Jednání lídrů vládních stran a odborů o růstu platů ve veřejné sféře skončilo neúspěchem. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přesto po schůzce uvedl, že od ledna slíbil pět procent navíc lékařům, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. To ale odbory považují za nedostatečné. Požadovaly růst už od 1. srpna nebo 1. září. Devět odborových svazů zůstává ve stávkové pohotovosti. Lídři koaličních stran by se znovu měli sejít s odbory na konci srpna.
„Jednoznačně je tady z naší strany zklamání. Budeme hledat cesty jak apelovat na vládu, aby rozhodnutí změnila. Stávka je poslední prostředek, něco jako válka. Věříme pořád, že vláda bude vnímat realitu,“ prohlásil po jednání místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.
Odbory žádaly kvůli vysoké inflaci pro pracovníky veřejných služeb a správy přidání buď od srpna, nebo od září. Pro lidi se zmrazeným platem požadovaly navíc deset procent a pro učitele a zdravotníky pevnou částku 700 až 1000 korun. Pro všechny pak chtěly vyjednat další zvýšení od ledna. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo začátkem června do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.
Výdělek se pro letošek zmrazil úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Od září by se jim tarify měly podle dřívější dohody zvednout o deset procent. Podle Jurečky se to týká asi 305 tisíc zaměstnanců.
„Vnímáme, že vláda chce přidat, ale taktika oddalování co nejdále, aby na nás ušetřila, si myslím, že není fér vůči zaměstnancům,“ komentuje situaci předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Zvýšení tarifních platů nepedagogickým pracovníkům ale oceňuje.
Dobšík připomíná, že stávková pohotovost stále trvá. „Jsme připraveni ten sociální smír porušit, pokud se vláda neposune v návrzích. Na naše požadavky reagovala, že nebude žádná kompenzace pro skupinu dvě až pět, což jsou všichni ostatní mimo našich nepedagogů a zaměstnanců v kultuře, že jim už letos nic nepřidá.“
Zvýšení od ledna o pět procent
Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna navýšil základ platu neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Plat by jim měl růst od ledna. „S ohledem na vývoj rozpočtu tady za vládní koalici (pro letošek) prostor nevidíme,“ upozornil Jurečka. Podle něj je ale vláda připravena tarify od ledna zvýšit o pět procent. Bezpečnostním sborům by se měl základ od ledna podle dřívější dohody upravit o deset procent. Pracovníci úřadů práce by měli letos dostat mimořádné odměny, dodal ministr.
„Zdá se, že celková míra inflace celoročním průměrem přesáhne 18 procent, to znamená jinými slovy, že ti, na které nebude pamatováno v tom zvýšení, o kterých tady pan ministr hovořil, ztratí téměř jednu pětinu své kupní síly,“ podotkl Samek.
Opozice ale vládu za vyjednávání o platech kritizuje. Její zástupci zdůrazňují, že si nejen státní zaměstnanci za svou výplatu mohou koupit stále méně. „Konstruktivně chápu, že navyšovat o inflaci by bylo velmi složité v této době, ale to navýšení tam musí být. Já si myslím, že nemůže být pod deset procent,“ míní šéfka poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
„Správnou cestou by bylo zvýšení slevy na poplatníka, případně slevy na dítě. Týkalo by se to všech pracujících, tedy jak v soukromé, tak i veřejné sféře,“ sdělil předseda SPD Tomio Okamura.
Ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová v této souvislosti upozornila, že až do loňska platy státních zaměstnanců byly naopak vyšší než v soukromé sféře. „A to podle našeho názoru není zdravý ekonomický ukazatel,“ podotkla. Přidat na platech více než deset procent označila za „jedovatý koktejl“.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun. Inflace v červnu meziročně dosáhla 17,2 procenta.
