V Rusku pokračují parlamentní volby, pozorovatelé hlásí tisíce případů porušení pravidel

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Rusové mohou hlasovat i přes internet, podle Ústřední volební komise tak už učinily více než tři čtvrtiny voličů, kteří se k tomuto hlasování na dálku předem zaregistrovali. Jen v Moskvě  šlo o 1,5 milionu voličů. Hlasoval tak i šéf Kremlu Vladimir Putin, který je v domácí izolaci kvůli výskytu nákazy koronavirem v jeho okolí.

Státní zaměstnanci si podle ruské redakce BBC stěžují, že jim tento způsob hlasování „důtklivě doporučili“ nadřízení. Ti se leckdy domáhají i snímků obrazovky, potvrzující registraci a někdy i samo hlasování. Kreml popírá, že by v Rusku nutili voliče k tomu, jak mají hlasovat.

Ústřední volební komise obdržela ze 45 regionů 137 stížností na to, že voliče někdo k účasti ve volbách nutil, uvedla podle agentury Interfax předsedkyně komise Ella Pamfilovová. Komise tvrdí, že nejde o masový jev. Celkem ale obdržela zatím 6137 písemných stížností, což je skoro dvojnásobek oproti volbám v roce 2016.

Zdokumentované případy podvodů

Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos zaznamenali jen v první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel. Většinou je zdokumentovali záběry včetně například situací, kdy se někdo snaží vhodit do volební urny celé balíčky hlasovacích lístků.

„Byl to hrozný den, špinavý,“ uvedla petrohradská politička Irina Fatjanovová. Volební komise ale stížnosti nepřijala a jednoduše je roztrhala, tvrdí agentura DPA.

I Telegram blokuje „chytré hlasování“

Agentura AFP připomněla, že k volbám nebyl připuštěn snad žádný kandidát, který by se dal označit za odpůrce Putinova režimu, a proto tým vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného vytvořil aplikaci „chytré hlasování“. Ta měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů vládní strany Jednotné Rusko má největší šanci uspět a tedy koho mají podpořit, aby způsobili potíže vládnoucí straně.

Zmíněnou aplikaci, kterou ruské úřady zakázaly, ale po amerických internetových gigantech Apple a Google nyní zablokovala na svém messengeru i ruská firma Telegram. „Chytré hlasování“ se tak podle AFP stalo prakticky nedostupným voličům, kteří by chtěli hlasovat proti Jednotnému Rusku.

Zakladatel Telegramu Pavel Durov tento krok vysvětlil jak zákazem agitace během voleb, tak i změnou politiky firem Apple a Google, na jejichž „ekosystému“ závisí i Telegram. Postup internetových gigantů bude mít podle Durova smutné důsledky pro svobodu slova v Rusku i jinde ve světě.

„Je skutečně ostuda, když cenzuru zavádějí soukromé firmy, které údajně hájí myšlenku svobody,“ řekla podle agentury Reuters mluvčí Navalného Kira Jarmyšová. Ivan Ždanov, další spojenec Navalného, vysvětlení Telegramu nevěří a myslí si, že tento postup byl dohodnut s úřady.

Navalného spolupracovník Leonid Volkov z exilu obvinil obě americké firmy z cenzury a z toho, že podlehly „vydírání Kremlu“, když zablokovaly opoziční aplikaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na to podle agentury AFP řekl, že daná aplikace byla v Rusku postavena mimo zákon.

Úřady: Nejvíc lidí odvolilo v Tuvě, kde kandiduje Šojgu

V první den voleb odhlasovalo podle předběžných oficiálních údajů 16,85 procenta z přibližně 110 milionů oprávněných voličů. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová za účast pochválila zejména Čukotku a Čečensko, kde v pátek odpoledne odhlasovala podle úřadů téměř třetina, respektive více než čtvrtina voličů.

Nejslabší účast uvádějí oficiální místa v Petrohradě, Sevastopolu a Moskvě. K pátečnímu večeru všechny předstihla sibiřská republika Tuva, odkud pochází ruský ministr obrany a volební lídr Jednotného Ruska Sergej Šojgu a kde podle úřadů odhlasovaly už více než dvě pětiny voličů. V metropoli odhlasovala skoro čtvrtina Moskvanů, v Petrohradě 12,25 procenta voličů.

Souběžně s parlamentními volbami se konají i další hlasování, například v devíti z 85 ruských regionů volí gubernátory a v 39 oblastní sněmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 27 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 54 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...