších úprav by přidání mohlo oslabit motivaci matek k dřívějšímu návratu do práce. Vyplývá to z připomínek k chystané novele se zvýšením rodičovské od ledna pro nově narozené děti.
před 20 mminutami

Možnost dobrovolně se vyloučit z hazardu využívá výrazně více lidí

Počet lidí, kteří se nechají dobrovolně vyloučit z hazardních her, prudce vzrostl. Aktuálně jich je přes 64 tisíc, což je více než dvojnásobek oproti konci roku 2024. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které rejstřík vyloučených osob spustilo už v roce 2020. Podle adiktologa Viktora Mravčíka k nárůstu přispěla novela zákona, která od července 2024 proces zjednodušila.
před 3 hhodinami

Soudy, zda Česko závazek k NATO splní, jsou dle Zůny předčasné. Opozice přístup kritizuje

Zatím není možné říct, zda Severoatlantická aliance český způsob financování obrany v letošním roce uzná jako splnění závazku dvou procent HDP, je potřeba počkat na oficiální výpočet, sdělil v rozhovoru pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Člen sněmovních výborů pro bezpečnost a pro obranu Pavel Žáček (ODS) v 90' ČT24 přístup kritizoval, neplnění je podle něj zřejmé už nyní. Podobně se vyjádřil jeho kolega z výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti), podle něhož koalice šetří na obraně v nejhorší možnou dobu.
před 5 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
před 5 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Turek chce i nadále jezdit na unijní rady, chystá se i hlasovat

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) plánuje dál jezdit místo šéfa resortu Igora Červeného (Motoristé) na jednání Rady ministrů životního prostředí. Argumentuje stanoviskem jednoho z odborů úřadu, které podle něj umožňuje i hlasovat. Podle opozice tím evidentně překračuje své pravomoci. Mezitím se probírají náklady zmocněnce na jeho poslední cestu do Bruselu. Deník N navíc přišel s informací, že resort životního prostředí na vedoucí pozici dosadil syna vysoce postaveného úředníka.
před 15 hhodinami

Klempíř: Sloučení České televize a rozhlasu se nechystá, poplatky se zruší

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
před 19 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...